NECHTĚNÁ LÁSKA

PÁTEK

Pátek byl tu. Roman radši vůbec nespal, protože nechtěl, aby mu tento den pokazila noční můra. Nedělalo mu to problém. V Rusku ho mučili spánkovou deprivací, takže když jednu noc nespal vůbec mu to nevadilo. Moc dobře si pamatoval jak byl ve své cele svázaný v bolestivé poloze a každou chvíli tam přišel dozorce, který mu nedovolil usnout. Toto trvalo klidně i týden. Dozorci moc dobře věděli co s člověkem spánková deprivace udělá.  

Na Romanovi vyzkoušeli snad všechny druhy mučení. Roman se však nikdy nevzdal. Nikdy ho nezlomili. Dozorci nikdy neměli slitování. ještě aby jo. Roman odvedl perfektní práci. Byl to on kdo jim do mozku voperovával neuroimplantáty, které jim vypli emoce.  Roman se tehdy na vlastní kůži přesvědčil jak dobrý byl. Roman ale nechtěl vzpomínat. Ne dnes. Dnešek musel být dokonalý. Ráno vyrazil do práce s batohem na zádech a kytarou přes rameno.

Naopak Ema šla včera večer spát brzy. Chtěla být odpočatá a hlavně se chtěla Romanovi líbit. Protože spánek přece pomáhá zkrásnět. Ema si nemyslela, že by zrovna Romanovi nějak extra záleželo na tom jak vypadá, ale když si ona sama připadala krásná měla i vyšší sebevědomí a to teď potřebovala. Chce Romanovi dát trošku najevo co k němu cítí a taky zjistit co k ní cítí on, jestli k ní vůbec něco cítí. Ráno se probudila úplně svěží a natěšená. Vzala si batoh a vyrazila do práce.

 Na lékařáku se potkala s Romanem a nestačila se divit. Roman se ještě nestihl převléct. Měl na sobě maskáčové kalhoty, mohutné vysoké pohorky a černé tričko, které perfektně obepínalo jeho vypracovaný hrudník a břicho Tím, že bylo triko s krátkým rukávem krásně vynikly jeho svalnaté paže. Emu napadla myšlenka, která se vůbec nehodila, ale najednou zatoužila vidět Romana bez trička.

Ema se taky oblékla do přírody. Když ji Roman uviděl měl pocit, že mu vypadly oči z důlků. Tak byla krásná. Navzájem na sebe koukali a nemohli ze sebe spustit oči. Nakonec se začali smát. Roman: ,,Emo, moc ti to sluší. Jsi  krásná."  Roman nechápal jak to mohl říct. Najednou to z něj vylítlo. ,, Děkuji ty jsi taky krasavec." Řekla Ema s úsměvem. Vůbec na sobě nedala znát jak jí to potěšilo. Roman šel do koupelny se převléct. Přece jenom nikdo nikdy nesmí vidět jeho záda.  Pak už Emě popřál hezký den a řekl, že se těší na konec služby. Zazvonil  mu telefon a on musel běžet na příjem. Než tam došel přemýšlel co to s ním dneska sakra je. Jak mohl dopustit, aby Emě řekl že je krásná. Asi se měl pokusit raději usnout. Nějak nezvládá skrývat svoje emoce. Musí se sebrat. Takhle se nesmí chovat. Ale teď jsou na prvním místě pacienti.

Ema měla pocit, že se děti rozhodly jí dneska utahat. Byly prázdniny a děti vymýšlely hlouposti, u kterých vznikaly prapodivné úrazy. Jelikož bylo teplo spoustu úrazů vzniklo u vody. Ema se plně věnovala práci, která ji naplňovala a zvedala jí náladu. Dnes se ovšem těšila na konec služby. Nikdy se jí to ještě nestalo, ale láska dělá divy.

Roman měl taky plné ruce práce. Urgent byl adrenalin, ale taky záhul. Pořád bylo lepší se zabývat prací, než vzpomínat na minulost, nebo ještě hůř přemýšlet o tom co všechno by se mohlo o nadcházejícím víkendu pokazit. Služba oběma rychle utekla a potkali se na lékařáku. Roman už byl převlečený. Ema se tedy taky rychle za plentou převlékla. Oba si vzali věci a šťastně vyrazili na vlakové nádraží a vstříc hezkému víkendu.