Vervain Amortentia

4.Kapitola

Draco mě přenesl zpět na postel. Dlouho tam se mnou nebyl vyhnala ho sestřička a on šel na hodinu lektvarů, sestřička mi k půdě dala lžíci z něčím co vonělo jako nějaký bonbón "vezměte si to slečno Parkerová" řekla a rvala mi lžíci do pusy "ano ovšem" řekla jsem a otevřela pusu. Můj výraz rázem zkameněl. Bylo to nechutný. Zmámila mě vůně.

Pár sekund po tom co jsem si dala medicinu jsem zkolabovala. Ani jsem neměla pocit že usínám jen jsem najednou vypla.

Po pár hodinách jsem se vzbudila a viděla předemnou Snepea, Brumbála a moje rodiče kteří seděli nalevo ode mě a drželi mi ruku. "díky bohu" řekla mamka a radosti začala brečet. "Slečno bude lepší když si na pár dní odpočinete doma u rodiny" řekl Brumbál "ne to je v pořádku já se cítím líp" řekla jsem prudce se zvedla a zase spadla zpět "slečno je to pro vaše dobro" řekl Brumbál. "Proč jsem omdlela z té medicíny?" řekla jsem protože to bylo jediné co mě v tu chvíli zajímalo "Pravděpodobně jí někdo otrávil a dal tak abyste ji dostala" řekl Snape. "to není možné!" řekl můj otec rozčílený že všech těch událostí. "Kdy si ji můžeme vzít domu?" zeptala se matka "klidně dnes pokud chcete, ale musí nejmíň čtyři dny ležet" řekl Brumbál.

******

Po čtyřech dnech lezení v posteli které mě ale nějak nemrzelo jelikož byla venku vychřice která se střídala s deštěm jsem konečně začínala být ku prospěchu. Uběhli další dva dny a nám přišel dopis. "Tati máme tady dopis" řekla jsem a podávala jsem mu obálku. "no sakra" řekl když si ho přečetl. "Co tam je?" zeptala se mamka. "zdědili sme velkou část lesa u jezera Shadowhills" řekl táta "no super" řekla mamka a opřela se o stůl "prodáme to!" řekla mamka "ne!" protestovala jsem a založila si ruce na hruď. "Sheilo co by sme s tím dělali?" řekl táta poněkud frustrovaně "kousek u jezera vykácíme, pořežeme spadné stromy, uděláme molo a postavíme si tam rekreační chatu" řekla jsem a oba rodiče se na mě podívali "Charles to nezní špatně" řekla mamka "sice to není špatný nápad ale kdo tam pojede 10km s motorovkou?" řekl táta a chtěl odejít "Já!" zastavila jsem ho a ona se na mě podíval a zvednul obočí "ne!" řekl a pokračoval v cestě "ale no ták tati" řekla jsem a běžela za ním "Ježíš no tak dobře" řekl a já jsem si běžela pro klíčky od motorky, motorovku, benzín a olej "večer budu zpět" zakřičela jsem na taťku v garáži a nasazovala si helmu "kdo ví po kom je Abby?" řekl taťka a mamka se usmála " s motorovku si mě naučil ty Charelsi stejně jako naší Sheilu" řekla mamka a taťka se pousmál.