13.

209 13 5
                                    

V kuchyni jsme seděli skoro už dvě hodiny. Povídali jsme si o všem možném a občas se společně zasmáli. V jednu chvíli jsme se smáli tak že jsem sám pochyboval o tom že jsme střízlivý.

„Yoongi pověz nám o sobě něco! Nebuď pořád tak potichu” nadhodil Joon. „Pravda moc toho o tobě nevíme, nic o sobě neříkáš” odpověděl Joonovi Tae. Zhluboka jsem se nadechl a pomalu vydechl. „Tak nějak jsem čekal že toho o mě už víte dost. Z doslechu a od ostatních” řekl jsem klidně a napil se ze své sklenice s kolou. Kluci ztichli a atmosféra začínala být víc nervóznější z jejich strany. „Promiňte nerad o sobě mluvím” zasmál jsem se, doufal jsem že smíchem trochu odlehčím situaci.

„Jen chceme vědět kde je pravda v těch drbech které kolují” ozval se škodolibě Jimin. Samozřejmě že bude takový, nemá mě rád. Zvedl jsem pohled na Jimina, který mě propaloval pohledem. Co jsem mu kdy udělal? „Jimine! ” okřikli ho kluci. „No co nedělejte že vás nezajímá kde je pravda” odsekl Jimin. Nasadil jsem kamenný výraz v obličeji, masku bez emocí.

„Žiju s mámou, táta se o mě nezajímá jsem mu ukradenej, stala se z něj troska po nehodě kterou jsme měli, je z něj alkoholik. Máma začala ,kvůli nátlaku ve vlastním osobním životě, víc pracovat, je workoholik a taky na mě nemá moc čas. A ze mě se stal uzavřenej loser. Tos chtěl slyšet? ” díval jsem se mu přímo do očí. „A tvoje sestra? ” ztuhl jsem.. V tu chvíli do mě vjel vztek.

„Stačí Jimine” řekl důrazně Hobi. Začala se mi vařit krev. „Co máš za problém? ” pomalu jsem vstával ze židle. Tae mě chytil za paži asi nejspíš abych Jiminovi nenatáhl. „Nic, jen se bavím, a nijak ses nezmínil o svojí sestře takže by mě zajímalo jestli umřela nebo si v novinách vymýšleli” udělal to samé a vstal ze židle. Nestačil jsem se divit... Jak se na to může ptát? „JIMINE! ” tentokrát ho okřikl Hobi  společně s Jinem. Můj naštvaný výraz se během sekundy změnil na nic neříkající pohled a kamenná tvář. „Je pozdě,půjdu spát” s těmito slovy jsem se vydal do svého pokoje.

Otevřel jsem dveře do pokoje a vešel. Ani jsem nerozsvícel. Přešel jsem k posteli o kterou jsem se opřel a sedl si před ní na zem. Hye... Tak moc mi chybíš. Kolena jsem si přitáhl blíž k tělu a opřel si o ně hlavu. Nebrečel jsem nedokázal jsem brečet. Dveře do pokoje se otevřely a světlo z chodby ozářilo celý pokoj. Zvedl jsem hlavu a ve dveřích spatřil Hobiho. Zavřel dveře a přisedl si ke mě na zem.

„Omlouvám se, neměl jsem sem jezdit” řekl jsem. „Co to povídáš. Za nic se neomlouvej za nic nemůžeš troubo” odpověděl Hobi. „Kdybych tu nebyl.. ” „Neříkej nesmysly Yoongi, já tě tu chtěl. A kluci taky, nevím co má Jimin za problém, co mu přelétlo přes hlavu” pohladil mě po zádech. Cítil jsem se lépe, ale pořád jsem byl smutný. Celou svou váhou jsem se opřel o Hobiho. V jeho přítomnosti mi bylo nejlépe. Hobi mi začal prohrabovat vlasy. Bylo to příjemné. Přitulil jsem se k němu ještě víc. „Jsi jako kotě, ještě začni vrnět” zasmál se. „Asi k tomu nemám daleko” bylo to vážně příjemné.

„Yoongi? ” přestal s hlazením. „Hmm” zamručel jsem a zvedl hlavu abych se na Hobiho mohl podívat. Moje oči už si zvykli na tmu v místnosti tudíž jsem na Hobiho viděl docela dobře. Pozoroval mě pohledem který jsem ještě nikdy neviděl, nedokázal bych říct co za pohled to je, ani čeho je plný, byl mi neznámí. Čekal jsem na to co se bude dít. „Um.. Chtěl bych něco zkusit.. Nehýbej se” nechápal jsem ho, co chce zkoušet? Kývl jsem v souhlas a čekal. Sedl si naproti mě. Podíval se mi hluboce do očí a začal se pomalu přibližovat. Jeho oči tikaly z mých očí na moje ústa. A až teď mi došlo co má v plánu zkoušet. Můj dech se zrychlil ale já se ani nehl. Hobi se opřel čelem o to mé ale pořád se mi díval do očí. Byla to neskutečně roztomilá chvilka. Sám jsem začínal pociťovat touhu ho znovu políbit, ale nebyl jsem si jistý sám sebou. Chvíli se nic nedělo. A potom z ničeho nic Hobi začal rychle kroutit hlavou a odtahoval se. „Ne zapomeň na to... ” ve chvíli kdy to dopověděl jsem ho chytl za krk a přitáhl si ho do polibku.



~tak jooo máme tu další část 💛🙏🏻 jsem na ní pyšná.. Uvidíme se u další části, a dejte mi vědět jestli se vám příběh líbí nebo naopak co se vám nelíbí, napište mi nějaký hezký komentík nebo pro mě hlasujte budu vážně moc ráda udělá mi to radost 🥺. Papa🖤

Silent Angel  |SOPE|Kde žijí příběhy. Začni objevovat