NECHTĚNÁ LÁSKA

CESTA

Na nádraží dorazili 15 minut před odjezdem vlaku. Roman koupil jízdenky a společně šli na nástupiště. Když vlak přijel a oni do něj nastoupili. Ve vlaku se jim podařilo najít kupé, které měli sami pro sebe. Vlak se rozjel. Roman s Emou se smáli a dobře se bavili. 

Najednou k nim do kupé nakoukl muž: ,, Promiňte máte tady volno?" ,, Ano" Odpověděli  oba naráz.,, A nebo víte co, já si najdu místo někde jinde. Nechci rušit tak krásný zamilovaný pár." Řekl muž a než Roman nebo Ema stačili nějak zareagovat, muž zmizel.  ,, Co to proboha bylo?" Zeptala se se smíchem Ema. ,, Nevím, ale mám pocit, že ten chlap potřeboval pomoc od Jirky."  Vyplivl ze sebe Roman. Emu rozesmálo, jak Roman elegantně řekl, že ten chlap je blázen. Smála se z plna hrdla. Roman v tu chvíli jako kdyby úplně ztratil rozum. Upřeně ji pozoroval. Ema se najednou zeptala: ,,Co se děje, proč mě tak pozoruješ?" Roman se probral jako kdyby z transu a řekl: ,, Víš že se krásně směješ. Ema se začala trošku červenat. ,,Děkuju." Odpověděla.

 Roman najednou dostal nápad: ,,Říkala jsi, že máš ráda, když chlap hraje na kytaru?" Ema odpověděla:,, Ano to je pravda." ,,To jsem rád." Roman vzal kytaru a začal hrát a zpívat. Zpíval klasické trampské písničky. Všechny byly o lásce a romantice. I když je Ema znala a některé jí přišly už i ohrané Romanův nádherný jemný, ale zároveň díky silnému přízvuku i trošku drsný hlas, dodával každé té písničce úplně jinou energii. Ema se pouze zaposlouchala do toho jak Roman nádherně zpíval. Opřela se o něj. Romanův krásný zpěv, úžasná hra na kytaru a pravidelné přeskakování pražců, to všechno Emu uspalo.   Roman přestal hrát i zpívat. Jenom Emu pozoroval. Ani nevěděl jak, ale usnul taky. 

,, Nerad  vás budím, ale vlak dojel na konečnou." Roman se s trhnutím probudil. Tím jak se lekl vzbudil i Emu. Před nimi stál průvodčí. ,, Co se děje? Kde to jsme?" Ptal se zmateně Roman. ,, Tak jste ve vlaku na konečné stanici." ,,Omlouváme se." Vykoktal rychle Roman vzal všechny věci jak svoje tak ty Eminy, protože Ema se ještě nevzpamatovala, chytl Emu za ruku a co nejrychleji vypadli z vlaku. Když na nádraží balili do batohů všechny svoje věci, které z nich ve vlaku vytáhli, Romanovi se honilo hlavou:,, No to je obrovský průšvih. Vůbec netuším kde jsme a kam máme jít. No nic musí využít toho, že se v armádě naučil orientovat v neznámém terénu a prostě to nějak zvládnout." ,,Romane ty víš kde jsme?" Ema měla trošku strach. Protože tenhle problém mohl celý jejich výlet pořádně pokazit. ,, Nevím, ale to nevadí. Nějak to vyřeším. Buď v klidu, přece si nenecháme pokazit celý víkend kvůli takové maličkosti jako je to, že jsme špatně vystoupili." Romanův sebejistý hlas a přesvědčivý výraz Emu uklidnili. Měla pocit, že Roman ví co dělá. Roman šel prostě podle svých vojenských instinktů. Během několika minut už byli v krásné přírodě. 

Začalo se smrákat. Roman našel nádhernou mýtinu. Během pár minut rozdělal oheň. Ema Romana obdivovala a  nechápala jak to tak rychle mohl zvládnout. Kdyby ten oheň rozdělávala ona, nehořel by ještě hodně dlouho. Bylo to příjemné. Sedli si k ohni a Roman vzal kytaru. Začal hrát a zpívat. Chvilku hrál a zpíval, chvilku si s Emou povídali. Bylo jim spolu krásně. Po několika minutách se Emy zeptal: ,,Emo znáš písničku SHALLOW od Breadlyho Coupra a Lady Gaga?" ,,Ano znám. Tu písničku mám ráda." Odpověděla překvapeně Ema. ,,Opravdu? nezazpíváme si jí spolu? Zeptal se Roman s nadějí v hlase. ,,Tak jo. " usmála se Ema. Roman začal hrát na kytaru a zpívat. Ema se přidala. Oba si užívali tohoto okamžiku. Měli pocit jako kdyby je hudba a text této písničky svázali k sobě. 

Zazpívali celou písničku a potom Ema udělala něco co Roman nečekal. Vzala mu kytaru z rukou a položila jí na pařez. Začala se k němu přibližovat. Byla u něj tak blízko, že se dotýkali čely a nosy. Potom Romana políbila. Roman chvíli spolupracoval, najednou se od Emy odtrhl. ,, Emo promiň tohle nemůžu." začal koktat a zvedal se. Ema ho chytla za ruku a řekla: ,, Romane teď mě poslouchej. Já tě miluju. Je mi úplně jedno co teď řekneš. Jedinou překážkou by mohlo být to, že ty nemiluješ mě. Jestli to tak je tak mi to teď hned řekni." 

Roman nedokázal říct jediné slovo. Úplně nad sebou ztratil kontrolu a přestal se ovládat. Chytil Emu jeho obrovskými dlaněmi, přitáhl si jí k sobě a políbil jí. Políbil jí tak jak už dlouho chtěl. Najednou zmizely všechny starosti, zmizelo úplně všechno. Jako kdyby neexistovalo nic jiného, než on a Ema spojení v jednom krásném polibku. Roman si přál, aby tento okamžik nikdy neskončil. 

Když se od sebe odtrhli byli oba šťastní tak jako nikdy před tím. Nikdy necítili hezčí emoce. Teď ani jeden z nich nechtěl nic řešit. Jenom si užívali přítomnosti toho druhého. Ema se cítila jako kdyby byla nejspokojenější žena na světě. Schoulila se Romanovi v náručí a v jeho medvědím objetí usnula. 

Roman na ní dlouho koukal jako na svatý obrázek, než taky usnul. Při usínání nemyslel na nic jiného, než na to, že v náručí drží nejkrásnější ženu. Ženu kterou miloval víc než cokoliv a kohokoliv na světě. Nemyslel na nic jiného, než na to že je momentálně ten nejšťastnější chlap v celém vesmíru.