kamarádství nebo něco více?

tanec s Lukem

Chvíli jsem odporovala, ne že bych s ním nechtěla tancovat, spíše jsem se bála, že se ztrapním.

„no taaak, jen si zatancujeme” řekl Luke s tím jeho dokonalým úsměvem na tváři. Nemohla jsem říct ne, a tak jsem tedy šla.

Jakmile jsme přišli na parket začali jsme tancovat, Luke mě chytl jeho mohutnýma rukama kolem pasu, a já mu zase ty své dala kolem krku. Koukali jsme se jeden druhému do očí....nikdy jsem si neuvědomila jak krásné oči má. Srdce mi bušilo tak moc, že to nebylo snad ani možné.

„co říkáš na naše písničky?” zeptal se mě náhle Luke. Pochopila jsem, že kdyby nic neřekl, koukali bychom na sebe takhle celou věčnost, nebo spíše já na něj...nemohla jsem se prostě jen tak přestat dívat do těch krásných modrých očí.

„samozřejmě byly skvělé, všechny jsi je psal ty sám?” zeptala jsem se ho a koukla se mu zase do těch jeho úžasných očí.

„no s pár písničkami mi pomohli kluci, ale většinu jsem psal sám” odpověděl mi Luke a mile se usmál a já na to jen kývla hlavou.
Po chvíli tance jsem si položila hlavu i ruce na jeho hruď, zavřela jsem oči a slyšela jen tlukot jeho srdce....
Očividně mu to nevadilo, jinak by se třeba odtrhl.
Měla jsem zavřené oči a cítila jsem se dobře, mohla bych s ním takhle tancovat klidně i hodiny.
Celou tu dobu nás sledovali Julie a Reggie, kteří byli štěstím bez sebe.

Jakmile písnička skončila zvedla jsem hlavu z jeho hrudi a podívala se mu do očí, usmál se na mě a společně jsme si šli sednout.

Zachvíli přišli i Julie s Reggiem, kteří si tanec očividně taky užili.
„tak co jak jste si užili tanec??” zeptala se nás Julie s tím jejím lišáckým obličejem.

„no já jsem si ho rozhodně užil” odpověděl ji okamžitě Luke a hned na to jsem odpověděla i já „jelikož jsem měla skvělého tanečního partnera, tak jsem si to také užila” jakmile jsem to dořekla drkla jsem loktem do Luka a usmála se na něj. Pak jsem už jen viděla jak Reggie kopnul do Julie a ona se na něj usmála a řekla mu něco do smyslu „měla jsem pravdu, vyšlo to” jelikož jsem nevěděla o co šlo tak jsem to nějak neřešila.

„nechcete něco k pití holky? My vám pro to s Lukem klidně dojdeme” zeptal se nás Reggie a kouknul se směrem k Lukovi, kterému se očividně nikam jít nechtělo.

„to budete hodní, děkujeme” řekla za nás obě Julie.
Reggie chytl Luka za paži a chvíli ho za sebou táhl, pak ale Luke už šel sám.

Když kluci už byli daleko,s okamžitou rychlostí Julie začala vyzvídat „tak co jaký to bylo?” zeptala se mě.

„však jsi slyšela ne, bylo to dobrý” odpověděla jsem ji a pořád nechápala o co jí jde.

„jenom dobrý? koukala jsem na vás celou dobu, viděla jsem jak sis ten tanec užívala, takže chci slyšet pravdu!” řekla rázně. Musela jsem ji říct pravdu, zná mě jako vlastí boty, takže se nevyplácelo ji lhát.

„dobře tedy...bylo to skvělý, sice tyhle tance moc nemusím, ale já jsem si to tak moc užila... vydržela bych s ním takhle tancovat celý den!” řekla jsem a v hlavě si pořád představovala ten jeho úsměv.
Julie mi na to už nic neodpověděla, nejspíš protože se vraceli kluci s pitím.

Domů jsem šla kolem 8 večer, ta sešlost se fakt protáhla, nečekala jsem, že bych tam byla takhle dlouho.
S klukama jsme tam tancovali do úplného konce. Julie jsme šli pak s klukama vyprovodit domů, protože už byla tma a navíc bydlí daleko od školy.... Pak jsme se vydali do naší ulice, jelikož kluci bydlí vedla nás měli jsme stejnou cestu domů. U našeho domu jsme se rozloučili a každý šel k sobě domů.

*Čauky, tak tady máte další kapitolu! Omlouvám se pokud v týdnu nebudou vycházet moc další části, ale díky škole to moc nebudu stíhat*