Liam - já, Mia - psán kurzívou
Byl pryč dřív, než jsem stihl cokoliv udělat. Chvíli jsem měl pocit, že se mi to snad dokonce jen zdálo. Ale bohužel ne. Byla to krutá realita, ve které jsem se nedopatřením zamiloval do kluka, kterého bych nejradši ze svého života úplně vymazal. Tedy to jsem si alespoň dřív myslel, protože když byl teď pryč... snad nikdy jsem se necítil hůř.
Během toho polibku jsem se cítil tak lehce, svobodně a... prostě spokojeně.
O to víc to ale teď bolelo. Na hrudi mi seděla nepříjemná tíže a já ji nebyl schopen shodit. Připadal jsem si jako takové ty postavy v knihách, které v jejichž pocitech autoři zobrazovaly své vlastní trápení. Jenže já to teď cítil přímo. Bylo to moje utrpení, s nímž jsem v tu chvíli musel existovat, a vůbec to nebylo snadné.
Neexistovalo žádné logické řešení, žádný systematický postup, nic, čím bych se mohl řídit. Jak se vyrovnat s tím, co se mi právě stalo, jsem se nikdy nikde nenaučil.
Ani jsem nevnímal, že jsem si všechny věci včetně deky, na které jsme ještě před chvílí oba dva seděli, sbalil do batohu. Neřešil jsem, jestli tam bylo vše uloženo bezpečně. Bylo mi jedno, že jsem měl jeden popruh batohu delší než ten druhý.
Ani na to kolo, na němž jsem přijel, jsem si nesedl. Tlačil jsem ho vedle sebe, cestou domů, když ze mě konečně opadl šok a emoce vyplynuly na povrch. Z mého hrdla se vydral tichý vzlyk a po tvářích mi začaly nekontrolovaně stékat slzy. Můj dech byl nepravidelný a taktéž nekontrolovatelný.
Ani jsem nevěděl, jak dlouho mi trvala cesta domů.
Když jsem uklidil kolo, musel jsem si sundat brýle a otřít si mokrý obličej do trička, což by mi jindy přišlo nehygienické, ale ten stav, v němž jsem se nacházel, byl tak zvláštní, až jsem měl pocit, jako bych to najednou nebyl já.
Bylo v tom až příliš bolesti. Propadl jsem mu až příliš rychle a to, co se stalo, mě zabíjelo nějak až příliš pomalu.
Proč jsem se pro všechno na světě musel zamilovat právě do něj? proč zrovna Niall Horan?
***
Ode dne, kdy jsem ho políbil, už mě dělilo šest týdnů. Květen se přehoupl v červen a ten už se chýlil ke konci. Ani to vysvědčení, kde se v podstatě jako vždycky jen opakovalo slovo výborný, mi nedokázalo nijak zlepšit náladu.
Musel jsem pořád myslet en na jednu jedinou osobu. Na kluka, s nímž jsem už tak dlouho nemluvil. Na toho, kdo zrušil všechna doučování a přestal se svou matkou navštěvovat tu mojí. Na jediného člověka, který konstantně okupoval mou mysl.
Nejhorší na tom všem byl fakt, že už měly naše matky naplánovanou další dovolenou na chatě, kam nás hodlaly znovu tahat s sebou. Ta moje mi řekla, že když jsme to přežili vloni, letos už to bude hračka. Jenže ona nemohla mít ani ponětí, co se mezi mnou a synem její kamarádky stalo. Když jsem ho nenáviděl, byl mi jedno. teď už nejspíš nenávidí jen on mě a mně to jedno není. Proto to bude ještě tisíckrát horší než minulý rok.
Když jsem naposledy v tomto školním roce vyšel před školu a v davu jsem zahlédl jeho blonďatou hlavu, zhluboka jsem se nadechl a rozešel jsem se přímo k němu.
Mám možnost se mu ještě omluvit a zkusit to nějak napravit. Nechci na té dovolené dobrovolně spadnout ze střechy a stát se tak (ne)dárcem orgánů.
Problém nastal ve chvíli, kdy se naše oči střetly. Hned uhnul pohledem, otočil se ke mně zády a vydal se pryč tak rychle, až to omylem vpálil do páru, který ho tak tak stihl chytit, aby nespadl na zem. A že to nebyl jen tak ledajaký pár.
Došel jsem k nim blíž tak akorát, aby si mě ti dva nevšimli a Niall ke mně byl otočený zády, ale abych zároveň mohl slyšet to, jak se ho Harry zeptal, jestli je v pohodě. Bylo to od něj hezké.
,,Ne... teda jo! Jo, jsem v pohodě," zamumlal blonďák, na němž bylo znát, že byl naprosto vyvedený z míry. ,,Já... Vlastně jsem vás šel hledat, chtěl... chtěl jsem s vámi mluvit."
Věděl jsem, že to byla lež. Chtěl se vyhnout mně. Ale jestli se díky tomu nakonec usmíří s těmi dvěma... asi se všechno zlé vážně dělo pro něco dobrého. Jen mě upřímně mrzelo, že to zrovna mně mělo přinést jen to špatné.
,,Vážně?" viděl jsem Harryho pozvednout obočí a chytit Louise za ruku.
Vážně jim to spolu slušelo. Jen... z nějakého důvodu mě prostě bolelo je spolu takhle vidět, tak šťastné a zamilované...
Možná to bylo tím pocitem, že já tohle nikdy mít nebudu.
***
Další SPOLEČNÉ PŘÍBĚHY od Mia&Renn:
Literally Daddy (Niam) - na profilu renn_barnes_
Circles (Larry) - na profilu
A/B/O - (Larry i Niam) - na mém profilu, DOKONČENO.
IG:
Mia&Renn: mia.and.renn
Renn: renn_barnes_
Mia: mia_charlotte__
(K)ÁMEN
ČTEŠ
,,Já tebe víc." (Niam)
Fanfiction,,Tak třídního premianta bych tady nečekal." ,,Vážně? Já naopak přesně věděl, že ten největší idiot ve vesmíru tady bude." *** Stejně tak, jako je každý z nás vůči svému okolí jinak otevřený, logicky i každý přidává různým věcem různou váhu. Někdo l...
