Blacková?

8-první úkol

„Draci!" Přiběhl Harry do společenky. „cože?" Divila jsem se. „Draci! Je to první úkol." Vysvětlil Harry. Draco mě chytil za ruku. „to zvládneš." Usmál se. Úsměv jsem mu oplatila a políbila ho. Úkol je už za tři dny. „Harry, jak se na ten úkol budeš chystat?" „no, zatím nevím." Odpověděl Harry. „a ví o tom Cedric?" Zeptala jsem se. „ano, říkal jsem mu to." Usmál se Harry.

„Nat, vstávej!" Probudila mě Jess. „dneska je první úkol!" Oznámila mi s radostí Hermiona. Sedla jsem si na postel a podívala se na všechny tři holky, které měli úsměvy na tváři. Já naopak měla neutrální výraz a do smíchu mi vůbec nebylo. Bylo mi příšerně špatně. „holky, já to nezvládnu." „zvládneš!" Uklidnila mě Ginny. Zvedla jsem se z postele a šla do koupelny. Opláchla jsem si obličej, vyčistila zuby a vyčesala vysoký culík. Vyšla jsem ven z koupelny, převlékla se do tepláků, trička a mikiny. Holky se taky převlékly a vyrazili jsme na snídani. „dobré ráno, jak se cítíš?" Zeptal se Draco, když jsme ho potkali na chodbě.políbila jsem ho na tvář a odpověděla: „upřímně? Je mi dost špatně." Draco mě chytil za ruku a všech pět nás pokračovalo do velké síně. Vešli jsme do velké síně. Draco mě políbil na čelo, ucítila jsem pohledy všech lidí ve velké síni. „kdyby jsi viděla ten výraz Astorie když uviděla tebe a Draca." Zasmála se Hermiona. Sedla jsem si ke stolu a všichni okolo mě se cpaly vším možným. Jediné co jsem dokázala bylo kousnout do jablka. Na snídani jsem seděla si 15 minut a za celou tu dobu jsem snedla pouze jablko. Odcházeli jsme ze snídaně a najednou jsem zaslechla Cedrica. „Nathal?" Otočila jsem se a Cedric do mě málem narazil. „ahoj Cede." Usmála jsem se. „ty a Draco jste teď spolu?" Zeptal se znepokojeně. „ano jsme." Usmála jsem se. „hodně štěstí na ten úkol." Usmála jsem se a odešla.

Zbývaly poslední 4 hodiny do úkolu. Převlékla jsem se do dresu. „ten dres ti sluší." Usmála se Jess. „děkuju, kde jsou vlastně holky?" Zeptala jsem se. „no Hermiona šla něco zjistit do knihovny a Ginny je někde s Deanem." „díky že jsi tu se mnou." Objala jsem Jess. „tak pojď, měla by jsi tam být dřív." Řekla Jess a vyrazili jsme. „Nathalia!" Ozvalo se zanámi. Otočila jsem se a spatřila Fleur která se ke mě rozeběhla. „Fleur!" Objala jsem ji. „hodně štěstí." Popřála jsem Fleur. „Nathal, dávej na sebe pozor." „ty taky." Objala jsem sestru, hned na to jí její spolužačky táhly k místu úkolu. „nebuď nervózní." Povzbuzovala mě Jess. „neměj strach vše bude v pořádku." Dál se mě snažila povzbuzovat Jess. Trochu mi to pomohlo.

„drž se." Řekla Jess když mě objímala. Po chvíli jsme se rozdělili, já zalezla do stanu a Ona šla na tribuny. „Nathal." Zaslechla jsem Harryho hlas. „Harry." Otočila jsem a přede mnou stál černovlasý chlapec. „konečně jsi tady." Usmál se a v jeho očích jsem si všimla strachu. „to zvládneš Harry." Usmála jsem se bych mu dodala sebevědomí. Usmál se a objal mě. „tak pojď jdeme se připravit." Prohlásil Harry. Po chvíli čekání přišel pan profesor Brumbál a pan Skrk. „postavte se v tomto pořadí do kruhu okolo mě. Slečna Delacour, pan Diggory, pan Krum, pan Potter a slečna Delacour mladší." Ukazoval pan Skrk na místa kam si máme stoupnout. „každý z vás si vylosuje jednoho Draka." Dořekl to a pootevřela pytlík. Ostatní si pomalu vylosovali svého Draka. Došla řada na mě a já pomalu strčila ruku do pytlíku. Nahmatala jsem malého draka a vytáhla ho. „Švédský krátkonosý." Zašeptal Harry. Vykulila jsem oči na Draca a hned na to se podilvala na Harryho.

Harry se vrátil s vejcem a řada byla na mě. „to zvládneš." Objal mě celý pomlácený Harry. Pokusila jsem se na něj Usmát, ale byla jsem v takovém stresu že jsem se usmát nedokázala. „Slečna Nathalia Delacour!" Ozval se hlas z tribun a Filch odpálil. Pomalu jsem vyšla ven ze stanu a rozhlédla se. Nikde jsem Draka neviděla tak jsem tychle seskočila z dřevěné podlahy, na kámen co byl poblíž. „vpravo!" Uslyšela jsem dívčí hlas co na mě křičel. Okamžitě jsem se otočila do prava, odkus směrem ke mě šel drak. Šíleně jsem se lekla a rozeběhla se na opačnou stranu. Rychle jsem se schovala za kámen. „ferula!" Vykřikla jsem a namířila svou hůlku na Draka. Provaz, který vyletěl z mé hůlky, svázal draka, který se nemohl pohnout. Nejrychleji co jsem mohla jsem se rozeběhla k vejci. Drakovi se najednou podařilo dostat se ze svázání. Stáhla jsem po vejce a běžela pryč. Běžela jsem rychleji než mi nohy stačili. Skočila jsem na kámen a z něj vyšplhala na dřevěnou podlahu před stanem. Na místě jsem se zastavila, myslela jsem si že už jsem v bezpečí, dokud jsem nezaslechla křik nějaké dívky. Otočila jsem se směrem odkud křik zněl. Nestihla jsem nijak zareagovat a drak mě švihnul ocasem.

„neměla už by se probrat?" Uslyšela jsem něčí hlas. „dejte tomu čas pane Malfoyi, utrpěla velmi vážná zranění." Ozval se hlas milé paní. „D-D-dra-dra-co?" Vykoktala jsem šeptem. „slyšela jste to? Ona se probouzí!" Radoval se chlapecký hlas vedle mě. Zničeho nic jsem ucítila jak mě někdo drží za pravou ruku. Lehce jsem ji zmáčkla. „ona- ona mi zmáčkla ruku!" Radoval se opět chlapecký hlas. „to nemusí nic znamenat pane Malfoyi, je opravdu dost brzo na to aby se probudila." Vysvětlovala paní v mé blízkosti. „Nathal, prosím probuď se." Řekl Sklesle chlapecký hlas. Pomalu jsem se pokoušela pootevřít oči. Najednou mi začalo světlo svítit do očí a já je pomalu otevřela. Pomalinku jsem pootočila hlavu směrem k blonďatému chlapci, který měl položenou hlavu na mé ruce. „pane Malfoyi..." „ano?" Řekl blonďák a neustále držel jeho hlavu na mé ruce. „D-Draco..." chlapec okamžitě vymrštil hlavu do vzduchu. „Nathal!!!" Vykřikl Draco. „ani nevíš jak moc jsi mi chyběla!" Vykoktal ze sebe blonďák. „co- co se stalo?" Vykoktala jsem. „no, když jsem dokončila úkol, zastavila jsi se na těch dřevech a oni nezavřěi draka a on máchnul ocasem a ublížil ti." Řekl smutně Draco. „kdy budu moc proč z ošetřovny?" Otočila jsem hlavu na madam Pomfreyovou. „kdyby to šlo doopravdy dobře, mohla bych vás pustit už za tři dny, přičemž by jste musela mít klid a odpočívat." Vysvětlila madam Pomfreyová. „Nathal?!" Vběhla do místnosti Jess, hned za ní udýchaná Hermiona s Harrym a Ronem. Blonďatá dívka se ke mě rychlostí blesku rozeběhla a objala mě. Po chvíli kdy mě skoro až dusila obětím, se na mě podívala a v jejích očích jsem si všimla slz. „hrozně jsi mi chyběla!" Řekla a slza jí stekla po tváři.

Zbylé tři dny na ošetřovně utekli velice rychle. Každou chvíli tam se mnou někdo byl. „pojď jdeme Nathal." Usmál se Draco a podal mi berle. Vzal pár mých věcí z ošetřovny a vyrazlili jsme k nám do pokoje. Jess mi pomáhala vycházet schody a Draco nesl mé věci. Dorazili jsme před nebelvírskou společenku a vešli dovnitř. Všichni se na nás tak divně koukali. V rámci možností jsme to  rychle proběhli až k mému pokoji. „děkuju Draco." Usmála jsem se a políbila blonďáka.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahojky💗
Je tu další kapitola!!! Jste rádi že Nathal chodí s Dracem? Pokusím se kapitoly vydávat častěji💗
Xx✨