kamarádství nebo něco více?

Julie a Reggie

Dneska je sobota takže jsem si mohla konečně přispat, ale jelikož jsme včera s Julie šly spát celkem pozdě, zapomněla jsem vypnout budíka, takže zvonil ve stejný čas jako, když chodím do školy. Ano Julie u mně spala, přespávačku jsme totiž plánovaly dlouho a navíc se jí večer nechtělo chodit domů.

„nemůžeš ten budík na víkend vypínat? je 6:20!” řekla protivným hlasem. Nesnášela když musela vstávat brzo.

„zapomněla jsem na to no, tak spi dál” odpověděla jsem ji. Opravdu jsem na ten budík zapomněla.
Julie se na mně podívala a protočila oči v sloup.

„teď už asi neusnu ty chytrá” řekla protivně a převalovala se v posteli.
Byla opravdu naštvaná, miluje spánek a kvůli mně musela takhle brzo a navíc v sobotu vstávat.

„tak jdeme teda na snídani, když už nemůžeš spát” řekla jsem a pomalu vstávala z postele.
Došla jsem do kuchyně a našla dopis na stole, byl od táty...Dopis jsem pomalu otevírala a začala číst ' Madi potřeboval jsem někam odjet, nejspíš se vrátím až v neděli večer, když se to protáhne tak až v pondělí. Doufám, že to doma zvládneš, kdyby něco napiš tetě a ona ti přijede pomoct, mám tě moc rád a užij si víkend s Julie' z toho dopisu jsem moc nepochopila, jen to že odjel, ale kam? Napadlo mě, že má nejspíš nějakou práci, která očividně spěchala.

„co to čteš?” ozvalo se ze dveří. Julie šla blíž a já ji to dala přečíst.
Podívala se na mě udiveně....očividně nechápala kam jel, stejně jako já.

S Julie jsme si daly snídani a pak jsme šly vyvenčit mého psa.
Vzaly jsme si na sebe jen tepláky a tílka, venku totiž bylo ráno docela teplo, nepotřebovaly jsme vypadat nějak úžasně, šly jsme jen vyvenčit psa.

„co ty a Reggie?” zeptala jsem se když už jsme byly obě venku. Včera jsem se ji nezeptala, když jsme přišly od kluků, hned jsme totiž usly.

„co máš na mysli?” zeptala se mně.
Moc dobře věděla co mám na mysli, jen dělala hloupou.

„no tak, nedělej hloupou! Včera jste byli v kuchyni jen vy dva, takže řekli jste si něco?”  zeptala jsem se jí a doufala, že si fakt něco řekli a ne že tam jen chystali jídlo a ani na sebe nepromluvili.

„dobře všechno ti řeknu” jakmile tohle řekla vyjekla jsem tak hlasitě, že z toho poposkočil i můj pes.
„ze začátku to bylo divný, ale pak Reggie promluvil do toho ticha, zeptal se mně jestli někoho mám, řekla jsem samozřejmě že ne a pak když jsme si tam jestě chvíli povídali tak z něj vypadlo jestli někdy nechci jít třeba do kina nebo tak” když tohle řekla úplně zářila, moc dobře jsem věděla co mu na to odpověděla.

„a kdy do toho kina jdete?” zeptala jsem se jí. Byla jsem z ní šťastná, Julie se nikdy nikdo moc nelíbil a teď se konečně zakoukala do Reggieho.

„ou, no... už dneska” řekla a byla naprosto v klidu, za to já jsem moc v klidu nebyla.

„dneska!? co si vezmeš na sebe? v kolik tam jdeš a kde máte sraz?” byla jsem jak nějaká stíhačka. Vím že jsem neměla být proč nervózní, na rande šla ona ne já.
Julie se nad tím musela zasmát a pak v klidu odpověděla.

„jdeme tam v 17:30, co si beru na sebe to sama nevím, to mi poradíš ty a sraz máme u mně” pochopila jsem, že si všechno domluvili včera večer, ale přišlo mi to trochu na rychlo.

Když jsme přišly domů, udělala jsem nám špagety, nic jiného totiž neumím, nejsem moc dobrý kuchař. Jakmile jsme dojedly, uklidila jsem nádobí a hned jsme vyrazily k Julie domů, je sice brzo ale Julie se začala už chystat na to "rande" s Reggiem.

„sukni nebo jeany?” zeptala se mně Julie, když už jsme byly u ní. Všechno chtěla mít do posledního detailu.

„jeany” odpověděla jsem a vytáhla z její skříně bílé jeany, které měly díry na kolenou. „rozhodně si vem tyhle” řekla jsem a Julie jen přikývla.

„a tričko?”  zeptala se nervózně. Chápu, že to je její první rande, ale Reggie není jen kluk do kterého se zamilovala, ale je to i kamarád, takže se nemá čeho bát, bude ji mít rád tak jako tak.

„ten černý crop top, a mikinu si asi neber, večer by mělo být teplo” řekla jsem a sedla si vedle ní na postel, bylo na ní poznat, že těšila se, ale zároveň se toho bála. „nebuď nervózní” prohodila jsem a usmála se směrem k ní. Julie mi úsměv oplatila a já ji šla udělat nějaký ten make-up, nepotřebovala ho hodně, protože Reggie vídal Julie běžně nenamalovanou. Vlasy si Julie nechala rozpuštěné a vypadala úchvatně!

„wau! sluší ti to!” vypadlo ze mně, opravdu vypadala úžasně.

Už bylo 17:20 a Julie čekala na Reggieho před barákem, byla nedočkavá, strašně se těšila... Úsměv měla od ucha k uchu a já byla ráda, když jsem ji takhle viděla. Reggie přijel přesně na čas, vylezl z auta, pozdravil nás a pak šel otevřít dveře od auta Julie. Oba dva vypadali spokojeně.

„tak zatím ahoj Madi!” řekla Julie, když nastupovala do auta, já ji jen zamávala a už se otáčela abych šla k ní domů, když v tom ještě promluvil Reggie.

„jo Luke tě hledal u vás doma, prej kdybych tě viděl mám ti říct, že je v garáži s Alexem a že trénují, takže kdyby se ti chtělo máš tam přijít” jakmile to dořekl, na tváři se mi vykouzlil ještě větší úsměv než jsem měla do teď. Pouze jsem na to kývla a šla zamknout Julie barák. (Julie rodiče nebyli doma stejně tak jako můj taťka, akorát Julie to věděla týden dopředu, že nebudou doma)
Klíč jsem si vzala k sobě a domů jsem běžela, abych co nejdříve mohla být u kluků a trénovat s nimi.

*Ahojky! Tak další část je venku! Co na ni říkáte? Já doufám že se vám alespoň trochu bude líbit. No nic chtěla jsem se zeptat jestli by jste chtěli, aby příběh nebyl jen z pozice Madison, ale třeba i Luke nebo Alexe?*