Hned ráno, když sotva slunce vylezlo a začalo svítit do oken jsem svého snoubence probudil a ač se mu vůbec nechtělo, násilně jsem ho dostal z postele. Společně, i s prarodiči, jsme se nasnídali a poté oblékli do normálního oblečení.
Allan si dal ještě před výletem, který jsem mu oznámil u jídla, sprchu, a mohli jsme vyrážet. Vzhledem k tomu, že si sebou Allan nevzal ani pořádné tenisky, musel jsem mu půjčit jedny svoje. Díky Bohu, že máme stejné číslo nohy, jinak by ten krásný výlet byl na nic.
Nebylo to asi 15 minut, co jsme vyšli od domu a rudovlásek si už vedle mě začal stěžovat. Nad tím jsem se jen usmíval a neřekl mu žádné bližší informace, než jsme byli hluboko v lese a pomalu se přibližovali cíli.
"Už mi řekneš kam to jdeme? Mám sto chutí tě praštit," vyhrožoval Allan, když jsme vyšli další kopeček. Cesty tu byly docela 'vo hubu' jak říkala babička, ale dostat se tam, kam jsem potřeboval, šlo.
"To klidně můžeš, ale pak se urazím, schválně se ti ztratím a sám cestu ven nenajdeš." Přidal jsem do kroku, abych mu trochu nahnal hrůzu a to se mi i povedlo. Nebylo to ani pár sekund a chytil mě za ruku, kdybych to náhodou myslel vážně.
Naše cesta už nebyla moc dlouhá a my se konečně dostali k jednomu obrovskému listnatému stromu uprostřed jehličnatých lesů. Hned vedle něj bylo malé jezírko se skoro až průzračnou vodou.
"Tak, jsme tady, můžeš se kochat," vyřkl jsem hrdě, složil batoh s pitím na zem a sledoval, jak Allan zareaguje.
"Tos mě musel táhnout až sem, kvůli vodě?" řekl uraženě. Nejspíš to myslel jen, jako vtip, ale i tak mi to nedalo.
"Tak a dost." Udělal jsem jeden krok dozadu, abych měl lepší rozběh a žďuchnul jsem tak Allana přímo do vody, u které stál. Věděl jsem, že i ze začátku je hluboká, takže dopad by mu neměl nic udělat.
Rudovlásek zaječel leknutím a jeho hlas se ztratil kdesi pod vodou. Skoro hned se jeho hlava vylovila nad vodou a on se zhluboka nadechnul.
"Jak se ti plave lásko?" Usmíval jsem se na něj výherně.
Jen na mě hodil nenávistný pohled a pak se postavil, tím pádem mu byla voda po pas. "Je překvapivě teplá," povídal, když hladil vodu dlaněmi.
"Jo, protože jí přidáváš gay energii."
Vypláznul na mě jazyk a potopil se. Když se jeho křiklavé vlasy opět objevily, byl asi 7 metrů ode mě.
"Kam mi utíkáš, co?" křikl jsem na něj se smíchem.
"Tak pojď za mnou staříku!" křikl nazpět a začal kolem cákat vodu. Ani veprostřed nebylo dno moc daleko, ale pořád se do vody skákat dalo.
Odhodlaně jsem vylezl na obrovský listnatý strom, který tomu celému místu dodával parádu a na druhé větvi, po které jsem přešel, jsem se dostal nad vodu. "Stařík už letí!" křikl jsem a krásnou šipkou jsem dopadl do vody.
"Vždycky musíš být ve všem nejlepší," řekl se smíchem a protočil očima, když jsem vyplaval kousek u něj.
"Kdybys na začátku neprovokoval, mohl jsi skákat taky," prohodil jsem nahodile.
"Idiot," hlesnul. Společně jsme doplavali o kus blíž ke břehu, kde už se dalo stát.
Přitáhl jsem si ho za pas k sobě. "Tvůj idiot," oplatil jsem mu s úsměvem.
"Můj idiot," zopakoval po mně. Se šťastným úsměvem mi obmotal ruce kolem krku a já konečně spojil naše rty.
ČTEŠ
My fu*king illness put us together
RomanceNěkdy se člověk prostě nemůže vydat svým volným směrem, protože nemá půdu od které by se odrazil. Proto tu jsou ti vyvolení, kteří nás vezmou za ruku a pomohou. Bez připomínek, bez důvodů. Jen protože nás mají rádi.
