Ahojky! Ano, je to hodně dlouho od mé poslední kapitolky, ale jak už jsem říkala, tak se nějak nemám k tomu to úplně dopisovat. Jen tak jsem si, ale říkala, že bych sem tedy alespoň jednou za čas mohla něco dát, protože co jsem se podívala, tak tuto mou slátaninu ještě někdo čte a to mě upřímně moc těší!
Wendy pov.
„Nech mě na pokoji ty létající skřete!" zamračila jsem se na Petra a začala s sebou škubat. Copak mi nemůže dát, už konečně pokoj?! Jen se zasmál a to mě naštvalo ještě víc. Konečně jsem měla možnost vypadnout z téhle příšerné díry, ale v tom nejlepším si sem prostě přiletí a vše zničí.
Jakmile jsem chtěla ještě něco namítnout, tak mě přerušil „Hooku! Nemyslel jsem si, že se sem někdy ještě odvážíš vrátit!". „Očividně máš asi chuť ztratit i tu druhou ruku, myslím, že mít dva háky by bylo super! Nemyslíš?". Hook se jen ušklíbnul a pak se podíval přímo na mě. „Moje nabídka stále platí děvče". Jenže, to už mě Petr odnášel zase zpět do tábora.
Když už jsme se blížili k ostatním, tak jsem začala slyšet už mě známý zvuk jejich pokřiků. Taky jsem si vzpomněla, jak špatně jsem se zachovala k Liamovi. Doufám, že mi to odpustí. No, ale na druhou stranu bych chápala, kdyby se mnou už nepromluvil.
------v táboře-------
„Nevím, co jsi čekala Wendy" díval se na mě Petr přes mříže bambusové klece. Ano, hned co jsme přiletěli, tak mě sem šoupnul. „Doufám, že jsi si nemyslela, že ti jen tak ten tvůj útěk odpustím".
Trochu uraženě jsem se na něho přes mříže koukala. Copak si myslel, že ho snad začnu poslouchat? Vždyť mu nemůže být o moc víc než mě!
Váš Kačík:)
ČTEŠ
PETR PAN//OUAT//FF//SHORT STORY
Teen FictionPetr Pan, každý ho zná. Je to mladý kluk, který žije v Zemi nezemi se snem nevyrůst. Jenže, co když tenhle Petr je jiný? Co když už Hook není záporná postava, ale je to naopak? A co když je Wendy do země Nezemě unesena proti své vůli? ------------ F...
