Lust (Larry Stylinson)

22

Neměl jsem v plánu jim něco říkat. Touha pomstít se Harrymu byla silná, ale tohle bych neudělal. "Tak to jo."odpověděl jsem a upnul svůj zrak zpátky do talíře. "Lou?"ozvalo se vedle mě. "Ni!"zasmál jsem se. "Napadlo mě, že než půjdeme lyžovat, tak bychom se mohli jít projít."řekl a já cítil pohled všech kluků u stolu. "Jo, jo jasný... proč ne."odpověděl jsem s úsměvem. "Tak za půl hodiny před chatou."dodal a vlepil mi malou pusinku na tvář. Samotného mě to překvapilo a možná... možná i potěšilo. "Woooow"vydal ze sebe Liam. "Co?"zasmál jsem se a cítil jak trochu červenám. "Ten týpek po tobě očividně jede kámo."dodal Zayn, který na mě snad poprvé promluvil normálně. "Ne to ne, s Niallem jsme spolu chodili a rozešli jsme se... prostě jsme jen zůstali přátelé."odpověděl jsem rychle."Kamarádi spolu chrápou?"odsekl jedovatě Harry, který si tak po dlouhé době vynutil můj pohled. Byl nasranej....ano slyšíte dobře. Ten člověk kterej ani ne před hodinou píchal Swift na mě žárlil. "Vy spolu pořád spíte?"zeptal se Liam, než jsem stačil nějak zareagovat. "Ne...teda do včerejška ne."řekl jsem popravdě. "Hochu říkám ti, ten tě chce zpátky."poznamenal důležitě Zayn. "A proč jste se rozešli? Neklapalo to v posteli?"začal vyzvídat Liam. "Ne, to ne. V tomhle jsme nikdy neměli problém. Spíš naopak, sex s ním je prostě.... neuvěřitelný. Tak jako s nikým jiným."dobře dobře dobře. Možná schválně trošku přehráním ale tak bych vám přál vidět výraz Harolda. Kdyby jen věděl, že to co se mnou dokáže on, nikdo jiný ne. "Tak proč?"zeptal se znova Payno. "No já... prostě jsem."o tomhle se mi nikdy nemluvilo dobře. To co jsem mu udělal si nikdy neodpustim. Vlastně se vsadím, že Harold je jakási podoba mého trestu. "Ty jsi ho podvedl?"odvodil sám a já jen tiše kývl. "Páni"vydechl Zayn. "Tomlinsone, ty nás nepřestáváš překvapovat" zasmál se nakonec. "No nic jdu na pokoj...tak se zatím mějte"řekl jsem a vydal se k nám do pokoje. Rychle jsem se převlékl do něčeho v čem venku nezmrznu a taky jsem si chtěl upravit to hnízdo co mám na hlavě. V tom mi však zabranilo rozřažení dveří a Harryho nasranej výraz. Lekl jsem se tak, že jsem se málem posral, ale rozhodl jsem se to na sobě prostě nedat znát. "Děje se něco?"zeptal jsem se úplně klidně a konečně přešel ke zrcadlu. "Mělo by?"štěkl na mě a hodil sebou na postel. "No podle stylu tvého příchodu to tak vypadalo."snažil jsem se mluvit tak, že je mi prostě opravdu ukradenej. Ale kurva! Tak moc jsem ho chtěl seřvat za to, co se stalo  s tou Taylor a že i po tom si dovoluje chovat tak jak se chová. "Kam se chystáš"ignoroval mou narážku na to, že si možná budem muset nechat vyměnit dveře. "No s tím Niallem ven."odpověděl jsem a snažil se pomocí gelu vytvořit nějaký účes. "Ty s ním jako fakt někam půjdeš?"zeptal se a v jeho hlase šlo slyšet tolik opovržení. "Promiň, ale seděl jsi u snídaně u jinýho stolu, nebo co?"i když jsem nechtěl tak jsem trochu zvýšil hlas. Ta jeho arogance mě víc než srala a ovládat se bylo čím dál těžší. "Jestli s ním půjdeš, tak je mezi náma konec."dodal naprosto vážně. Myslel jsem, že snad špatně slyším. Zhluboka jsem se nadechl a otočil se k němu. "Mezi náma by byl konec a to ať bych s ním šel nebo ne."odpověděl jsem mu pohledem zapichlim v tom jeho. "Budeš toho litovat"řekl a díval se na mě tak divným pohledem. "Nemyslím si!"odsekl jsem a odešel z pokoje.