Lust (Larry Stylinson)

7-Nikdy Ti Nedovolím Mi Ublížit

"Nemůžu usnout Lou" zašeptal jsem po tom co jsme už nějakou tu chvíli leželi nehybně vedle sebe. "Harolde. Zavři pusu a spi" zabručel. "Rád bych, ale prostě nemůžu" řekl jsem a trochu do něj šťouchl, odpovědí mi bylo tiché zahyhnani. "A proč to má být můj problém." zeptal se a otočil se na bok čelem ke mně. "Protože jsi ten důvod proč to nejde." usmál jsem se a odhrnul jsem mu pramínek vlasů z čela abych líp viděl do těch jeho kouzelných kukadel. "A to jako proč" začervenal se a zkousl si ret. "Protože mě napadá spousta jinach věcí co bych s tebou rád dělal" můj hlas zněl opravdu chraplavě to vzrušení a chtíč který se ve mně hromadil začínal být nesnesitelnej. "Harolde" protočil oči ale já si všiml toho úsměvu, který se snažil tak zakrývat. "Proč jsi na mě byl dneska tak zlej Lou" zeptal jsem se potichu a začal mu na rameni malovat malé kroužky. "Já... Nechci se o tom bavit" odpověděl a trochu zklopil oči. "Prosím" pošeptal jsem a táhlým pohybem jsem se dostal k jeho klíční kostem, které měl tak výrazné. "Prostě se s tebou jen nechci zaplect do nějaké hry...Nikdy ti nedovolim mi ublížit." řekl a podíval se mi do očí. "Nikdy bych ti neublížil Lou" odpověděl jsem a ruku položil na jeho bok. "To máš pravdu. Nedám ti možnost se ke mně dostat tak blízko, aby se ti to povedlo." řekl, jemně ze sebe sundal mou ruku a otočil se zpátky zády ke mně.

Když jsem se ráno probudil Louis v posteli už nebyl...škoda. Včera jsem si myslel, že už jsem blízko, byl jsem si jistý že aspoň něco se stane, ale ne. Louis je prostě Louis. Nikdy jsem nikoho nesváděl dyl než pár minut a u něj už je to pár dní a pořád bez výsledků. Musím zvolit jinou taktiku. Louis je opatrnej, všechno si promýšlí a ve všem si chce být jistý. Musím mu dát pocit že všechno to ode mě může dostat. Vypadá to, že se do mě bude muset nejdřív zamilovat.

Strašně moc jsem vám chtěla poděkovat za aktivitu u tohohle příběhu. Každé vaše přečtení, komentář mi dělá velikou radost... Jste úžasný. 💙💚