Vervain Amortentia

24.Kapitola

Sedla jsem si k oknu, přitáhla jsem svoje kolena a položila na ně svou hlavu. Jsem pro ně nebezpečná, nemůžu je vystavit Mikaelovi, jde po mě a já nevím proč. Zase jsem si normálně sedla. Koukala jsem z okna, najednou přišla holka "Můžu si přisednout" řekla a já si všimla že vzlká, odlepila jsem se od okna a viděla dívku které se kutáleli slzy po tváři "Jistě" řekla jsem a ona se posadila "Můžu se zeptat co se stalo?" zeptala jsem si žluté mrzimorské kravaty "Ale nic" řekla a utřela si slzy "Jak nic, sedím před tebou a vidím že ti nejpravděpodobněji někdo ublížil" řekla jsem a usmála jsem se na ni "Neboj to že jsem že Zmijozelu neznamená že tě vykuchám" řekla jsem a on se taky usmála "Tak co, řekneš mi co se stalo?" řekla jsem a ona se z hluboka nadechla "Jedna holka a dva kluci ze Zmijozelu. Přišli ke mě do kupé a začali mi nadávat a vyhazovat mě" řekla a slza se jí kutálela po tváři, bylo vidět že je nervózní "Nejspíš vím kdo to je. Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se dívenky "Emily" řekla Emily a já zakývala hlavou "A číslo kupé?" zeptala jsem se "28" řekla potichu a já jsem se zvedla "Počkej tady Emily" řekla jsem, otevřela jsem dveře usmála se na ni a zavřela. Šla jsem do kupé číslo 28, a levé straně bylo zataženo na právo byla vidět Pansy. Vešla jsem bez klepání, myslela jsem si že tam bude Crabbe a Goyle. Mílila jsem se seděl tam Draco a Crabbe "Čekala jsem jakýkoliv odpady ze Zmijozelu ale tebe ne. Vlastně se ani nedivím" řekla jsem a otočila hlavu na Pansy "A ty, ty zmije jedna" řekla jsem a chytla ji za ramena "Nevím co si myslíš že jsi ale přestaň, celou dobu si seděla ve Zmijozelském vagónu a najednou se ti zachtělo do mrzimorského? Huh? Vrať tu svojí neomalenou prdel laskavě do Zmijozelského vagónu" řekla jsem  Pansy byla vystrašená, já chtěla jsem jí pustit "Ještě něco" řekla jsem, a využila ovládání mysli "Půjdeš se Emily omluvit, vrátíš se do Zmijozelského vagónu a nebudeš otravovat jiné žáky" řekla jsem "Ano" řekla Pansy pod vlivem ovlivnění. Pansy šla napřed. Chtěla jsem odejít za ní, ale Draco mě zastavil, obrátila jsem se na něj, koukla jsem se na ruku kde mě držel a pak na něj. "Crabbe vypadni" řekl a on tak udělal. Draco zavřel dveře, zatáhl závěsy a okno "Co děláš?" řekla jsem a on se přiblížil "Nejsem monstrum té holce jsem nic neudělal" řekl a já se oddálila "Bohužel teď to tak nevypadá" řekla jsem a vyrazila ze dveří do kupé kde seděla Emily "Byla tu Pansy?" zeptala jsem se jí "Přišla se mi omluvit" řekla zmateně a já jsem se usmála.

Celou cestu sme se spolu bavili. Vysroupila jsem na nádraží a chvátala pryč, i přes to že mě Draco nemohl odchytnout, jelikož vystoupil dříve.

Čekala mě cesta do Mystic Falls. Přijela jsem pozdě. Vešla jsem do domu Mikaelsonů, nikoho jsem výmečně neslyšela. Vešla jsem do obýváku a všichni tam seděli a čekali zřejmě na můj příjezd "Yriso" řekla Rebekah a šla mě obejmout "Teto Beko" řekla jsem a objala jsem ji, sedla si zpět tentokrát Klaus mlčel "Nezdržím se dlouho, jen jsem vám přišla říct že na Vánoce zde nebudu, jelikož by to měla slavit rodina a co si budem já vaše rodina tak moc nejsem" řekla jsem otočila jsem se šla jsem pryč "Yriso...." vyšlo z Klause a já se zastavila zklopila jsem hlavu, otočila jsem se a hlavu zase narovnala "Nemusíš mi nalhávat že jsem vaše rodina, vím co si o mě myslíš" řekla jsem a vyndala jsem deník Katherine a mírně s ním zamávala. Zakývala jsem hlavou a šla jsem pryč.

Sice nevím kam půjdu ale vím že tady být nemůžu. Potulovala jsem se Mystic Falls když jsem narazila na MysticGrill, rozhodla jsem se jít dovnitř, otevřela jsem dveře a vrazila jsem do brunetky tmavější pleti "Omlouvám se" řekla jsem "Nic se nestalo" řekla a já jsem ji podala svou ruku "Jsem Yrisa" řekla jsem a ona se usmála "Bonnie Bennettová" řekla a podala mi ruku, když jsem její ruku stiskla měla jsem vidění. Viděla jsem nezpočet kouzel, rituálů jednu smrt a krev jak ji teče z nosu. Musela to být čarodějka a viděla můj příběh. Hned jak bylo po vidění, vytáhla jsem ruku z jejího stisku, ona vypadala též překvapeně "Promiň já musím jít" řekla jsem, otočila jsem se a chvátala jsem pryč. Opět jsem do někoho málem narazila "Pardon" řekla jsem a chtěla jít pryč "Sheila Parkerová?" řekla dívka a já se otočila "Caroline Forbesová?" řekla jsem a ona si uvědomila že jsem to já "Bože můj" řekla a běžela mě obejmout "Co ty tady?" zeptala se mě "Mám tady rodinu" řekla jsem "A došlo k menší země nejsem Sheila ale Yrisa Petrovová" řekla jsem "Petrovová?!" řekla překvapeně "Ano" odpověděla jsem aniž bych věděla co se děje "A kde máš rodinu?" zeptala se aby to nebylo blbý "Kousek odsud" řekla jsem "Takže tu zůstáváš?" zeptala se mě "V podstatě jo, jsem tu na zimní prázdniny" odpovela jsem a ona se usmála "Kam vůbec chodíš na školu?" zeptala se a já znejistila "Chodím na střední školu v Kanadě" vyšlo ze mě, Caroline mi to sežrala "Někdy mě tam musíš vzít, no nic musím tak ahoj" řekla a vytratila se, Caroline je takový poděs.

Toulala jsem se ulicemi Mystic Falls. "Yriso" řekl někdo ze mnou a já se otočila "Elijahu" řekla jsem "Pojď domů" řekl a já vydechla "Domů? Nemůžu tam jít, nemůžu se koukat na vás jako na šťastnou velkou rodinu, vždy budu páté kolo, nepatřím mezi vás Elijahu. Nebylo tomu tak předtím nemůžu tomu být ani teď" řekla jsem a on zklopil zrak. Otočila jsem se a chtěla jsem jít pryč ale přede mnou se objevil Kol "Kole" řekla jsem ignorantsky a on se usmál "Klausi" řekla jsem a otočila jsem se "Pojď domu" řekl Klaus "Domů?" odpověděla jsem "Jsi moje, naše rodina" řekl a já vydechla "Já mám prostě pocit že tam s vámi být nemám" řekla jsem a slzy se mi tlačili z očí "Yriso, kolikrát ti budu říkat že tam sakra patříš!" zvýšil na mě hlas "Nebyla jsem a tebou 15 let. 15let! Nečekám že mě přijmete a budete mít rádi." zvýšila jsem svůj hlas "Já tě miluju, jsi moje dcera stejně jako Hope. Nebyli sme spolu 15 let, dej mi příležitost tě poznat" řekl a já viděla slzy v jeho očích i mě slzy v očích štípaly "Já nemůžu" řekla jsem "Máš smůlu" řekl Kol, chtěla jsem se otočit ale on mi zlomil vaz.

******

Probudila jsem se v mém pokoji. Už jsem se nesnažila utéct. Někdo zaklepal "Jsem mrtvá" řekla jsem a dveře se otevřeli. Freya. "Ahoj Yriso" řekla a já si sedla "Ahoj" odpověděla jsem "Oblékni se a přijď dolů" řekla a zavřela dveře. Chvíli jsem ještě seděla a pak jsem se šla převléct.

Omlouvám se že jste na kapitolu čekali tak dlouho 🥺🤍