Lust (Larry Stylinson)

14-Baf

Jakmile jsem vypadl z těch posraných šaten moje slzy už nic neudrželo. "Bože Lou" vydechl Niall, když jsem mu skočil kolem krku. "Co se děje" dodal a pohladil mě po vlasech. "Prostě odtud co nejdřív vypadněme" popotáhl jsem a znovu se zabořil do jeho hrudi.

"Takže tvý mamce vážně nebude vadit, když zůstaneš přes noc?" zeptal jsem se ho, když už jsme seděli na posteli u mě v pokoji. "Samozřejmě že ne, chápe že mě teď potřebuješ" usmál se a už po několikáté za dnešek mě objal. Niall je úžasnej člověk, rozhodně je to ta nejhodnější bytost co znám. A vím, že všechno to co se mi děje, je kvůli tomu jak jsem mu ublížil. "Stejně nechápu jak jsi mu mohl naletět, vždyť dobře víš co je to zač." povzdechl si. Nialle! Ano já kurva vím a věděl jsem co je to zač, ale taky jsem mohl vidět co je to zač. A prostě když se před vama producíruje svalnatej bůh s propalujícíma smaragdovýma očima a kudrnatýma vlasama, tak se prostě může stát, že přestanete mozek poslouchat. "Já vím Ni."odpověděl jsem rezignovaně a praštil sebou na postel. "Kdo to může být?" zeptal se Niall po tom co se ozval zvonek. Moji rodiče šli dnes na nějakou romantickou večeři, takže mi nezbývá nic jiného než se neochotně zvednout a jít otevřít. "Chceš něco přinést, když už jdu dolů?" zeptel jsem se Nialla, který ležel na posteli. Odpovědi mi bylo záporné zakroucení. Sešel jsem tedy po schodech, připravený odhalit, kdo nás jde navštívit v deset večer. Otevřel jsem dveře a nikdo tam nebyl. Buď mi cesta dolů trvalo moc dlouho nebo si zná udělal někdo srandu. "baf" vykřikl a vyskočil ze křoví když jsem chtěl dveře zavřít. "Co tu kurva děláš Harolde?!" štěkl jsem a než jsem stihl nějak zareagovat tak se sám pozval dovnitř. "Kde máš pokoj Louisi?"zeptal se a olizl si rty. Ten kluk se musel zbláznit."Jsi normální?!" vyjekl jsem a chytil ho za paži když si to namířil směrem ke schodům. "Ty jsi ožralej" zařval jsem, když jsem ucítil ten silný odér, který z něj šel. "Lou děje se něco?" ozvalo se ze shora. "Ty tu někoho máš?" zatvářil se ublíženě a odstrčil mě od něj pryč. Byl rychlej i ve stavu v jakém byl a než jsem ho stačil dohnat stal už u mě v pokoji. "Harolde okamžitě se seber a odejdi." křičel jsem a snažil se s ním pohnout. "Ty?!" řekl znechuceně a drkl do Nialla. "Co tu dělá Lou?" Ni se ho snažil ignorovat, ale viděl jsem, že má co dělat aby se udržel. "Neumíš se zeptat mě ty sráči" zařval na něj a znova do děj praštil. "Okamžitě se uklidnit" zakřičel jsem na něj a stoupl si před Nialla. "Chci aby odešel." oznámil mi Harry. "Nikam nepůjdu ty idiote." zařval na ně Niall. "Lou" řekl a zpříma se mi podíval do očí. "Prosím chci aby odešel." dodal a ja prostě nemohl jinak. Nesnáším se za to, ale nemohl jsem nic dělat... Ten pohled... "Ni, prosím půjdeš se mnou dolů." řekl jsem mu a společně jsme odešli do kuchyně, Harolda nechávajíc u mě v pokoji. "Nenechám tě tu samotného s tím psychopatem." řekl Niall okamžitě. "Ni prosím, potřebuji aby se uklidnil, jinak neodejde. Slibuji ti, že budu v pořádku." odpověděl jsem a smutně se na něj podíval. "Jestli ti něco udělá zabiju ho." řekl poraženě a objal mě na rozloučenou. Tak jo Lou dychej, prostě vyjdeš ty posraný schody a vyhodíš toho posranýho kretena. Rázným krokem jsem vyšel schody přesně tak, jak jsem si naplánoval. Rozrazim dveře a uvidím Harolda jak se je rozvalenej na my posteli... Nahej.

Tak jo máme tu další kapitolu❤️ snažila jsem se, aby nebyla tak smutná jako ta poslední🖤 doufám že se Vám líbí💚💙