Niall - renn_barnes_ - psán normálně
Liam - já, Mia - psán kurzívou
Niall
Nechápal jsem, o co se to ten kretén pokoušel. Opravdu jsem to nechápal.
Jak si to vůbec představoval?
Snad si nemyslel, že se z nás po nějaké zatracené dovolené stanou best of kámoši.
Ve chvíli, kdy na mě před všemi ten pošuk promluvil, už to ale nebyla jen moje věc. Sesypalo se na mě totiž tolik nechápavých pohledů, a to nejen ze strany mých dvou dobrých kamarádů, až jsem myslel, že toho idiota na místě rozčtvrtím... při nejmenším.
A taky jsem k tomu ve chvíli, kdy jsem jej naštvanou chůzí dohnal za rohem, neměl daleko. Už jsem ale nehodlal riskovat, že nás spolu někdo uvidí, a proto jsme se nyní nacházeli tam, kde jsme se nacházeli.
„Absolutně jsi mě nepochopil... nečekaně," protočil brunet svýma hnědýma očima, čímž se mě buďto snažil ještě víc nasrat, nebo... se mě snažil ještě víc nasrat.
Ať už to ale byla jakákoliv možnost, dařilo se mu.
„Už na mě NIKDY před nikým nemluv, rozumíme si?!" zavrčel jsem na něj nebezpečně po tom, co jsem odolal nutkání mu ty oči vyškrábat.
Tady už zkrátka končila všechna sranda.
„Zdravit tě tedy nebudu, ale bylo by naivní doufat, že se zdržím komentáře, až opět proneseš nějaký nonsens."
Po jeho odpovědi jsem na něj hodnou chvíli jen tupě zíral a snažil se přijít na to, co to sakra zase vyblil. Jenže marně.
„Nebudeš na mě mluvit prostě NIKDY!" zvolil jsem radši takovou odpověď, abych předešel dalším chytrým kecům.
„Jak už jsem říkal. Já ticho nebudu," zavrčel na mě, jako by mě snad celou dobu neposlouchal.
„Ale já se tě neptám, chápeš to?!" oplatil jsem mu tón a sakra se držel, abych mu tu hubu nerozbil.
Tak moc mě sral.
„Žijeme ve svobodné zemi, kde máme oba dva stejná práva. Nemusím tě poslouchat. A ani nebudu."
„To si jen myslíš," odsekl jsem už opravdu naštvaně, ,,pokud si nutně potřebuješ s někým povídat, jdi si povídat se svými kamarády. Jé, vlastně promiň. Ty žádné nemáš. A víš proč? Protože v tvojí přítomnosti by každý raději spáchal sebevraždu, než aby poslouchal ty tvoje chytré kecy! A to, že tvrdíš, že žádné kámoše nepotřebuješ? Oba víme, že to říkáš jen proto, že sám víš, že o přátelství s tebou stejně nikdo nestojí!"
„Jsi tak primitivní. Uvažuješ na bázi prvoka a to mě tak moc irituje," propálil mě svým pohledem, „opravdu tě nenávidím."
A tak konečně z jeho huby vyšlo něco, na čem jsme se mohli shodnout.
I když...
ČTEŠ
,,Já tebe víc." (Niam)
Fanfiction,,Tak třídního premianta bych tady nečekal." ,,Vážně? Já naopak přesně věděl, že ten největší idiot ve vesmíru tady bude." *** Stejně tak, jako je každý z nás vůči svému okolí jinak otevřený, logicky i každý přidává různým věcem různou váhu. Někdo l...
