kamarádství nebo něco více?

první koncert

Je 19:00 a my s Julie se chystáme ke klukům. Já si zrovna vzpomněla na to jak se Julie koukala po Reggiem a tak jsem začala vyzvídat.

„co je mezi tebou a Reggiem?” zeptala jsem se jí s ďábelským úsměvem na tváři. A Julie samozřejmě okamžitě zareagovala.

„c-co? j-jak to myslíš?” vykoktala ze sebe, hned mi bylo jasné, že ví jak to myslím a tak jsem se na ni jen podívala s nadzvednutým obočím a Julie začala mluvit.

„no dobře, Reggie je fajn, je milej a vtipnej” jelikož neřekla to co očividně měla na srdci, musela jsem něco říct já.

„taky má hezký oči” jakmile jsem toto dořekla začala už konečně mluvit Julie.

„a ten jeho úsměv! nebo ten jeho hlas! Bože je prostě dokonalej” vypadlo z ní a já se jen usmála, přesně tohle jsem čekala.

„měla by jsi mu to říct!” řekla jsem směrem k Julie, která na to bleskurychle zareagovala.

„n-ne, to není dobrý nápad, určitě se mu nelíbim a navíc se známe jen chvíli” řekla trochu posmutněle.

„prosimtě! Zkus se dneska soustředit na to jak se on na tebe kouká! Stoprocentně se mu líbíš!!” řekla jsem jí s úsměvem na tváři. Opravdu se na ni kouká krásně, určitě se mu líbí!

S Julie už jsme vyrážely z našeho domu a šly rovnou ke klukům. Zazvonily jsme a čekaly na příchod někoho z kluků.

„je vy už jste tady, tak pojďte dál!” přivítal nás Alex u branky.
S Julie jsme šly za Alexem do garáže, kde čekali už Luke a Reggie.
Hned jsem zahlédla jak na sebe Reggie a Julie koukají, rozhodně to mezi nimi jiskřilo.

„no takže, ta novinka je teda hlavně pro Julie, protože my ostatní už ji víme” řekl Luke a podíval se na mě, hned jsem pochopila, že jde o mě připojení ke kapele.

„no my víme že Madi zpívá” řekl Alex směrem k Julie, která stále pokukovala po Reggiem.

„jak to víte?” zeptala udiveně Julie.

„Luke ji slyšel a i viděl zpívat” řekl zase Reggie.

„navrhli jsme Madi, že by mohla hrát s námi a ona souhlasila!” řekl nadšeně Luke. A Julie na to okamžitě zareagovala.

„to je super, jak dlouho jste mi to vůbec tajili?” zeptala se nás a byla snad více nadšená než já.

„no to že zpívá, už víme trochu déle a ta kapela? Tak to jsme ji chtěli nabídnout hned jak jsme se poznali, viděl jsem v ní ten talent” řekl Luke a stále se usmíval. Když to dořekl hodně mě to potěšilo.

Reggie a Julie šli udělat něco k jídlu a k pití, protože jsme chtěly u kluků zůstat i na večeři.
My jsme si mezitím s Lukem a Alexem četli texty písní, které Luke napsal.

„nějáké z nich zahrajeme na našem koncertě, můžeš nějaké vybrat” řekl Luke směrem ke mně a usmál se.

„jaký koncert???” vypadlo ze mně.
To jako teď někdy? Však jsem vůbec nezkoušela, co když to pokazím, říkala jsem si v hlavě.

„no za týden máme koncert” odpověděl úplně s klidným hlasem Alex.

„za týden? Kdy jste mi to chtěli říct? Však jsem ani nezkoušeli” řekla jsem nervózně. Opravdu jsem nevěděla jestli to zvládnu, přeci jen jsem fakt dlouho nezpívala.

„Madi! V klidu, to zvládneme...celý týden budeme zkoušet a je to jen ve škole” řekl Luke a přitom nahodile ten jeho klasický úsměv. Oni dva byli očividně v klidu, ale já rozhodně ne.

„ve škole? kluci to jako fakt? před celou školou?” byla jsem z toho fakt nervózní, nevěděla jsem jestli tam bude celá škola nebo jestli jen učitele, nebo pár studentů.

„bude tam nějaká akce, prostě soutěž zpěvu a já jsem nás tam přihlásil” řekl Alex a očividně se na tu akci těšil.
No bezva soutěž zpěvu, před celou školou...

„Madi, my to zvládneme” řekl Luke a drknul do mně loktem...Má pravdu, my to zvládneme a kdyby ne, kluci mi kdyžtak pomůžou.

„jídlo je tady pojďte se najíst!!” křičela na nás Julie z kuchyně. Alex okamžitě vstal z gauče, který byl v garáži a běžel směrem do kuchyně, nejspíše měl velký hlad. My s Lukem jsme se tomu začali smát, bylo totiž vtipné vidět Alexe takhle rychle utíkat jen kvůli jídlu.

„tak jdeme taky nebo nám to tam Reggie a Alex všechno snědí” řekl Luke a pomalu vstával z gauče. Já jsem zrovna objevila snad ten nejkrásnější text písně, takže jsem se od toho nemohla odtrhnout.

„notaak jdeme, zvedej se” jakmile to dořekl vzal do ruky sešit s texty písní a zavřel ho.

„hele proč jsi to udělal” řekla jsem se smíchem v hlase a snažila se tvářit, že jsem naštvaná, ale vůbec mi to nešlo.

„za prvé, protože jdeme na večeři a za druhé neumíš být naštvaná, takže to na mě ani nezkoušej, vůbec ti to nejde”
Řekl a začal se mi smát. Měl pravdu vůbec neumím být zlá, ale i tak jsem to pořád zkoušela.

„si jen myslíš umím být pěkně zlá” řekla jsem a snažila se vypadat drsně, podle výrazu Luka mi to vůbec nešlo.

„no to možná umíš, ale ne na mě” řekl a zase se začal smát, nedalo mi to a musela jsem se začít smát spolu s ním.

„jdete už?” řekl Reggie, který vešel do garáže. My mu na to kývli, že už jdeme.

Dojedli jsme jídlo, které bylo opravdu vynikající a pak jsme si s klukama ještě tak půl hodiny povídali. Každý řekl nějaký svůj vtipný zážitek nebo trapas. Ten večer jsme se strašně nasmáli a já si to užila.

*Čauky tak tady máte další část!!
doufám že se vám bude líbit jako ty předchozí*