kamarádství nebo něco více?

Cesta do školy

Právě je 7:00 a já už si nazouvám boty a vyrážím do školy. Dneska s klukama hrajeme v kavárně a já se strašně těším! Nikdy jsem nehrála v kavárně a už vůbec ne před cizími lidmi, bude to pro mě něco nového!
A jelikož je pro mě dnešek výjimečný den tak jsem si vzala šedé kostkované minišaty.
Šla jsem sama parkem, měla jsem sluchátka v uších a poslouchala moji oblíbenou písničku, když v tom mi někdo sáhl na rameno a zastavil mě, strašně jsem se lekla, protože jsem to nečekala. Sundala jsem si sluchátka a pomalu se otáčela a tam stál....Nick?

„Nicku?” řekla jsem dost udiveně, nečekala jsem že zrovna jeho tady potkám.

„ahoj Madi, můžu jít s tebou do školy?” zeptal se mě a já na něj vykulila oči. Cože to? Nick chce jít semnou do školy?

„noo jako klidně” odpověděla jsem mu a pokračovala dále ve své cestě do školy. Chvíli jsme oba dva mlčeli, ale Nick nesnáší, když si s někým nemůže povídat....

„dlouho jsme se nebavili co” prohodil a usmál se.
To je pravda...nebavili jsme se od té školní sešlosti a já vlastně ani nevím proč.

„no.... jo....” odpověděla jsem a nevěnovala mu ani jeden pohled.

„dneska prej někde hraješ?” řekl Nick a mě to zarazilo. Počkat jak tohle ví?
Neřekla jsem mu že někde budu hrát, nebo jo?

„j-jak to víš?” zeptala jsem se ho dost udiveně. Nemyslím si že do té kavárny chodí a že by viděl ten seznam kapel...

„Carrie mi to řekla...ona tam dneska taky hraje” tohle mě zarazilo ještě více. Od kdy se Nick baví s Carrie? Nikdy ji neměl moc v lásce....
A od kdy sakra Carrie hraje v kavárnách? tatínek ji přeci může zaplatit koncert kdekoliv, kde bude chtít.

„ahaa a vy dva se tedkon bavíte?” zeptala jsem se ho a u toho si vyndávala pití z batohu, abych se mohla napít.

„no víš já a Carrie...no my spolu chodíme” odpověděl Nick a já vyplivla všechnu vodu co jsem měla v puse před sebe. Cože? Nick a Carrie? Jak je tohle možný?

„a-aha tak to vám přeju..” odpověděla jsem mu, i když jsem z jejich vztahu nebyla moc nadšená.
Já vím je to čistě jen jejich věc, ale trochu mě to udivilo, no spíše hodně než trochu... Nick je zlatíčko, je skvělej a Carrie....je....no...je nafoukaná.

Celou cestu do školy jsme si povídali o tom co jsme dělali za celou tu dobu co jsme se nebavili, Nick mi vyprávěl o Carrie jak se změnila, i když tomu teda nevěřím, ptal se mě na kapelu, jestli se mi někdo líbí a tak různě. Nick byl fakt skvělej, jsem ráda že jsme si ujasnili to jaké to mezi námi předtím bylo, a jaké to mezi námi je teď, jsme pouze kamarádi, kteří si navzájem důvěřují.
Venku před školou kde nikdo nebyl, jsme se rozloučili, nechtěli jsme jít spolu do školy, protože by to Carrie nejspíše vadilo.
Nicka jsem objala a už sama šla dovnitř do školy.

Když jsem vešla dveřmi a mířila ke své skříňce okamžitě mě Julie popadla za ruku a zatáhla do hudbení učebny.

„co děláš?” zeptala jsem se ji nechápavě a zároveň trochu vyděšeně.

„ty jsi šla s Nickem do školy?” zeptala se mě radostně. Asi doufala že bylo i něco více než jen procházka do školy.

„jo... a nedělej si šance na to že s ním budu...chodí totiž s Carrie” řekla jsem. Čekala jsem že bude naštvaná že jsem propásla šanci s Nickem, ale ona ne. Stále se usmívala a já nechápala proč.