Jak naučit princezny býti klukem

Kapitola 5. Sherlockova lekce číslo 1; S jako Sherlock

John si nevyčítal ani to, že nechal Sherlocka opět spát na pohovce. Choval se jako hulvát celé odpoledne. Blonďák s ním až do rána už nepromluvil, což vypadalo, že je dostatečný trest, protože princ se div neukousal nudou. Ráno se postaral o zvířata, vzbudil Harriet a vyhnal ji s košíkem a peněženkou, aby obešla sousedy. Cestu k Mary si nechával pro sebe a jeho sestra to věděla a ani se na to neptala. Tentokrát kupodivu nepřišla opilá.

Sherlock se vzbudil dvě hodiny po Johnovi. Ocenil, že si nemusí oblékat korzet a včera ho velmi obšťastnilo, že ho mohl nechat v kabince. Ať si s ním dělají co chtějí. Chvíli sledoval Johna, který vařil snídani a čekal, že mu třeba řekne dobré ráno. Když se tak nestalo, naštvaně odkráčel do koupelny i se svými novými věcmi. Když přišel, posadil se ke stolu a se svraštěným obočím se na svého hostitele díval.

,,To je mi pozdrav," zabručel John a postavil před Sherlocka ovesnou kaši. ,,Ty si mě taky nepozdravil," namítl Sherlock dotčeně a strčil si první lžičku kaše do pusy. Blonďák se posadil naproti němu a s povzdechem se také pustil do jídla. ,,Dobrou chuť, Sherlocku," popřál mu a princ k němu zmateně zvedl oči. ,,To si u nás nepřejeme," odvětil a John se na něho nevěřícně podíval. ,,Co je to za království, sakra?" zakroutil nad tím hlavou. ,,Tak tady si to přát budem," dodal a tmavovlásek zdráhavě přikývl. ,,Dobrou chuť, Johne," řekl mu tiše a John se spokojeně usmál. I malý pokrok se počítá.

John se po snídani chystal vyjít si do města a nechat Sherlocka, ať si dělá co chce, protože byl na něj stále naštvaný, ovšem brunet ho zastavil ve dveřích. ,,Kampak?" zeptal se ho s pozvednutým obočím, ,,dneska se učíš číst a psát." A sakra, pomyslel si mladý statkář znepokojeně, tak tohle bude peklo. I přes všechny své pochyby však věděl, že si něco odpřísáhli, a tak se trochu nejistě odešel usadit k jídelnímu stolu. Sherlock vykročil ke svému kufru a vytáhl z něho knížky a jakési srolované pergameny s brkem.

Johna v tu chvíli něco napadlo. ,,Hele," oslovil prince zvědavě, načež on mu věnoval tázavý pohled. ,,Vážně si utekl z domova s kufrem? Není ranec...no...víc tradiční?" ke konci se pobaveně zasmál, avšak Sherlock, kterému to očividně vtipné nepřišlo, vážně odpověděl: ,,Ranec? Jsem snad hloupý Honza?" zavrtěl nad Johnem hlavou, jakoby on byl ten pitomec, a posadil se vedle něho na židli.

,,Takže," začal Sherlock, ,,nejdříve musíme vymyslet, jak se to dokážeš naučit nejrychleji." John stále nebyl přesvědčený, že to potřebuje k životu, avšak princ vypadal smrtelně vážně s tím, že ho to naučí, a tak raději nic nenamítal. Tmavovlásek odroloval jeden z pergamenů a začal psát. John sledoval, jak lehce a přirozeně princ píše. Když skončil, položil brko a podsunul pergamen před blonďáka.

,,Sleduj," řekl mu. ,,Tohle jsou písmena od A do Z. Aby ses dokázal naučit číst a psát, musíš si je zapamatovat. Proto bude nejjednodušší, když se budeš nejprve učit nazpaměť abecedu, jak se učí děti." John zmateně zíral na těch dvacet šest různě zkroucených znaků před sebou a začal uvažovat, za co ho Bůh trestal, když poslal tuhle princeznu neprinceznu zrovna k němu na statek. Než stačil něco říct, Sherlock položil prst k prvnímu z písmen.

,,Tohle je a. Zkus si pro všechna ta písmena vymyslet nějaké slovo sám," poradil mu Sherlock znalecky. John zjistil, že si to rozhodně užívá. Zamračil se, protože mu došlo proč asi. Zhluboka si povzdechl a začal Sherlockovi nahlas říkat všechna slova. ,,Asie, tam jsem se vždycky chtěl podívat," vysvětlil princi, který jen mávl rukou a pokynul Johnovi, aby pokračoval.

,,B...brýle. To jediné..." John zmlkl přesně ve chvíli, kdy větu chtěl vyslovit. Zavrtěl hlavou a zahleděl se do stolu. Tak to pokračovalo dál a John vymýšlel pro Sherlocka nudnější a nudnější slova, dokud mu nezbyly dvě písmena. M a S. Princ v tuhle chvíli již znuděně poklepával prsty na stole a zamračeně sledoval zeď na druhé straně. To i snad Johnova divná sestra by vymýšlela zajímavější věci.

U písmena M se John zvláštně usmál. ,,To je jasné. M jako Mary," řekl téměř bez zaváhání. Nad tím, že to brali tak moc na přeskáčku, se ani nezarazil. ,,Kdo je Mary?" zajímal se tmavovlásek a přemýšlel, jestli to náhodou nebyla ta kadeřnice, jejíž jméno už zapomněl. Očividně se však pletl, protože o John svými slovy ihned vyvedl z omylu. ,,Bydlí asi o dva statky dál a její rodina jsou naši nejdelší zákazníci," vysvětlil mu blonďák.

,,Hm," zabručel tmavovlásek, ,,takže přítelkyně z dětství?" John pokrčil rameny. ,,Ne úplně, ale asi ano. Každopádně vyrostla z ní velmi atraktivní žena," ke konci se zasněně usmál a princ obrátil oči v sloup. ,,Jasně," opáčil ironicky a raději ponoukl svého spolusedícího, aby vymyslel to poslední slovo.

,,S...tak S jako Sherlock." Tak tohle tmavovlásek skutečně nečekal. Překvapeně se na svého spolusedícího podíval a on pokrčil rameny. ,,Dá se to snadno zapamatovat, ne? A navíc se mi tvé jméno líbí. Ještě nikdy jsem ho neslyšel," prohlásil John jakoby nic. ,,A vůbec! Jak se píše?" zeptal se ho hned na to a tmavovlásek mlčky sáhl po pergamenu a napsal na něj krasopisem své jméno.

Blonďák naklonil hlavu na stranu a poté se usmál. ,,Kéž bych to uměl sám od sebe přečíst. Máš tak hezký jméno," usmál se na prince, který instantně zrudl. Nepřehání to John už s těmi komplimenty? ,,Tak to zkus," namítl jen. ,,Pomůžu ti."

Strávili tak čtvrt hodiny opakováním všech slov pořád a pořád dokola, dokud se John nedostal až na konec jména. ,,Sherlo-c?" princ přikývl. ,,Sherloc-k," usmál se John. ,,Sherlock!" pyšně se na prince zazubil a ten mu konečně úsměv oplatil a přikývl. Poté ho však něco napadlo. ,,Možná jsme měli spíše začít s tvým jménem," lehce se zasmál a John se přidal.

,,Byl to tvůj nápad," prohlásil tmavovlásek s odfrknutím, všechny známky humoru byly tytam. Všichni si z jeho jména dělali legraci. Možná se mu John prostě potají směje? John se však usmívat nepřestával, což ho zmátlo ještě více.

,,Jen si počkej, zítra ráno vstáváš se mnou," zamumlal se spokojeným úsměvem a představou, jak se Sherlock bude učit dojit krávu a sám krmit ta jejich až příliš čilá prasata.