Chapter 2.

685 54 5
                                    

Jelikož mi téměř skoro všechno oblečení a další důležité věci shořely, tak jsem si začala psát na lísteček seznam chybějících věcí které potřebuju koupit. Mezitím sem si vzala mobil a do sluchátek si pustila Blink 128, Green Day, Coldplay a další mé oblíbené kapely.

Po delší době se najednou prudce otevřely dveře od mého pokoje.

Lekla sem se a rychle vyndala sluchátka z uší.

,,Sakra tak kde seš? To seš hluchá, že tě tu musím tak vyvolávat?!" Ztuhla sem. ,, Máš být už dávno dole, mít umytý nádobí a pověšené prádlo!" Vztekle na mě prskal.

,,No tak na co čekáš sakra? Bude to hotové ještě dneska?"

,, Ano, Johne, promiň.." Řekla sem opatrně a vyskočila ze židle. Začala sem umívat nádobí.

Nemám ho ráda, ale za chvilku co tu s ním budu žít ho začnu asi hodně ku*va nenávidět. Je to můj nevlastní strýc a je na mou tetu a ostatní hodně nepříjemný, zlý, posměvačný a nad všemi lidmi povyšuje tu svou rozmazlenou dcerušku Meggie. Ke mě se bude chovat hnusně a jenom mě využívat protože mu budu jenom na obtíž, jelikož nejsem ani z jeho rodiny.. Předpoklady byly zatím správně, protože už hnedka první den co tu sem na mě křičel.

******

Momentálně ležím v posteli a furt se převaluju z jednoho boku na druhý. Je už 23:00 a já furt nemůžu usnout...

************

Píp...píp...pííp....pííííp.... Unaveně otevřu oči a vypnu otravný budík. Podívám se na displej a tam je 06:45 hodin. Unaveně zívnu a postavím se na nohy. Ze skříně vedle mé postele vytáhnu mé jediné rifle které mám a

černé tričko s tmavě růžovým nápisem. Převléknu se a hodím si na záda svůj batoh. V kuchyni si vezmu rohlík a namažu ho nutelou. To mi bude muset na snídani stačit. Vtom někdo zazvoní. Vydám se ke dveřím a otevřu je. Tam stojí brunetka s nakulmovanýma vlasama, výraznou červenou rťenkou a hromadou make-upu na tváři. Poměří si mě pohledem. ,,Ehm, kde je Meg?" Zeptá se nejistě. ,,Už jdů!" Ozve se z kuchyně. ,,Čau Ell, dneska nějak brzo, ne? Nestihla sem si ani nalakovat nehty. ....Jó a abych nezapomněla, dneska s námi jede i Malia." Poslední větu dořekne trochu s odporem a poměří si mě pohledem.

Zrudnu ve tváři. Ell se na ní divně podívá. ,,Emm, okay, ale...."

,,neboj, " přeruší ji Meg. ,,dneska s námi pojede poprvé a taky naposled. Budeš si muset sehnat odvoz, nebo chodit do školy pěšky, Meg. S námi dneska jedeš jenom díky prosbám mé nevlastní matky (Maliině tety) , ok? Tak se snaž zapamatovat si cestu." Mrkla na mě s pošklebkem a vydaly jsme se k autu. Tam seděl docela hezkej blonďatej kluk a zmalovaná blondýna. Drželi se za ruce.

Sedla sem si na volné sedadlo vedle nich. Začali si mě poměřovat pohledem. ,, To je ona?" Zeptal se ten blonďák. ,, Jo." Odpověděla Meg. Blondýna se k němu nahla a něco mu pošeptala do ucha. Začali se tomu smát a oba naráz se na mě s úšklebkem podívali. Cítila sem jak mi rudnou tváře.

Auto se rozjelo a já se snažila zapamatovat si cestu. Škola nebyla moc daleko a skoro furt se jelo rovně, což byla výhoda.. Po celou cestu bylo ticho, sem tam někdo někomu něco poseptala do ucha a zasmál se tomu.
Ještě sem ani nevstoupila na školní pozemek a už sem chtěla utéct zpátky domů, zamknout se v pokoji a alespoň týden z něj nevylézt..

Auto konečně zastavilo před velkou budovou plnou žáků. Vystoupila sem z auta a chtěla jít za Meg, ale ta se na mě jenom zlověstně podívala a naznačila mi tím, ať za ní nechodím. Zaskočeně sem se na ní podívala. Ta už ale odcházela někam pryč. Otočila sem se tedy a vydala se do velké budovy.

Zahnula sem za roh, ale vtom sem zakopla o něčí nohu a s plácnutím dopadla na zem. ,, Proboha, seš v pořádku? Nestalo se ti nic? Moc se omlouvám! " Zvedla sem se, celá otřesená. ,, Ještě jednou se moc omlouvám, seš v pohodě?" Zeptala se holka s černými obarvenými vlasy, s černou koženou bundou a černými riflemi. ,, Ehm, jo.." Vykoktala sem ze sebe.

,, Ty si ta nová holka?" Zeptala se.

,, Jo, ehm, to o tom ví celá škola..?" Řekla sem nervózně.

,,No, dalo by se to tak říct."řekla nervózně. ,,Jak se jmenuješ? Já sem Brooke. " ,, Malia" Usmála sem se.

,, Emm, co si myslela tím 'dalo by se to tak říct'? " Zeptala sem se nechápavě.

Zamračila se. ,, No, Meg za tu dobu stihla roznést docela dost hnusných drbů o tobě. Já osobně sem tomu nevěřila, ale většina lidí v téhle škole jo.....,, "Cože? Jaké drby?" Skočila sem ji do řeči. ,, ehm, nech to radši být, za pět minut zvoní a ty ještě asi ani nevíš jaká je tvá první hodina." Vyděšeně sem se podívala na hodinky, 7:55. ,, Neboj, zavedu tě do kanceláře, ještě to můžeme stihnout" mrkla na mě a už sme se prodírali mezi žáky až ke kanceláři.

Tam sem dostala učebnice a rozvrh hodin. První hodinu sem měla naštěstí s Brooke. Vydali jsme se k učebně Angličtiny.

Druhá kapitola je na světě =3 Doufám že se líbí.
;;; Pro všechny fanynky 5SOS - na Twitteru jsme se rozhodly, že tuhle neděli ( 16.11.) v 19:00 hodin se budeme snažit o to, aby si nás 5SOS všimli, zkusíme je přemluvit aby jeli sem k nám do Česka..
--
Když tak více info. hledejte na našich účtech :
@marcelalankova , @Czech5SOS , @monika_frys

PS: Kámoška píše jednu úžasnou povídku o Lukovi, určitě si ji přečtěte! ;-) Snowflake0124 - Back to reality

SaviorKde žijí příběhy. Začni objevovat