IX.

63 1 0
                                    

Pohled Isabel. 
Ráno jsem se probrala dříve než Seris. Všimla jsem si Alis která se na nás dívala a usmívala se.
Ještě aby ne když jsme s Sir leželi u sebe leželi natisknuté v objetí.
Pomalu jsem se posadila a potichu ,, Dobré ráno, Alis. Jak dlouho na nás koukáš?" 
Alis se usmála a odpověděla ,,Jen pár minut neboj" 
Rozhodli jsme se jít na snídani a vzít i tomu ospalci v mé posteli. ( Je doopravdy roztomilá.) 
Při snídani bylo ticho ale pak se mě Alis zeptala jestli bych si s ní mohla promluvit. Nechápu proč , doufám že neviděla ty kousance. 

Pohled Alis
Celé ráno jsem přemýšlela, ale musím to Iss říct nechci aby se Sir něco stalo. Vím co je zač a není to lehké. Iss taky není zcela normální člověk. Od mala se pohybuji mezi upíry a moc dobře vím kdo je už od začátku. Jenže když jsem uviděla to štěstí v očích Seris nemohla jsem jí to kazit.  
Zašli jsme za chatku a já začala ,, Vím že to teď zní zvláštně, ale vím kdo jsi a než začneš ostře proti mě. Nechci ti bránit vztahu se Seris. Naopak ho podporuji jen tě chci varovat že toho má za sebou doopravdy hodně. Nevím co ti řekla ale má velice špatnou minulost. Nejspíše i proto ti včera dala napít z ruky ne z krku " Když jsem dořekla tuto větu měla velice překvapený obličej.

Pohled Isabel 
Nejspíše i proto ti včera dala napít z ruky ne z ruky" Když dořekla tuto větu vyděsila jsem se. Jak to mohla vidět vždyť spala? 
,, Jak? Jak to víš? " 
Alis: ,, Vím toho hodně ale včera mě probudilo to když tě natiskli na mou chatku. Seris nikdy upírům nevěřila, jsi první komu obecně podlehla. Prosím neraň ji a jdi na ní pomalu. " 
Chvíli jsem nevěřícně stála ale pak jsem přikývla a šly jsme do chatky. Celou dobu jsem myslela na to co mi řekla. Chci o té slečně vědět vše a chci aby byla moje. 

Když jsme vešli do chatky už seděla rozcuchaná na posteli. 
,, Dobré ráno, krásko" 
Sir: ,, Eh... Dobré ráno " ( byla celá rudá protože zamnou stála Alis) 
Alis:,, Neboj, neboj jako hrob" začala se smát a dala si prst před pusu. 

Bylo nějakou chvíli ticho pak ho prolomila Alis 
,, Vím že dle vás nemám co mluvit, ale dávejte na sebe pozor."

Sir koukala trochu překvapeně ale nechala to být a šli jsme na nástup. 

Pohled Seris
Šly jsme na nástup. Pochvíli se za mnou objevil Max 
,, Sir večer je porada musíme něco vyřešit" 
Kývla jsem aby si toho nevšimlo tolik lidí a čekala co budou vedoucí říkat.
Derek:,, Dnes začneme soutěže a hry, snad jste po včerejší noci všichni připraveni. První hra bude závody v běhu. Každý tým má teď ráno v jedenáct. ( dodal se smíchem) poradu o tom kteří tři za ně budou závodit . Vedoucí nesmí závodit jen radí. Takže jděte se svým vedoucím se radit. " 
Došli jsme k naší chatce celý tým a Iss začala ,, Tak jo máme vybrat tři běžce. Dříve než se budete hlásit. Jedná se o okruh 5 kilometrů. Závody budou tři. V každém bude jeden z vás. Kdo si troufá na to aby rychlostně uběhl 5 kilometrů" 
Věděla jsem že to uběhnu bez problémů od mala mám velkou výdrž, ale čekala jsem kdo se přihlásí. Chvíli nikdo tak jsme se přihlásili já s Isakem. 
Iss na mě hodila překvapený pohled ,, Nevěděla jsem že jsi na běh, ale super máme dva ještě jeden." Chvíli nic ale pak zvedl ruku takový namachrovaný kluk s černými vlasy a prohlásil ,, Tak aby jsme to jen neprohrávali když tam jdou tyhle dva tak tam musí někdo zdatný" 
Začala jsem se smát se slovy ,, Tím myslíš sebe? mám pocit že budeš rád když dáš tři kilometry."
Hodil na mě naštvaný pohled a chtěl něco dodat ale Iss ho zastavila ,, Tak se uklidníme. Máme běžce závod je ve dvě po cestě visí vždy fáborek naší barvy mi máme modrou. Doufám že máte radost vyhrála jsem pro náš tým modrou barvu." Hodila pohled na mě. Ví že mám modrou oblíbenou. 
Pak jsme šli na oběd a do chatky se připravit.
Iss,, Doufám že se vrátíš v pořádku jdeš druhá. První jde ten kluk Sebastian se myslím jmenuje. A Isak jde poslední." 
Sir:,, Dobře super těším se." 
Převlíkla jsem se do sportovních klučičích kraťasů a mikiny s trikem a vyrazily jsme na start. 
Četli naše jména kdo závodí podivila jsem se když jsem zjistila že z tich dvanácti závodím jen já a ještě jedna holka. 
Stály jsme v řadě já závodím proti té další holce a klukům Lukovi a Ashovi.
Na start šla první skupinka ve které byl od nás Sebastian přišel mi povědomí ale dávala jsem to za vinu náhodě. Závod začal a všichni vyběhli. 
Já se šla protáhnout a Iss byla u mě nejlepší čas za roky u tohoto okruhu je 25 minut. Tudíž jsme měli čas. 
Iss,, Hlavně nezapomeň na cestě je pět fáborků které musíš sebrat. A vrať se v pořádku je to strmá cesta. " 
Už jsme vyhlíželi dobíhající . První jsem uviděla jak jinak Maxe dobíhal bez známek únavy, za ním běžel Ben a ....Sebastian předháněli se o druhé místo ale nakonec Ben vyhrál. 
Sebastian byl třetí. Na to jak se vychloubal. 
Doběhl i poslední a já šla na start. Zazněl hlas píšťalky a my vyběhli. držěla jsem se s celou skupinkou. U prvního fáborku začal odpadávat Ash. Ale my běželi dále. Druhý jsme proběhli naráz stejně jako třetí měly jsme skvělý čas. Mezi třetím a čtvrtým odpadla i ta holka. 
Už to bylo mezi mnou a Lukasem. U čtvrtého fáborku byl sráz . Já se držela v bezpečné trase ale Lukas uklouzl a letěl. Stačila jsem ho zachytit ale natrhla jsem si o větev nehezky ruku. Vytahla jsem ho přes bolest nahoru. Byl vylekaný ale v pořádku. 
Luky,, Děkuji, Co ruka? je ti něco?" 
Seris,, Klid pojď jdem to dokončit" 
A vyběhli jsme dál už zbývalo asi 500 metrů. Byli jsme stále na stejnou. Ruka mi krvácela ale šlo to. Bylo 200 metrů už jsme viděli na cíl. Podívali jsme se na sebe kývly a oba přidali jak jen jsme mohli. Byli jsme na tom velice podobně ale nakonec jsem začala být před ním. 
Ze strany jsem slyšela své jméno a fandění nabudilo mě to a přidala jsem a jako první proběhla čáru. Náš tým začal jásat. 
Luka ke mě došel a už vedle nás i stála Iss ,, Co to máš s rukou? " 
Řekla nahlas a všimli si i ostatní vedoucí a šli ke mě. Než jsem něco stihla říct skočil mi do toho Lukas. ,, Riskoval jsem na srázu a sjela mi noha. Seris mě chytla ale spadla přitom kousek semnou a roztrhla si tím ruku o větev bez ní bych ležel pod srázem" 
Derek ,, Doopravdy? " Kývla jsem. 
,, Isabel vezmi Seris na ošetřovnu ať se na to Amanda podívá. " 
Šli jsme spolu bylo vidět že Iss ta krev dělá problém 
,, Máš hlad? je to na tobě poznat. Máš opět rudé oči."
Iss:,, Ne je to jen tím že tu krev cítím." Podívala se a usmála.
Dovedla mě k Amandě která se na to podívala a vydezinfikovala mi to a zavázala. 
Amanda,, bude to v pořádku je to povrchové jen velké " 
Pak jsme se vrátili k závodu. Zrovna vybíhal Isak a Shon. Za námi se objevil Max, Ben a Alis. 
Max,, Tak co ruka? Jsem rád že plníš přísahy i tu." 
Iss se trochu zvláštně podívala ale pak pochopila. ,,Jinak já jsem Max a ty asi Iss? že? " 
Kývla a podala mu ruku. Když se jí dotkl podíval se trochu zvláštně ale pak se usmál a už jsme čekali. 
 
Isaka pohled 
Už od prvního dne si všímám Alexe . Toho vedoucího, stále po mě kouká. Už začínáme, naposledy jsem se napil a šel na start. Cítil jsem něco zvláštního ale nevěděl jsem co za pocit to je. Vyběhl jsem, byl jsem po boku Shona měli jsme stejné tempo tudíž to nebylo nic těžkého. 
už jsme byli pár metrů od cíle. Přidal jsem , vím že jsem rychlejší než Shon. Jakmile jsem překročil práh cíle šel jsem k partě. 
Najednou se mi za zády ozvalo. ,, Dobrý výkon" Ten hlas věděl jsem že to je Alex. 
Zrudl jsem a otočil se ,, D-Děkuji" usmál se a šel zpět k týmu. 
Celá parta se usmívala cítil jsem se trapně. ,, proč na mě tak koukáte? Nechce toho" a začal jsem se smát. 




Life is gameKde žijí příběhy. Začni objevovat