Nickovi jsem napsala a nedočkavě čekala na jeho odpověď, která přišla během pár minut. Hned jak jsem tu zprávu dočetla začala jsem se rozhlížet okolo sebe.
„koho hledáš?” zeptala se mě nechápavě Julie, která seděla na židli hned vedle mě.
„Nicka” odpověděla jsem ji a stále se rozhlížela okolo sebe. Nikde jsem ho neviděla a tak jsem se rozhodla, že ho půjdu hledat.
Chodila jsem všude možně a stále jsem ho nezahlédla, byla jsem už zoufalá a chtěla to vzdát, když v tom jsem uviděla Nicka. Rozeběhla jsem se k němu a objala ho.„hledám tě tu už snad 10 minut!” řekla jsem a šťouchla do něj. On se nad tím pouze zasmál.
„tak už se na vás těším!” řekl nadšeně a stále se usmíval. Hned jak tohle dořekl vzpomněla jsem si, že na mě kluci asi už čekají a že budu muset jít.
„nojo vlastně zachvili budeme na řadě tak zatím ahoj” řekla jsem a byla už na odchodu, když v tom mě Nick chytl za ruku, přitáhl si mě k sobě a objal mě. Bylo to od něj hezké, i jedno obyčejné objetí mi pomohlo, abych se alespoň na chvíli zbavila nervozity.
Rychle jsem šla směrem ke klukům, kteří už čekali u pódia a nejspíše mě hledali.
„jsem tu!” vykřikla jsem hned jak jsem k nim došla. Kluci si oddychli, nejspíše protože jsme zachvili měli jít na pódiu.
„super... hned po Carrie jdeme my” prohodil Alex a začal tancovat do rytmu písničky, kterou zpívala Carrie a její banda. S Lukem jsme se na sebe podívali nechápavě a hned na to se začali smát... Alex, kdyby mohl tak by klidně tancoval s roztleskávačkama.
„musím říct, že to není tak špatné” řekla jsem směrem k Julie a stále sledovala choreografii Carrie. Nezpívala špatně, opravdu měla skvělý hlas a celkově ten jejich "koncert" byl dobrý.
„už jsem dokonce zapomněla proč ji tak moc nesnášíme!” řekla Julie a já se nad tím co řekla tiše zasmála.
Carrie konečně dozpívala a já se s klukama chystala jít na pódium, ale ještě těsně před pódiem nás zastavila Carrie.
„holky nemáte náhodou už po večerníčku?” zeptala se nás arogantně a já pouze protočila oči v sloup.
„teď už si vzpomínám...” pošeptala mi Julie do ucha a obě jsme se nad tím potichu zasmály.
Carrie jsme s klukama obešli a mířili na pódium. Když jsem tam přišla sedla jsem si okamžitě za klávesy a začala hrát. U stolu jsem zahlédla Julie, která se usmívala a držela mi palce. Dodalo mi to více sebevědomí.
Když kluci začali hrát vstala jsem ze židle, která byla u kláves, a šla doprostřed pódia, kde byl i stojan na mikrofón. Spousta lidí, kteří seděli, začali vstávat a tleskat do rytmu naší hudby, byl to skvělý pocit vědět, že se lidem naše hudba líbí.
Mikrofón jsem dala do stojanu a vzala si do ruky tamburínu a začala jsem s ní do rytmu bouchat o moje stehno.
Zpívala jsem a přitom se nenápadně otočila na Luka, který stál na levo ode mě. Koukala jsem se na něj a on zase na mě, oba jsme zpívali a zároveň se stále koukali na toho druhého.
Mikrofón jsem zase vyndala ze stojanu a mířila si to k Reggiemu u kterého jsem chvíli tancovala.
Přišlo moje a Lukovo sólo, šla jsem k němu blíže a začala jsem zpívat. Mikrofón jsem předávala mezi námi 2 a stále jsem se k němu přibližovala, byli jsme u sebe tak blízko, že kdybychom byli spolu sami, byla bych schopna ho i políbit...
Písničku jsme dozpívali a všichni nám začali tleskat a nadšeně křičet jméno naší kapely! V zádu jsem zahlédla Nicka, který měl úsměv od ucha k uchu. Chytla jsem Alexe a Luka za ruku a všichni jsme se společně uklonili.„bože byli jste naprosto úžasní!!” vykřikla Julie nadšeně hned jak jsme seběhli z pódia.
„třeba získáme sponzora!” řekl Reggie a rozhlížel se okolo jestli náhodou nějaký ten sponzor nemíří k nám.
Chvíli jsme si tam tak povídali a už jsme ani nečekali, že bychom mohli získat nějakého sponzora, když v tom za námi přišla nějaká paní jménem Andy a chtěla nám nabídnout sponzorství, které jsme bohužel museli odmítnout. Sponzoruje totiž i Carrie a trvala na tom abychom hráli společně s Carrie, což jsme my samozřejmě nechtěli.
Lidí v kavárně ubývalo a my už se chystali jet domů. Kluci šli pro auto a já s Julie jsme na ně počkali v kavárně. S Julie jsme si u baru povídali o tom dnešním koncertu, když v tom mi na mobil prišla zpráva od Nicka.
' přijď ven před zadní východ ' jakmile jsem tu zprávu dočetla seskočila jsem ze židle a mířila si to rovnou k zadnímu východu.
„ahoj” řekla jsem Nickovi hned jak jsem ho spatřila.
„ahoj, byli jste skvělý! Jako fakt skvělý!” řekl nadšeně a mě jeho slova hrozně potěšila.
„děkujeme... hodně jsme trénovali” odpověděla jsem mu a dala si pramen vlasů za ucho.
„no víš zítra je párty u Carrie a já jsem se tě chtěl zeptat jestli by jsi nechtěla přijít...” řekl poněkud nervózně.
„seš si jistej? Carrie nebude nadšená že tam budu...” odpověděla jsem mu zklesle. Ráda bych šla na párty a viděla Nicka, ale opravdu nemám náladu čelit těm urážkám od Carrie.
„nebude tě řešit neboj, bude tam mít celou školu takže si tě ani nevšimne!” řekl Nick a snažil se mě přesvědčit, abych šla.
„půjdu jen, když bude moct Julie a kluci jinak nikam” odpověděla jsem mu a založila si ruce na hrudi a začala se usmívat.
„n-no jasně ať přijdou” řekl šťastně, chvilku jsme tam jen tak stáli a koukali do země.... Po chvíli jsem se rozhodla podívat se na čas a nechtěla jsem věřit vlastním očím, s Nickem tu jsem už 5 minut! Kluci na mě určitě už čekají!
„budu muset už jít napíšeme si!” řekla jsem a věnovala mu obrovský úsměv. Byla jsem už na odchodu, když v tom jsem se otočila, objala ho a na tvář mu dala pusu. Nevím co to do mě vjelo a tak jsem se rychlým krokem vydala pryč. Při odchodu jsem si nemohla nevšimnou jeho udiveného obličeje, ale zároveň jeho krásného úsměvu.
„kde seš? Už jedeme!” křičela na mě Julie u auta. Rychle jsem doběhla k autu a sedla si mezi Alexe a Luka.
„co takhle se stavit někde na jídlo?” zeptal se nás Reggie a my všichni souhlasili. Po koncertě nám vždy velmi vyhládlo. Chvíli trvalo než jsme dojeli někam, kde bychom se mohli najíst, ale nakonec jsme dorazili do takového menšího bistra, které vypadalo jak v Riverdale.
Všichni jsme šli společně dovnitř a zasedli do takových menších "kupé" dá se říct.
Reggie, Julie a Alex seděli na jednom sedadle a my s Lukem seděli naproti ním.... Objednali jsme si jídlo a čekali až nám ho donesou.Mezitím jsem si všimla jak spolu Julie a Reggie flirtují, no nebyla jsem jediná, která si toho všimla. Celou dobu na ně totiž koukal Alex i Luke, ale oni si toho nevšimli.
Alex si začal s někým psát, ten někdo byl určitě Willie, protože vždycky když mu přišla zpráva vytvořil se mu na tváři obrovský úsměv.
S Lukem jsme se na sebe podívali a začali se usmívat. Po chvíli jsme oba dva sklopili hlavu a koukali se na naše ruce, které od sebe dělilo jen pár centimetrů....
Jeho ruka se přibližovala k té mé a já začínala nervóznět, pomalu jsem posouvala svoji ruku k té jeho a v ten moment se naše ruce střetli. Chvíli jsme se pod stolem drželi za ruce, ale netrvalo to bohužel moc dlouho, protoze právě přišel číšník, který nám nesl jídlo, okamžitě jsme se pustili a dělali jakoby nic.*Ahojky!! Tak tady máte další část, omlouvám se že to trvalo tak dlouho, ale mám bohužel jiné věci na práci a tak jsem ráda, že vůbec kapitola vyšla ještě tento týden. Moc doufám že se vám líbí 💖
Chci se vás zeptat kdo je vaše nejoblíbenější postava ze seriálu Julie and the Phantoms? A koho naopak nemáte vůbec v lásce?*
ČTEŠ
kamarádství nebo něco více?
Fanficpříběh je o 16ti leté dívce jménem Madison, která miluje hudbu, ale od té doby co přišla o mámu se jí zpívání hnusí. Její nejlepší kamarádka Julie ji, ale nakonec přesvědčí a tak se Madison přidá ke klučičí kapele, kde potká kluka ke kterému cítí ně...