Lust (Larry Stylinson)

6-Vždycky Dostanu Co Chci

"Tohle musí být zlej sen" zopakoval už po několikáté co jsme uvnitř. "Lou a proč tě to tak hrozně sere? Měl jsi snad v plánu něco lepšího?" štěkl jsem na něj, když už jsem to nemohl poslouchat. "Něco lepšího?" ironicky se usmál. "Radši bych byl kdekoliv, než trčet tady s tebou." je vážně zlej a ja nechápu proč. "Co máš kurva za problém?" zařval jsem na něj. "Ty jsi můj problém Stylesi. Nestojím o tebe. Nestojím o tvou pozornost a už vůbec ne přítomnost. Vím co jsi zač a nechci být další jménem na tvém seznamu. Hnusí se mi lidi jako ty. Ty se mi hnusíš." nevěděl jsem jak reagovat. Chtěl jsem mu dát pěsti ale zároveň jsem ho chtěl obejmout a omluvit se. "Bohužel to tady spolu musíme zvládnout" řekl jsem po nějaké chvíli, kdy jsme na sebe se stekem v očích koukali. "Místností je tu dost, nahoře jsou tři pokoje a až na ten s červenýma dveřma, ten je můj, si můžeš vybrat jakýkoliv." odpověděl už klidně. "V chatě jako je tahle se můžeme vídat minimálně." dodal a odešel nahoru. Tak jo Harry dychej. On ti nestojí za to aby ses rozčiloval. Prostě se uklidni. Po tomhle menším rozdychani jsem mohl i já v klidu vyjít nahoru. Červené dveře byly na konci chodby. Tak jo jaký pokoj si na nějakou dobu pronajmu já. Rozhlédl jsem se a vešel jsem do pokoje naproti koupelně, přišlo mi to praktické. Lehl jsem si na postel a na chvíli zavřel oči jen abych mohl přemýšlet. Ačkoliv jsem to nechtěl, musím přiznat, že mě zamrzelo co mi řekl. Nevedu si žádný seznam nebo něco takového. Prostě jen nevěřím na lásku, na vztahy a podobný sračky. Sex má být zábava a ne se z toho po letech manželství stát povinnost. Žádná láska netrvá věcně, jde jen o tu prvotní zamilovanost, která dřív nebo později odezní. A pak přichází jen smutek a bolest. Tak proč se tím trápit. Na světě je spousta jiných věcí, který nam znepříjemňují život. Nebudu k tomu všemu přidávat nějaký debilní vztahy. Z mých hlubokých myšlenek mě vyrušil telefon. "Ano Zayne." řekl jsem. "Tak jak se ti daří uvízlému na osamocené chatě s jediným člověkem, kterým je čistě náhodou syn naší řídí." smál se do telefonu. "Řekl bych, že mi osud až moc napomáhá." zasmál jsem se i já. "Tak už jsi ho aspoň přefikl?" zeptal se. "Je to s ním složitý Zayne." povzdychl jsem. "Slyšel jsem v tvém hlase zvuk prohry?" řekl přehnaně dramaticky. "To ne. V žádným případě. Vždycky dostanu co chci." odpověděl jsem rázně. "To je ten Harry, který se mi líbí." zasmál se. Ještě nějakou dobu jsme si povídali než jsem se šel umýt. Čisťounký a voňavý jsem si lehl do postele a bylo mi skvěle. Chtěl jsem ještě zajít za Louisem, ale byl jsem na to moc unavený a stejně mi dal dost jasně najevo, že mě nechce vidět.

"Harry" "Stylesi" slyšel jsem jeho hlas ale v žádném případě jsem nechtěl otevřít oči. "Slyšíš" zněl už trošku naštvaně a potvrdilo to ne zrovna jemné strknuti. "Co chceš" zavrčel jsem a pootevřel jedno oko. Všude byla tma, takže ráno ještě rozhodně není. "Já jen..." zkousl si nervózně ret"Nic neřeš to" řekl a chtěl odejít. "Ty se bojíš" zasmál jsem se opřel se o lokty abych na něj líp viděl. "Nebojím" štěkl okamžitě. "Jen mě napadlo, že by ses možná mohl bát ty" dodal. "Co?" odpověděl jsem nechápavě. "No tak je to pro tebe cizí dům. Cízi dost velký dům se spousty pokojů. Vlastně jsme tu úplně sami, kolem chaty nic není a pro někoho to může být děsivé" byl posranej. Věděl jsem to. "Tak mě napadlo, že by ti pomohlo, kdybych tu první noc spal s tebou." to je mi ale nápad. "To by od tebe bylo velice laskavé." snažil jsem se znít vážně, ale cukani mých koutku jsem prostě neovlivnil. Namáčknul jsem se úplně na zeď aby se Lou na to jednolůžko vůbec vešel. Trošku váhavě si lehl a ja nás oba přikryl peřinou. "Jestli cokoliv zkusíš uříznu ti ptaka"