Life is game

25

,, jsme na místě" 
Zazněl hlas přes palubu letadla.  Vylezli jsme a nandali si věci po těle, lépe řečeno zbraně. Tudíž u mě meč na zádech a dvě dýky u lýtek. 
Max,, Teď poběžíme asi tak 10 km neběžte moc rychle aby tu nebyl nápadný rychlý pohyb. Za mnou." 

Běželi jsme zhruba deset až patnáct minut, než jsme uviděli obrovské sídlo.
Věděli jsme jak vypadá a i kudy se dostat co nejméně zpozorováni dovnitř. 
Vylezli jsme po okraji na střechu, bratrovi pomohla Iss a proklouzli jsme dovnitř. 
Vyčkávali jsme a pomalu proklouzávali různými chodbami avšak nikde ani náznak kde by Alis a Ben mohli být. Když v tom jsme zaslechli jednoho z lovců ,, Měly bychom dojít dolu do sálu se podívat na ty dva, už to bude další hodina baví mě sledovat jak ho Sarah řeže. " 
Vydali se tím směrem a my pomalu za nimi. Dostali jsme se k obrovskému sálu kde uprostřed byl Ben a Alis. Vylezli jsme nahoru a vyčkávali. Isaka a Nathana jsme dali na střelné pozice a my šli každý na druhou stranu stropu. Plán byl jasný získat naše dva členy a zajmout Sarah aby jsme si zajistili lehký odchod.  Sarah byla můj a Iss úkol. 
Po chvíli se otevřeli dveře a z nich vylezla žena asi 180cm štíhlejší avšak nasvalená. Tmavé vlasy i oči s jizvou vedoucí přes tvář k oku. Sama o sobě budila respekt. Vedle ní šli další dva co ji měli bránit nejspíše.  
Došla až k našim přátelům a vzala do ruky nůž. 
Sarah ,, Vypadá to že vaši přátele asi mají lepší věci na práci 4 hodiny pryč a oni nikde. Vážně ti na něm tolik záleží maličká? " Optala se s pohledem na Alis. 
Ta jen vzhlédla ale jakmile otevřela pusu že něco řekne dostala od Sarah facku. 
Sarah,, Nepotřebuji znát tvou odpověď vím ji jsi jimi omámená. Neboj já tě toho zbavím. " řekla a byla až nebezpečně blízko.
Vůbec se mi její chování nelíbilo avšak čekala jsem na znak Maxe. 
Když se otočili k odchodu Max dal znamení, seskočili jsme ze stropu . Nathan trefil jednoho lovce přímou ranou. Iss si vzala toho druhého a na mě vyšla Sarah. Při dopadu jsem ji shodila na zem a para kotoulem vstala ze země avšak má protivnice nebylo o moc zamnou. Vypadala tak n třicet. 
Vytahla jsem meč a ona udělala to samé, ale ten její byl ze stříbra. Začali jsme se bít, ostří našich mečů znělo celým sálem. Proti Iss se přidali další dva lovci. 
Právě jsme drželi meč blízko u sebe. 
Sarah ,, Kolik toho zvládneš? Jsi tak mladinká myslíš že mě porazíš? " 
Neodpověděla jsem a rychlým výpadem ji vyrazila meč z ruky. Čekala jsem nějaké zavrávorání avšak to nepřišlo a vyrazila mi rychlým kopem meč.
Začal pěstní souboj avšak v tomto mírně vedla, bylo znát že má zkušenosti. Nesměla jsem dát ani jednu možnost. Vyměňovali jsme si rány a pohybovali se v souladu proti pohybům druhého. 
Po jedné ráně kdy jsem mírně hlesla k zemi jsem při otočení dostala menším nožem ránu vedoucí přes rameno k hrudi. Nebyla hluboká avšak pálila. Nevěděla jsem kde vzala nůž než jsem se vzpamatovala vytahla mě a silou až nadpřirozenou na člověka odhodila ke sloupu kde jsem se praštila do hlavy. Snažila jsem se vstát při vzhlédnutí mi padl pohled na Nathana který zápasil s lovcem tudíž mi nemohl pomoci.  Sarah se blížila ke mě. Povedlo se mi vstát na nohy, ale vrávorala jsem. Vyhnula jsem se první ráně ale při další mě natiskla na sloup. 
Ucítila jsem jehlu kterou mí zabodla do nohy a něco vpustila injekcí do těla. Cítila jsem se slabě, nevěděla jsem co to bylo. Začala jsem upadat bez síly k zemi. Chytila mě a pomalu pokládala. Poslední co jsem zaslechla byla slova ,, S tebou si ještě pohraji maličká." A pak již jen tma. 

Mám slabé tělo ale už přicházím k sobě. Otevření očí mi dosti znepříjemňovalo ostré světlo. 
Po otevření mě čekal pohled tmavovlásky sedící naproti mě. V místnosti nikdo jiný nebyl. 
Sarah,, Těší mě, vím že by jsi se asi radši seznamovala za jiných okolností, nebo spíše vůbec. " 
řekla a ušklíbla se. Nic jsem ji na to nehodlala odpovědět .... 
Sarah ,, Jsi první pravá alfa co vidím, zajímavé. Nelišíš se od ostatních. Pomalu by nebylo znát či jsi člověk či vlkodlak. " 
Zkoumavě mě pozorovala a propalovala pohledem. 
,, Co chceš? Proč nejsem s ostatními ? "  To že jsem promluvila ji vykouzlilo menší úsměv. 
Sarah ,, jsi nebezpečnější a cennější než oni.  Jediná svého druhu. A co chci ? Tvou krev avšak nejen to. Zajímá mě co umíš, co cítíš a co dokážeš. Jsi pro mě hrozbou. " 
Každým slovem se ke mě přiblížila. Ruce jsem měla za zády v okovech, a nohy svázané řetězy též.  
Když byla těsně u mě dívala se mi přímo do očí. 
,, Hrozbu jsi si ze mě udělala ty když jsi mi unesla přátele." procedila jsem mezi zuby které byli větší díky vzteku který spouští proměnu avšak nic více než tesáky a oči se nezměnili. 
Sarah,, Za to ty sis hrozbu ze sebe udělala už jen narozním. Kdo z nás je horší já vraždím vás a vy vraždíte nás." 
,, Zabíjíme vás jen proto že vy jdete po nás. My lidi bráníme před upíry, nevraždíme je. " 
Sarah,, Vážně? ? To pověz mému snoubenci který je teď zavřený pod hradem ve vlčí podobě. " 
nevěřícně jsem ji pozorovala. 
Sarah ,, Povím ti zajímavý příběh. Mladá dvaceti roční lovkyně vlkodlaků potakala jiného lovce. Byla to láska a oni žili jeden pro druhého. Zasnoubili se a plánovali svatbu. 
Měli poslední misi před svatbou. Mise se zvrtla a muže kousl vlkodlak. Divoká omega bez alfy která neměla žádné myšlení. Neměla vůdce a byla vyvrhel. Nezvladatelná. 
Zabila jsem ji a Marca odvedla a zavřela sem do podzemí. Byla jsem dcera vůdce takže jsem mohla rozhodnout že zde bude. Marc se proměnil v bolestech při proměně mi udělal tuto jizvu na tváři.... přivázala jsem ho řetězy. Stala se z něj divoká omega. Stejně jako ta co ho změnila. 
Můj otec ho chtěl zabít, avšak já se mu postavila. Milovala jsem ho a když otec chtěl zavraždit toho koho jsem milovala tak jsem musela já zabít svého otce a tím jsem se stala vůdce. 
Už po několik deseti letí nosím marcovi potravu.. už několik desetiletí čekám na to či bude zas můj. " 
,, Ale co s tím mám společného já? To proto jsi tak krutá? " 
Sarah,, TY? Víš je jeden záznam v nejstarších knihách. Pravá alfa může udělat z omegy vězněné vlastní duší betu která se bude řídit svou myslí. Dlouho jsem čekala až se pravá alfa zrodí a teď jsi zde." 
,, Chceš po mě ať Marca přijmu do smečky čímž se stane betou? Vždyť by mě musel poslouchat. " 
Sarah ,, Nebude muset necháš ho zde a uděláme soupis kdy on bude zde a ty ho zavoláš jen když bude nutnost. Já vás na oplátku všechny pustím. Nejsem tak bezcitná jak si myslíš, jen chi to co miluji. Myslím že ty to znáš, máš svou upírku a tvé srdce bije jen pro ni jako to mé pro Marca." 
Chvíli jsme seděli naproti sobě a pozorovali se. Viděla jsem smutek v jejích očích, nezdála se mi bezcitná. 
,, Možná jsem blázen, ale zkusím to. Jen nevím jak? píše se v té knize něco jak to udělat? A nemohla bys mi uvolnit řetězy, slibuji nenapadnu tě. "
Chvíli stála ale pak došla ke mě a odendala všechny řetězy a po té došla do zádu a přinesla knihu a sedla si s ní vedle mě. Pousmáli jsme se a ona nalistovala stranu s nadpisem změna divoké omegy na betu. 
Sarah,, Dle záznamu musíš kousnout v druhé podobě danou omegu a po kousnutí v očích ukázat dominanci a druhý před tebou má pokleknout když se to povede měl by mít žluté klidné oči. " 
Naslouchala jsem jejím slovům. 
Sarah,, pamatuješ si to? budu tam s vámi.... a budu tě hlídat. Můžeme jít?  " 
,, Pamatuji a můžeme. " 
Vedla mě chodbou do podzemí a zastavila u daných dveří ze kterých se linul řev. 
Otevřela a my vešli dovnitř. Rozsvítila . 
V okovech stojící vlkodlak v druhé podobě. Potrhaný a vyčerpaný... V očích měl smutek krytý za nenávistí. 
Sarah ,, Ahoj Marcu... " V hlase zněl smutek a nervozita. Otočila se ke mne a kývla hlavou ať jdu. 
Tak jo to zvládnu. 
Stoupla jsem si dva metry před něj, nadechla se a při výdechu změnila pomalu na druhou podobu. Modré oči svítili září, vlasy přelili se mordou barvou, tesáky se zvětšili a tělo zmohutnělo. 
Po té jsem pomalými pohyby šla k Marcovi blíže oháněl se kolem sebe. Jakmile jsem byla na dosah nadechla jsem se... a rychle k němu přistoupila a zakousla se. Vzniklo propojení po té jsem se odtrhla a podívala se Marcovi do očí to propojení bylo zvláštní. Trvalo asi 15 sekund a Marc poklekl a pronesl jen slova ,, Má alfo" 
Otočila jsem se na Sarah a po té klekla k Marcovi. 
,,Jak se cítíš Marcu? " při vyslovení jména pohled zvedl a usmál se. 
Marc ,, Děkuji" po té pohled otočil na Sarah ,, Věděl jsem že najdeš lék." 
Sarah se slzami v očích se rozešla k Marcovi a políbila ho.. po té mu sundala okovy. 
 Otočila se na mě 
Sarah ,, Děkuji ti, uděláme tu smlouvu? Bude podepsaná krví. " 
Šli jsme a před námi byla smlouva. 
Body : Marc zůstane zde, volat ho lze ve vážném případě. 
              Myšlenky neuslyší. 
              Má vlastní vůli avšak alfu poslouchat musí. 
              Náš klan lovců nebude na vaši smečku útočit.

Sarah vzala nůž a řízla mě i Marca do dlaně které jsme spojili a zase odpojili a poté natiskli na smlouvu. Čímž byla stvrzena. 

Vzali jsem si každá svou smlouvu a šli za ostatními. Otevřela dveře kde byli všichni připoutáni na židlích. Vešli jsme všichni tři do místnosti a setkali se s nevěřícími pohledy. 
,, Nebojte je to vyřešené " řekla jsem a rozbalila smlouvu aby mohli nahlédnout. 
Všechny jsme je postupně pustili. 
Když jsem odvázala Maxe a dotkla se ho rukou Proběhlo pouto a mě se oči zbarvili do větší záře a Max klekl.... nechápala jsem co se děje. 
Max ,, Vlčí instinkt a řád poznal že jsi už řádná alfa.. od teď je smečka tvá." Když pohlédl nahoru měl slabší záři než míval ale stále silnou. 
,, Vstaň a děkuji ač jsem nežádala smečku. Každopádně toto je Marc a je nový člen naší smečky avšak nebude s námi máme smlouvu. A s lovci z toho klanu máme mír. Nebudou na nás dále útočit. " 
Sarah nás dovedla k hlavnímu východu. 
Sarah,, Děkuji a mějte příjemnou cestu. Moji lovci do zítra zmizí z vašeho území. Bylo mi ctí tě poznat Seris... ač ještě před lety bych si přála abys nepoznala mě ale ostří mého meče. 
Přátelé? " 
Řekla a natahla ruku směrem ke mě. Přijala jsem ji. 
A už jsme šli se všemi na místo kde Max domluvil letadlo. 
Po cestě jsem jim to celé převyprávěla. A měla ruku v ruce s mou snoubenkou.... 
A samozřejmě jsem si vyslechla jak se o mne strašně báli když jsem se neozývala a byla jsem jinde než-li oni. 
Cesta letadlem uběhla rychle a my se hned rozešli do postelí. Byl to dlouhý den. A já spokojeně usínala v náručí mé slečny.