Za hodinku jsem byla v Shadowhills po větru tam byla spoušť všude zpadané stromy. Půl hodiny jsem hledala náš pozemek. Po půl hodině hledáni jsem ho našla sedla si na mech a začala kreslit plánky. Po nakreslení půdorysu jsem se vydala kácet stromy jak ty které překáželi tak ty které popadali.
Řezala jsem strom který mi nešel prežíznout tak jsem zabrala cuklo so se mnou udělalo pár jisker"do prdele" zařvala a trhla s sebou dozadu. Vypla jsem motorovou a šla ke stromu. Podívala jsem se a viděla zatlouklý hřebík "no super nějakej umělec tady nechal hřebík" řekla jsem a projela strom očima zedola na horu. Šla jsem pro motorovku "co to k sakru je?" koukla jsem se na řetěz který to měl zřejmě za sebou "ty vole to snad není možný" řvala jsem "Parkerová? Jsi to ty?" řekl někdo za mnou a já jsem se lekla "Jonesi?" řekla jsem a začala jsem si neznámého prohlížet "Ježíš marja Sheilo neviděl jsem tě dobrý dva roky" řekl a já si vybavila mého nejlepšího kamaráda z dětství "O můj bože Wille" řekla jsem a vrhla se mu kolem krku "co tu děláš?" řekla jsem s úsměvem na tváři "víš přijali mě na speciální školu budu tam celý rok budu ve speciální koleji" řekl a mě napadli bradavice. "A dostal si dopis... Aaaa půjdeš na nástupiště 9 a čtyřčtvrtě" řekla jsem a on se začal culit "Neříkej že ty taky..." souhlasně jsem přikývla a on mě v obětí vyzdvihl a zatočil se, pak mě pustil dolů "Wille já jsem tak ráda že po těch dvou letech budeme zase někde spolu" rozzářili se mi oči "já taky ne bude to super zase po letech" řekl a já byla hrozně šťastá "zítra jedeme do Bradavic takže spíš u nás a žádný výmluvy!" řekla jsem a vztičila ukazováček na znamení že nemá domlouvat. "Neboj přijdu" dlouze mě objemul "ruce pryč od Parkerové" řekl neznámý hlas a já se otočila. "Draco?! Co tady k sakru děláš?!" řekla jsem podrážděně "přijel jsem jsem za tebou" řekl a přibližoval se "jo a proč si nepřišel když jsem ležela na ošetřovně" řekla jsem arogantně "to tady nebudeme řešit..." řekl a skřížil ruce na hrudi "tak to ty si byl kvůli kterýmu byla Sheila v bezvědomí a otravlili jí?!" řekl a oba se na sebe podívali a Will zaťal pěsti "a co je tobě do toho?!" řekl Draco a Will vybuchl a vrhl se po něm "nene Wille ne" zakřičela jsem ale on mě neposlouchal. Začala se prát Draco se zvedl a nechal Willa taky zvednout "dost!" zařvala jsem když se Will napřáhl. Rozběhla jsem se s stoupla jsem si před Draca. Schytala jsem pěstí. "O můj bože" řekl Will "co si to do prdele udělal?"rekl Draco" já nechtěl!" řekl Will a oboum se hrnuli slzy do očí. Otevřela jsem oči." Díky bohu" řekl Draco "Shilo moc se ti omlouvám neměl jsem v úmyslu ti ublížit" řekl Will na kterého jsem se nemohla zlobit při pohledu do jeho jasných zelených očí. "To je v pořádku Wille" řekla jsem, usmála se na něho, Draco si klekl a dal mou hlavu na jeho stehna "V pohodě Draco" řekla jsem a zvedla jsem se, oba se zvedli současně se mnou "Sheilo měl bych jít" řekl Will "ale ještě ti dám tohle" řekl a z jeho tašky vyndal náhradní řetěz na pilu, dal mi ji do rukou a já se usmála a podívala se nahoru "Jak si věděl že mám pokažený řetěz?" řekla jsem a on pokrčil ramey "nosím vždycky jeden navíc protože vím že jsi taková umělkyně že by si i o klacek dokázala zmařit řetěz" řekl a já se začala smát a bouchla ho do hrudi "Nechtěl si jít?" řekl podrážděně Draco a Will jen protočil očima. Byl už na cestě když jsem za ním doběhla a dala mu pusu na tvář "Nezapomeň dneska spíš u nás" řekla js při cestě zpět k Dracovi. Vrátila jsem se zpět a viděla Draca a jeho znechucený výraz "Kdo to sakra je a proč u tebe bude spát?!" řekl a já se vevnitř roztávala. Žárlil. "Will kámoš z dětství a co ti je potom?" řekla jsem a šla s řetězem k motorovce. Draco mě chytl za ruku a pevně jí ztiskl "Dost je mi do toho" řekl a já na něj nechápavě koukala "Není ti do toho nic do teď si se o mě nezajímal tak co tak najednou?" řekla jsem a snažila jsem se vyvlíknout z jeho sevření. Podařilo se. Mlčel. "to jsem si mohla myslet" řekla jsem když Draco mlčel. Šla jsem k motorovce klakla si že vyměním řetěz když z Draca vyšlo několik slov "záleží mi na tobě" řekl a já se postavila a otočila "c-cože?" řekla jsem a začala js se chvět "Ano záleží mi na tobě jen js si to nechtěl přiznat" řekl a já měla slzy v očích. "Draco jestli si ze mě děláš srandu tak je to blbá sranda" řekla jsem a slzy se mi hrnuli z očí. Draco se ke mě přiblížil a dal mi pusu. Dal mi pusu a já se od něj odtáhla, koukla se do jeho očí a jako malé dítě jsem začala utíkat popadla jsem motorovku a běžela k motorce "Sheilo stůj" běžel za mnou Draco který si do ruhy vzal koště, nasedl na něj s vědomím že mě predežene. Měla jsem obrovskou výhodu on byl na koštěti tudíž per husté části lesů neviděl. Dala jsem motorovku do 'kufru' který byl na straně mého černého Harleje, nasedla a vzala si helmu. Jela jsem se slzama v očích až domů...
Tady to useknu at se máte na co těšit😂❤️
ČTEŠ
Vervain Amortentia
FanfictionSheila žila normální život, až na to že byla z kouzelnické rodiny do Bradavic se však nejdřív než 15ti nepodívala to otočilo její život o 360° to ale neměla tušení co bude následovat...