„Ne zapomeň na to... ” ve chvíli kdy to dopověděl jsem ho chytl za krk a přitáhl si ho do polibku.
Znovu jsem je měl, jeho rty, jeho sladké měkké rty. Byl jsem si plně vědom toho co dělám. Pomalu jsem pohyboval rty proti těm jeho, a Hobi se ochotně zapojoval. Chytil mě za pas a tiskl si mě k sobě blíž. Abych pravdu řekl, ještě nikdy jsem se s nikým nelíbal, a už vůbec jsem nikdy nepocítil potřebu někoho políbit, to se ale změnilo hned po tom co jsem poznal tohle stvoření. Nebudu lhát, od doby co mě poprvé políbil v mém pokoji, jsem začal mít dost hříšné myšlenky, což jsem nikdy předtím taky neměl. I ten incident co se mi stal když u mě spal.. I ty pocity, všechno pro mě bylo nové.
Docházel mi kyslík a tak jsem se odtáhl a ztěžka dýchal. Obě ruce jsem od jeho krku přesunul na jeho tváře které jsem začal palci hladit. Hobi mě chytil za obě ruce a stáhl je dolů. Chvíli si mě jen tak přeměřoval pohledem a potom natáhl svou ruku k mé tváři, kterou pohladil. Palcem sjel k mým rtům, které palcem pohladil. Naklonil se ke mě a znovu mě políbil. Ale jen krátce. Poté mi začal pokládat polibky po celé čelisti a mířil ke krku, naštěstí nedělal žádné značky. Svou druhou ruku měl na mém stehně, které občasně zmáčkl. Zaklonil jsem hlavu, zavřel oči a užíval si péče kterou mi dával. Rukama se dostal až k lemu mého trika, které začal ohrnovat a tím taky odhalovat mojí hruď. Nevím co to do mě vjelo ale neměl jsem v plánu ho zastavit ať už by se stalo cokoliv, chtěl jsem aby se mě dotýkal. Ucítil jsem jeho ruce na svých prsou kde začal mnout mé bradavky, což mě začalo neskutečně vzrušovat, taky jsem začal potichu vzdychat. Znovu mě začal líbat. Už mi chtěl sundat tričko když v tom někdo zaklepal..
„Um, Yoongi? Hobi? Všechno ok? ” byl to Kook poznali jsme ho dle hlasu. Oba dva jsme od sebe rychle odskočili a poupravili si rozcuchané vlasy. Dveře se otevřeli a do tmavého pokoje se nahrnulo světlo. Kook rozsvítil a nechápavě se na nás podíval. „Jo všechno v pohodě.” odpověděl Hobi na Kookovu otázku. „Proč jste na zemi? ” zasmál se Kook a za ním se objevil Tae s Joonem. „A proč ne? ” zvedl se Hobi. Všichni si nás jen nechápavě měřili pohledy. „Jinak Yoongi dobrý? ” zeptal se pro změnu Joon se starostí v hlase. Kývl jsem v souhlas. „Jo dobrý, jsem zvyklý” pokusil jsem se o úsměv. „Moc se ti za Jimina omlouváme neměl moc dobrou náladu tak ryl do čeho mohl, nezlob se na něj” řekl Joon. Vstal jsem a zakroutil hlavou. „V pořádku já se vážně nezlobím” odvětil jsem. Všichni kývli, popřáli nám dobrou noc a zavřeli dveře.
Oddechl jsem si a sekl sebou na postel. „Huff” zkolil se vedle mě Hobi. „To bylo o fous..” chytil mou ruku a otočil se na bok čelem ke mě. „Tojo” zasmál jsem se.
„Příště zamknu” uchechtl se Hobi.
„Příště? ” vymrštil jsem se do sedu. Vážně jsem nečekal že něco takového řekne. „Hmm.. Jsem unavený pojďme spát” zívne.Kývnu a přejdu ke svému kufru ze kterého si vytáhnu oblečení na spaní, taky kartáček na zuby a pastu. „Ale do sprchy jdu první” vyplazil jsem na Hobiho jazyk a rychle běžel do koupelny kde jsem se zamkl, nechtěl jsem riskovat že mi sem vtrhne nezvaný host až budu nahý. Svlékl jsem se a všiml si že .. Mi stojí. No jasně že ti stojí Yoongi vždyť se schylovalo k.. No musíš s tím něco udělat! Ale co sakra? Studená sprcha? Ano přesně tak, studená sprcha, to zmizí.
Po sprše jsem se vrátil do pokoje a sedl si na postel. Hobi se zatím odebral do koupelny. Já se zatím zachumlal do teplých dek na velké manželské posteli, a zavřel oči. Nemohl jsem usnout. O chvíli později se Hobi vrátil do pokoje, zhasl světlo a lehl si do postele. „Dobrou noc” řekl Hobi a otočil se zády ke mě. „Dobrou” tiše jsem odpověděl.
Ležel jsem rovně a hypnotizoval zeď už asi hodinu, nemohl jsem usnout. Nevěděl jsem jak se mám cítit po tom co se tu stalo mezi mnou a Hobim, znamenalo to pro něj tolik jako pro mě? Nebo znamenalo to pro něj vůbec něco? Jak se k němu teď mám chovat.. Normálně jako vždycky? Já nevím.. Mám v tom zmatek. V hlavě jsem měl tolik myšlenek které mě nechtěly nechat spát.
„Nemůžeš spát? ” ozvalo se do ticha z ničeho nic. Hobi se překulil na bok čelem ke mě. „Ne” otočil jsem se taky na bok čelem k němu. Hobi se zničehonic ke mě přisunul blíž, přehodil přese mě ruku a natiskl se na mě. „Zkusíš usnout takhle? ”
Zčervenal jsem. Ale přikývl jsem v souhlas. Byla pravda že jsem se hned cítil unavenější, jeho dotek mě opravdu uklidňoval tak jako jeho objetí. Zavřel jsem oči a pomalu se poddával spánku.
Vím že něco cítím.. Je to láska?
~Guys!! Konečně jsem tuhle část dopsala 👐🏻😅 díky Bohu!!! Psala jsem to na tolikrát, jelikož se mi to pokaždé tolik nelíbilo, ale s tímhle jsem spokojená. Jsem ráda, že se mi ozýváte ať už v komentářích nebo v podobě hvězdiček. Jsem ráda, že se vám můj první příběh líbí 🥰 opravdu mě to těší, že se někomu líbí moje práce. Jste nejlepší! 💗 miluju vás. Mějte se krásně, držte se a uvidíme se u další části. Jinak omlouvám se za případné chyby 🥺. Určitě mi dejte brzy vědět co byste v příběhu například chtěli, nebo co by se podle vás hodilo. Děkuji vám za vaši podporu! 🌼 papa.
ČTEŠ
Silent Angel |SOPE|
FanfictionNetušil jsem, že dokážu někoho milovat tolik jako tebe.. *Začátek : 28.11.2020 *Konec : 17.12.2020