Life is game

XVIII.

Právě je 22.11. náš život probíhá klasicky každý večer jdeme na obhlídku se smečkou. Už umím ovládat v podstatě perfektně vlčí tělo. 
S mojí upírkou prožívám každý den různé dobrodružství. Miluji ji.
Iss,, Půjdeme spinkat je už docela pozdě? " optal se v jedenáct hodin v noci. 
,, Samozřejmě lásko " Odvětila jsem a za ruku jsme šli do ložnice. 
Uvelebili jsme se a pomalu usnuli. Ano usnuli jsme obě i Iss někdy spí ale málo budí se tak po 4 hodinách. Jedna z věcí co jsem se o upírech dozvěděla teprve nedávno. 
Usnula jsem hned. 
Nevím kolik bylo ale probudil mě větřík avšak já si jsem jistá že okno jsme neotevírali ač vidím že je otevřené. Zvedla jsem se že okno zavřu. V momentě kdy jsem se dotkla kliky od okna mě něčí ruka odhodila přes dveře z ložnice. Iss to probudilo ale již zápasila s jinou osobou. 
Proletěla jsem dveřmi, ložnice je v druhém patře a je tam jen chodba se zábradlím a otevřeným pohledem do obýváku. 
Krvácela jsem na dosti místech. Rychle jsem zavila na znak klukům. ( slyšíme se na kilometry daleko ikdyž spíme. Schopnost vlkodlaků ve smečce. ) 
Po zavití mě daná osoba zahalená pod černou kapucí, chytla pod krkem a zvedla. Dotyčný věděl s kým má tu čest jelikož vytáhl stříbrný nůž a zabodl mi ho do nohy aby mne oslabil. Z úst se mi vydral výkřik, po proměně mě stříbro začalo pálit též. Chytl mě a hodil přes zábradlí dolů do obýváku. Může to být 4 metry vysoké. Dopad byl tvrdý, překvapil mne, bolest mi nedovolila se zvednout. Dotyčný se na demne nahl. Viděla jsem Iss nahoře vyběhnout z ložnice trochu od krve ale očividně zvítězila. Avšak byla v celku daleko. Najednou se ozval výstřel z poza mých zad. Dotyčný upír spadl k zemi hned vedle mě. 
Pokusila jsem se vstát to už u mě byla Iss a i můj zachránce, můj bratr měl zbraně na lov doma. 
Můj pokus byl chabí a tak jsem se jen opřela o gauč. Mezitím dorazili již i kluci a Alis. 
Nathan,, co se to tu dělo? Sir jak ti je?? " bál se o mne. 
Usmála jsem se ač mě bolelo celé tělo avšak nejvíce noha ve které byl stále nůž. 
,, P-Prosím můžete někdo vyndat t-ten nůž z mé nohy? " bolestivě jsem se pousmála a všichni stočili pohled k mé noze. Všem hned došlo že je to stříbro tudíž kluci ho vytahnout nemohli jlikož by je to spálilo též. 
Iss se odhodlala a přistoupila ke mě. 
Iss,, Omlouvám se zlato vydrž." dořekla a rychle nůž vytáhla ven. 
Na obličeji se mi objevila jen bolestná grimasa avšak hned jej vystřídala úleva.
,,Děkuji " šeptla jsem a chvíli ještě ležela abych se vyléčila.

Max,, Tak co se tu stalo?? Podíváme se kdo vás to vlastně napadl. " 
Dořekl všichni jsme vstali a šli se podívat. Max sundal kápi neznámému a mezitím Ben došel nahoru pro druhého.  
Kápě nám odhalila tvář muže s blond vlasy a jizvou u rtu. 
Max,, znáte ho někdo? " 
Iss,, ano znám jej... je to Armin, byl ve službách mého bratra. Avšak po té co porušil pravidla jej bratr vyhodil. " 
Všichni jsme stočili nechápavý pohled k Iss.. Nevěděla jsem že má bratry. 
Iss,, Asi je na čase vám říct můj příběh. A to celý. Původně jsem chtěla nejdříve o něm mluvit jen s Seris ale očividně by jste o mě všichni měli vědět více. " řekla a pokusila se o úsměv.