kamarádství nebo něco více?

kdo se mi vlastně líbí?

Jakmile jsem byla venku, potřebovala jsem si to urovnat. Julie mě celou dobu co jsem byla s Nickem sledovala, a když viděla, že utíkám z tělocvičny utíkala za mnou.

„co se stalo?” řekla Julie, jakmile mě doběhla. Měla jsem výčitky svědomí že jsem Nicka odmítla.

„Nick mě pozval na rande” řekla jsem ne moc nadšeně, za to Julie ta byla štěstím bez sebe. Vždycky doufala, že s Nickem budem spolu.

„bože no konečně! co jsi mu na to řekla?” zeptala se mě nadšeně a moc doufala že jsem řekla že s ním půjdu.

Ale jakmile viděla můj ne úplně šťastný obličej okamžitě vykřikla.
„ne...ne, ne, ty jsi to odmítla? Bože proč? Však Nick je kluk do kterého jsi byla 2 roky zamilovaná....”

Já na to co řekla musela okamžitě zareagovat.
„no právě BYLA!! Neříkám, že není hezkej, ale proč bych s ním měla chodit na rande když k němu nic necítím?”

Julie se na mě podezíravě podívala a hned z ní vypadlo „kdo je ten kvůli kterému jsi odmítla Nicka?”

„co? nikdo!” odpověděla jsem rázně.

„nevěřím ti, že by jsi Nicka odmítla... než přišli Alex, Reggie a Luke, tak jsi o něj měla zájem i když sis to nechtěla přiznat” a hned potom z ní vypadla další kravina „no jasně! Odmítla jsi ho kvůli tomu že se ti líbí Luke!! O můj bože tohle mi mělo dojít hned!” Vykřikla šťastně, nebyla sice tak šťastná jako když jsem ji řekla že mě Nick pozval na rande, ale byla šťastná..

„c-co? ne, Luke se mi nelíbí! kdy pochopíš, že Nicka jsem odmítla, protože k němu nic necítím” snažila jsem se jí přesvědčit, ale ona má svoji hlavu, už nemělo cenu jí nic říkat, nepřesvědčila bych ji...

„přesvědčuj si sama sebe, já moc dobře vím kdo se ti líbí, i když ty sama si to nepřiznáš” řekla a hned mě táhla za ruku zpět do tělocvičny.

„kluci zpívají tu písničku co zpívali včera nám! Tu co napsal Luke” křičela na mě Julie, protože v tělocvičně nebylo slyšet vlastního slova.

„no to mi nemusíš říkat, já vím jak zní když jsme ji včera slyšely” odpověděla jsem ji.

„tebe by nezajímalo o kom ta písnička je?” zeptala se mě Julie.

„samozřejmě, že zajímalo, ale kdyby chtěl tak by nám to asi řekl, takže je to třeba soukromé” odpověděla jsem ji.

Když kluci skončili, tak přišla na řadu nějaká jiná kapela, která hrála nějaké písničky, při kterých se dá tancovat, ale ty kluků zase byly nabité energií!
Všichni kolem nás s Julie začali tancovat a my neměly s kým tak jsme si šly sednout.

„myslíš, že si s námi někdo zatancuje?” zeptala jsem se Julie trochu zklamaně, byly jsme jediné holky, které neměly tanečního partnera, ne že bychom o to tolik stály, ale mrzelo nás, že jsme v podstatě ode všech odstraněné.

„určitě se někdo objeví, uvidíš!” řekla posmutněle.

Jakmile to dořekla přišli kluci „ahooj!” pozdravili nás radostně „ahoj kluci” odpověděli jsme naráz.

„pročpak netancujete?” Zeptal se nás Alex udiveně.

„nikdo není volnej a ani se nás nikdo nezeptal, takže tu jen tak sedíme” řekla jsem a snažila jsem se, aby to vypadalo že mi to moc nevadí.

„no, ale my jsme volný” prohodil s úsměvem na tváři Reggie. A my s Julie jsme se potichu zasmály.

„čemu se smějete, my nikoho na tancování nemáme a vy také ne takže v čem je problém?” zeptal se nás Reggie.

Myslela jsem že to myslel ze srandy, ale očividně ne....i kdybychom chtěly s nimi tancovat je tu jeden problém.
„nechci ti kazit tu tvojí iluzi, ale my jsme 2 a vy jste 3” prohodila jsem.

„nooo vlastně já netancuju, moc na to nejsem a navíc mám s někým sraz.
Takže problém vyřešen” řekl Alex s úsměvem.

„Julie, jdeme?” zeptal se Julie Reggie a ona rychlostí blesku vyskočila a pak mi pošeptala do ucha „tak si to užij” pak na mě už jen mrkla a šla s Reggiem tancovat.

„jdeme taky ne? přeci tu nebudeš takhle sedět” jakmile to Luke dořekl, chytil mě za ruku a táhl mě na parket.

* Čauky tady je další část příběhu, doufám, že se vám bude líbit, zatím to není nic moc, ale časem se to pěkně rozjede...omlouvám se za chyby, které tam očividně jsou! Pokud chcete mohla bych ještě dnes zveřejnit další část co vy na to?*