Savior

Chapter 22.

Díl je věnovaný @PettkaSkalivodova , děkuju za podporu a hezké komentáře! :))

Šla jsem úzkou uličkou k budově, když v tom mě něčí ruce chytly za ramena. Lekla jsem se a prudce se otočila na Richarda s přísným výrazem.

,, Co...co tu děláš?" řekla jsem vystrašeně a začala couvat dozadu.

,, Co si asi myslíš? Chci dokončit to, co jsem začal na tom hřbitově a na párty. Tady se asi těžko objeví nějakej Irwin a Clifford, kteří by tě mohli zachránit." jejich příjmení a poslední slovo řekl ironicky.

Ztuhla jsem a zírala na něj jak opařená.

Jedna má část mi říkala, že mám utéct a křičet o pomoc, ale ta druhá část mě nechtěla pustit. Ochablo mi celé tělo a nemohla jsem se ani pohnout.

,, P-proč mi to děláš?" podařilo se mi že sebe vykoktat.

,, A jak jsi mě vůbec našel?" pokusila jsem se znít přísně, ale nějak se mi to nedařilo. Vyšlo z toho jenom nervózní zapištění.

,, Prostě jsem tě sledoval.." řekl prostě a udělal krok do předu.

Natáhl ke mně ruku a chytil mě za zápěstí.

,, Jsi jen malá mrcha, o kterou nikdo nestojí. I ten největší lúzr z celé školy, Irwin, ti dal kopačky." 

Chtěl mě co nejvíce ranit, vtlouct mi do hlavy, že jsem bezcenná a zbytečná kráva, která je všem akorát tak na posměch.

Ale musím říct, že se mu to povedlo.

Tímhle zasáhl do mého nejvíce citlivého bodu. Vyhrál.

Začaly se mi podlamovat kolena a dopadla jsem na chladnou zem.

,, Vstávej sakra." chytil mě drsně za zápěstí a vytáhl nahoru.

Ne, kurva bojuj! Máš přeci Brooke, nejlepší kamarádku, které vůbec není ukradené to, jak se cítíš, která tě vždycky podrží! A Mikeyho, toho malého ňoumu... a nejlepšího kamaráda.

Rozhodla jsem se jednat a nebýt za bezbrannou pitomou slabou holku.

Kopla jsem vší silou Richarda mezi nohy a začala utíkat.

Vytáhla jsem při běhu z kapsy mobil a klepajícími se prsty se snažila vytočit první číslo v mých kontaktech. 

Dlouhou dobu se nic neozývalo, ale pak se konečně z druhé strany ozval hlas.

,, Haló?"    Nemohla jsem určit, čí hlas to byl, protože byl dost chraplavý.

Na chvilku jsem strnula, ale pak jsem za sebou slyšela nadávky a blížící se běžící postavu.

Začala jsem do mobilu nervózně prosit o pomoc, v rychlosti jsem do sluchátka vychrlila kde jsem a co se děje, dokud mi z ruky nevyklouzl mobil a nespadl na asfalt.

Richardova ruka mi stiskla rameno, ale já na rychlosti ještě přidala a běžela do budovy, což  byla chyba, kterou jsem si ale uvědomila až když jsem překročila práh dveří.

Zakopla jsem o starý koberec a rozplácla se na zemi přímo na břicho.

Bolestně jsem vydechla a ucítila ruku na mém zápěstí.

,, Teďka mi už neutečeš mrcho!" zavrčel na mě.

,, Nech mě! " vykřikla jsem na něj ze všech sil a snažila se ho znovu kopnout.

Vyzvedl mě na nohy a hrubě mě přirazil ke zdi, až mi malém vyrazil dech.

Chytil jednou svou rukou oboje mé zápěstí a dal mi ruce nad hlavu.

Přitiskl se ke mně tak, abych ho nemohla kopnout a začal mě dravě a hrubě líbat.

Na podbřišku jsem cítila narůstající bouly v jeho kalhotech.

Měla jsem pevně semknuté rty a  jediné, na co jsem mohla myslet, byl ten hlas v mobilu, jediná má záchrana.

Po několika minutách se začal svým rozkrokem otírat o ten můj a potichu vzdychat.

Druhou rukou mi vjel pod tričko a začal mě osahávat. Vyjekla jsem, když mi vjel rukou pod prsenku. Chvilku mi mačkal prso a pak rukou zabloudil dolů na můj zadek, který silně stiskl.

Snažila  jsem se vší svou silou od něj odtrhnout, ale je minimálně dvakrát tak silnější než já.

Tohle je prohraný boj...

Začaly mi docházet síly a tak jsem ze sebe už jen vydávala něco jako křik.

,, Malio?" zařval někdo vystrašeným a chraplavým hlasem.

Richard mi dal drsnou facku, až jsem se bouchla hlavou do zdi za mnou a otočil se za sebe.

,, Hned jí pusť!" zařval něčí hlas tak drsně, až mi vyskočila husí kůže.

Hlava mi po facce a nárazu do zdi začala pulsovat a brnět. Na chvíli se mi zatmělo před očima svezla jsem se po zdi dolů  na zem, když mě Richard pustil.

Po neurčitou dobu, která mi díky bolesti hlavy připadala jako hromada hodin, jsem slyšela hnusné nadávky a rány.

Když se mi konečně podařilo zvednout hlavu, tak jsem viděla osobu, kterou bych tu vůbec nečekala.

Hi everyone!
Omlouvám se, že jsem to tak blbě usekla.
Chtěla jsem vás jenom přinutit alespoň trošku přemýšlet, komu to asi pak Malia zavolala. ;)

Původně jsem plánovala, že bude tenhle díl delší a že tam odhalím jejího zachránce, ale tohle mi přijde více zajímavější a napínavější. :3

Máte se v dalším díle na co těšit,

Love ya all, every one of you.  3:)  XOXO