kamarádství nebo něco více?

Nová písnička

Už uběhly 2 a půl hodiny a my s Julie jsme konečně udělaly ten náš projekt do školy.

„už ses rozhodla jak klukům řekneš to že zpíváš?” zeptala se mě Julie.

„asi jim to dnes ještě neřeknu, řeknu jim to někdy jindy potřebuju čas, abych jim to pak nějak vysvětlila, proč jsem lhala” odpověděla jsem ji.

„rozmlouvat ti to nebudu snad víš co děláš, ale myslím že kluci nebudou tolik řešit, že jsi jim řekla že nezpíváš i když zpíváš...” odpověděla mi Julie a hned potom se koukla na hodiny
„bože! už by jsme měly jít” vykřikla přez celý pokoj.

„neblázni! máme ještě 10 minut”
nemusíme tam přeci být přesně na minuty, říkala jsem si v hlavě.

„co myslíš že si mám vzít... jeany nebo sukni? zeptala jsem se Julie, chtěla jsem si vzít něco jiného než jsem měla ve škole.

„ale copaak, kdo je ten šťastlivec kvůli kterému se nedokážeš rozhodnou?” ptala se mě Julie a zase na mě házela ten její škádlivý výraz.

„nikdo..chci si vzít jen něco jiného než jsem měla ve škole, ale už nemusíš odpovídat rozhodla jsem se sama co si vezmu” achjoo o co jí pořád jde, každou hodinu se mě ptá na Luka, nechápu proč.

S Julie jsme už vyrazili ke klukům, nezvonily jsme, protože jsme moc dobře věděly, že právě trénují na zítra jsi sešlost, takže by zvonek nejspíše neslyšeli.

„ahoj holky!” pozdravili nás kluci naráz a my jim samozřejmě pozdrav oplatily.

„Luke napsal novou písničku, chcete ji slyšet?” zeptal se nás Reggie.

„jasně, že jo!” řekla jsem nadšeně.

„tak jdeme na to kluci!” řekl Alex a začal odpočítávat.

Jakmile začali zpívat, měla jsem pocit že ta písnička je pro nějakou osobu, kterou má očividně Luke hodně rád...ale byl to jen pocit, takže jsem nad tím přestala přemýšlet a poslouchala jsem je dále.
Když začal Luke zpívat, nemohla jsem se nabažit toho jak krásný hlas má...
koukala jsem na něj jak na nějaký posvátný obrázek, po chvíli mi to, ale došlo a tak jsem se začala dívat to země....
Když dobrali začala jsem tleskat, byla to fakt skvělá písnička, nevím sice o kom ale hrozně se mi líbila.

„bože kluci to byla tak úžasná písnička! Budete ji hrát zítra na té sešlosti?” zeptala jsem se kluků, doufala jsem že tu písničku uslyším znovu.

Na moji odpověď mi bleskurychle odpověděl Luke „jestli si myslíš že ta písnička je tak dobrá, tak bychom ji asi měli zahrát” hned jak to dořekl tak se na nás s Julie usmál. Bože má tak krásný úsměv...říkala jsem si v hlavě.

„rozhodně ji zahrajte! studenti budou šílet!” vykřikla Julie.

„já to říkal celou dobu, že bychom ji měli zahrát!” řekl Reggie radostně.

„hele kluci vaše písničky jsou fakt skvěle, rády bychom tu zůstaly, ale už je celkem pozdě takže asi půjdeme” řekla Julie směrem ke klukům...nechtělo se mi jít domů ale měla pravdu, bylo už pozdě.

Luke nás jako vždy šel vyprovodit k brance. „takžeee, uvidíme se tedy zítra?” zeptal se nás a já mu na to okamžitě odpověděla.

„pokud přijdeš do školy, tak jo..” odpověděla jsem mu s úsměvem na tváři...On se jen pousmál a pak jsem šla Julie vyprovodit do vedlejší ulice.

„ta písnička byla opravdu skvělá žejo?” zeptala jsem se Julie.

„to teda byla! zajímalo by mne co se tam v té garáži stalo.” řekla Julie, vůbec jsem nechápala k čem mluví.

„o čem to mluvíš?” zeptala jsem se jí nechápavě, opravdu jsem nevěděla o čem mluví, nic se v garáži přeci nestalo.

„no ty pohledy co jsi házela na Luka a on na tebe” řekla nadšeně.

„co to říkáš? Jaké pohledy, jen jsem se na něj párkrát podívala” odpověděla jsem jí, i když jsem věděla, že jsem na něj koukala jak na nějakého prince z pohádky...ale nechala jsem se jen unést písničkou.

„nedělej že nevíš o čem mluvím, no nic teď už můžeš jít domů, já tenhle kousek cesty zvládnu...zítra se o tobě a Lukovi pobavíme” řekla Julie a odcházela.

Celou noc jsem myslela na to co řekla Julie, co tím naznačovala? Luke je jen kamarád, nic víc.

*Ahojkyy tak tady je další část příběhu, hodně to natahuji, ale snad se vám to bude líbit*