13. Caroline

14 1 0
                                    

Uběhlo několik dní od incidentu ve Warrenově kanceláři. Mezitím se An uzdravila a vrátila do práce. Já jsem si mohla oddechnout. Nevím, jak dlouho bych mohla dělat obě naše práce, než bych se zhroutila. Ale byla jsem ráda, že si An pořádně odpočinula. To s Warrenem jsem jí zatím neřekla. Neměla jsem čas, nebo jsem se spíš bála jí o tom říct. Bála jsem se, že když to vyslovím, přivolám ho. Podařilo se mi vyhýbat se mu tak dobře, že jsem ho už několik dní neviděla. A hodlala jsem v tom pokračovat až do konce života. To se mi asi nepovede. Škoda! No, ale stejně se mu budu vyhýbat tak dlouho, dokud to půjde.

Odpoledne jsem nosila krabice do maskérny, kde pracovala Agatha Collins. Je stejně vysoká jako já a má hnědé kudrnaté vlasy až k ramenům. Modré oči a na nich brýle. Umí moc krásně líčit. Je vážně dobrá. Nejednou jsem obdivovala její práci. Bohužel patřila do Warrenovi party, ale byla neutrální jako Leni. Potřebovala doplnit zásoby a já jsem měla zrovna volno. Takže jsem samozřejmě dostala příkaz to udělat. Zrovna jsem přinesla poslední krabici, když mě najednou Agatha oslovila.

„Holka, kdo ti udělal ten cucflek na krku? Ten se tedy do tebe pořádně zahryzl," pověděla a já ztuhla hrůzou. Úplně jsem zapomněla, že ho mám. Ten kousanec jsem schovávala oblečením. Nosila jsem šálu nebo si zapínala bundu až ke krku. Ale dneska ráno jsem zaspala a vykouřilo se mi to z hlavy. Sakra! Musím si rychle vymyslet nějakou lež. No tak, Carol, mysli! Mám to!

„Není to tak, jak si myslíš! Víš, občas se mi srazí krev na různých místech na těle. No a..." Najednou mě přerušil smích. Agatha se smála tak moc až se zlomila v pase.

„Pěkná historka, ale nikdo ti ji neuvěří." Konečně se přestala smát a narovnala se. Zkoumavě si mě prohlížela. „Pojď sem," řekla a otočila se ke stolku plného šminek. Zůstala jsem na místě a podezřívavě si ji prohlížela. Když si toho všimla, pověděla jen: „Neboj. Já na rozdíl od ostatních nekoušu." Nakonec jsem to vzdala a šla k ní. Posadila mě do křesla vedle stolku a pustila se do práce. Začala mi nanášet make-up a potom korektor. Trvalo to jen pár minut.

„Tak a je to," řekla, když byla se svojí prací spokojená.

„Co jsi udělala?" zeptala jsem se.

„Podívej se sama," odpověděla jen a podala mi zrcátko. Když jsem si ho vzala a podívala se na svůj odraz, šokovaně jsem vydechla. Ten kousanec byl pryč! No, ne tak úplně pryč, jak bych si přála, ale nebyl vůbec vidět. Agatha ho dokonale zamaskovala. Vypadalo to, jako bych tam nic neměla.

„To...to je...úžasné. Děkuju. Ale proč jsi to udělala?" zeptala jsem se a tázavě se podívala na Agathu.

Ta jenom pokrčila rameny a pověděla: „Jsem si jistá, že kdyby ten cucflek uviděla Clare, udělala by ti něco horšího než tví kamarádce. A já nechci řešit další melodrama. Navíc, nemám Clare ráda." Jakmile to dořekla, vyděšeně jsem vyskočila z křesla a postavila se do obranné pozice před Agatou.

„Ty...ty to...víš?" koktala jsem. Agatha se jenom usmála.

„Leni je vážně dobrá pozorovatelka a ráda se dělí o svá odhalení se mnou," pověděla Agatha a nespouštěla ze mě oči. Takže mě začne vydírat. Do háje! Musím z toho nějak vykličkovat.

„To divadýlko si můžeš odpustit a na rovinu mi říct, co chceš," štěkla jsem.

„Neboj se. Neřekla jsem ti to proto, abych tě vydírala," přiznala. To mě překvapilo.

„Tak proč mi to říkáš?" zeptala jsem se.

Agatha se na mě podívala s vážnou tváří. „Říkám ti to proto, abys dávala větší pozor. Kdyby si toho všiml někdo jiný, měla bys hodně velký problém," odpověděla. Tak to mě překvapilo ještě víc. Chtěla mě jenom varovat. Možná, že ve Warrenově partě nejsou všichni zlí. To mě uklidnilo natolik, abych spustila ruce k bokům a usmála se na ní.

Prokletí princůKde žijí příběhy. Začni objevovat