kamarádství nebo něco více?

párty u Carrie

Právě teď jsme s klukama přijeli domů. Za celou dobu co jsme byli v autě jsme na sebe s Lukem nepromluvili a já vlastně ani pořádně nevím proč. Možná protože ani jeden nevíme co znamenalo to co se odehrálo v bistru, nebyl čas o tom nějak mluvit a já mám hromadu otázek, ale nechám si je na zítra. Teď už jsem stejně doma a po zprávách to s ním řešit nechci.
Chystala jsem se už do postele, když v tom mi přišla zpráva. Moc jsem doufala, že bude od Luka třeba jako na dobrou noc, ale to jsem se bohužel spletla. Zpráva byla od Nicka.

' dobrou noc, uvidíme se zítra ' neříkám nic, potěšila mě zpráva od Nicka, ale přeci jen by mě více potěšila ta od Luka....

' dobrou a už se těším ' odpověděla jsem mu, vypla mobil a šla spát.

Právě je 16:00 a já už jsem společně s Julie u mě doma.
Celý den ve škole probíhal v pohodě, zjistila jsem že Luke a Nick jsou od dnešního rána dobří kamarádi a moc doufám, že Nick nikomu neřekl o té puse. Byla to sice jen kamarádská pusa, ale co kdyby si to třeba Luke vyložil jinak... 
S Lukem jsme dneska neprohodili ani slovo, pouze se naše pohledy párkrát střetly, ale to bylo tak nějak vše.
Moc doufám, že si s Lukem alespoň na té párty promluvím, přijde mi, že se mi celý den vyhýbá a mě to strašně štve.

„co si vezmeš na sebe?” zeptala se mě Julie a tak mě vyrušila z mého přemýšlení o Lukovi.

„ehm... vůbec nevím nad tím jsem ještě nějak nepřemýšlela” odpověděla jsem ji a pak si uvědomila, že vlastně ve svém šatníku nemám nic co by se hodilo na párty.

„tak to nech na mně!” vykřikla nadšeně a vrhla se ke skříni.
Já si pouze sedla na postel a sledovala Julie jak vyhazuje moje oblečení ze skříně.

„už to bude?” zeptala sem se jí poněkud znuděně. Už mě opravdu nebavilo sledovat Julie, která mi nedokáže pomoct s výběrem oblečení.

„Lukovi by ses líbila ve všem já vím, ale potřebuješ něco co na tobě ještě nikdo nikdy neviděl”  řekla a stále vyhazovala různé oblečení ze skříně.
Všechno to oblečení se mi hromadilo na posteli a já už si byla skoro jistá, že v mé skříni nemůže nic najít.

„mám to!!!!!” vykřikla naprosto nadšeně a oblečení, které držela v ruce hodila po mně.

„děláš si srandu? V tomhle nikam nejdu!!” řekla jsem jí a oblečení hodila zpět k ní.

„prosiim...” poprosila mě a podala mi oblečení. Udělala na mě smutný výraz a mě nezbylo nic jiného než si to oblečení na sebe vzít.

Mezitím co Julie byla na mobilu a nejspíše si psala s Reggiem já se oblékala do oblečení, které mi vybrala. Vzala jsem si krátkou kostkovanou sukni a k tomu černý crop top s průstřihy. V životě jsem na sobě nic podobného neměla a nepřipadal jsem si v tom moc příjemně.

„bože můj vypadáš skvěle!” vyjekla Julie a pusu měla otevřenou dokořán.

„faakt? A není to trochu moc?” zeptala jsem se ji a stále se prohlížela v zrcadle.

„je to skvělé” řekla Julie a objala mě.

Obě dvě jsme se pomalu začínaly chystat, já pomáhala Julie vybrat oblečení stejně tak jako ona pomohla předtím mně. Měly jsme na sobě v podstatě stejné oblečení, akorát Julie měla žlutou kostkovanou sukni.
Daly jsme si trochu make-upu, vlasy jsme si nechaly rozpuštěné a pak napsaly klukům. Bylo totiž už 17:30 a ta párty začínala v 18:00, navíc jsem měla ještě před párty sraz s Nickem takže jsem tam potřebovala být dříve.

S Julie jsme slyšely jak někdo troubí a tak jsem se podívala z okna a tam už byli kluci, obě dvě jsme seběhly dolů ze schodů a běželi ven za klukama.

„Julie vypadáš úchvatně” řekl Reggie a nemohl z Julie spustit oči. Ani se mu nedivím vypadala fakt krásně.

Došla jsem k Lukovi, který na mě koukal s otevřenou pusou a opravdu udiveným výrazem.

„co je?” zeptala jsem se ho nervózně.

„nic...jen že ti to fakt sluší...” řekl a věnoval mi ten jeho dokonalý úsměv.

„děkuju, ty taky vypadáš skvěle” odpověděla jsem mu a začal se červenat. Musím říct že mu to opravdu slušelo, byl prostě dokonalej.

Jako vždy jsem si sedla do zadu ke klukům, seděla jsem u okýnka a vedle mě byl Luke, který se na mě pořád díval. Ani se mu nedivím, nikdo mě takhle nikdy neviděl, vlastně ani já sama.

Dojeli jsme před Carrie dům a všimli si, že na párty je už docela dost lidí a to je ještě brzy. Julie s klukama šli napřed a já zůstala venku a hledala Nicka, který by tu nejspíše už měl být.

„Madi?” řekl Nick docela nejistě.

„ehm...ahoj” odpověděla jsem mu a dala si pramen vlasů za ucho.

„vypadáš fakt krásně” řekl a stále si mě prohlížel.

„děkuju moc” odpověděla jsem mu a věnovala mu úsměv.

„hele myslím, že Carrie má něco v plánu tak se hlavně drž Julie” řekl mi starostlivě. No jasně, to by nebyla Carrie kdyby na nás něco nenaplánovala.

Chvíli jsme si tam ještě tak povídali o té párty, kdo všechno se tu asi ukáže a tak. Bohužel jsme se museli rychle rozloučit, protože Nicka už hledala Carrie. Objala jsem ho a mířila dovnitř za Julie a klukama.
Alex se na párty měl setkat s Williem, se kterým měl pak jít ven na nějakou procházku.

Došla jsem za Julie, Reggiem a Lukem, kteří seděli na gauči uprostřed místnosti a povídali si. Sedla jsem si hned vedle Luka a jelikož na gauči seděli i ostatní lidi ze školy byla jsem na něm namáčknutá nejvíce jak to jen šlo.

„ale ale ale...copak vy se tu snad nudíte?” řekla arogantně Carrie, která právě přišla k nám. Nikdo z nás na ty její řeči neodpověděl, ale Carrie to nemohla nechat jen tak.

„co takhle si zahrát hru?” zeptala se nás a sedla si na stůl, který byl u gauče.

„jakou máš na mysli?” zeptala jsem se jí a přitom ji věnovala můj falešný úsměv.

„co takhle třeba flašku?” odpověděla a dala si nohu přez nohu.

Chvíli jsme se s Lukem, Julie a Reggiem na sebe koukali vyděšeně, ale pak jsme uznali, že je to jen blbá hra tak proč ji nezkusit.

„fajn...hraju já, Nick, Luke, Reggie, Julie a ty” hned jak tohle dořekla nasměrovala nás do nějakého jiného obývacího pokoje, kde byli jen ti, kteří chtěli hrát tuhle hru....

Sedli jsme si do kruhu a Carrie roztočila flašku.....

*Ahojkyy! Tak tady máte další část, moc doufám že se vám bude líbit, není tolik zajímavá, ale další kapitola bude rozhodně zajímavější! Pokud se vám příběh líbí nezapomeňte hlasovat a popřípadě napsat váš názor na tento příběh*