PETR PAN//OUAT//FF//SHORT STORY

25.

Ahojky! Tak jsem tady! Moc se omlouvám za neaktivitu, ale asi to dopadne vždy, tak že kapitolky budou vycházet až o víkendu, protože mám týden vždy hodně náročný. Nicméně abych vás neochudila, tak se pokusím dělat kapitolky co nejvíce dlouhé. No a teď jsem se překonala!!! 400 slov!! ;) A taky vás všem chci poděkovat za 2.7k přečtení!! Bože vy jste skvělííí<3 Taky doufám, že u příběhu všichni vydržíte:)

---------------

Wendy pov.

„A proto nás napadla, tak super věc, jako je pomsta!" zajiskřily beznoháči oči „Přesně, tak" s nadšením se usmíval Cleon.

„Rozhodly jsme se ti dát ochutnat tvojí vlastní medicínu. Ty ses, ale opravdu ani trochu nezměnil, víš to? Pokaždé děláš tu stejnou chybu" uchechtl se Zllen, který se hned na to otočil ke mně.

Rukou mě pomalu pohladil po tváři a tvářil se hodně povrchně. Marně jsem se snažila od jeho nepříjemného doteku odtáhnout. Zamrazilo mě. Neodvažovala jsem se ani nadechnout.

„Víš, že je mi tě docela líto?" začal Zllena já jsem se na něj podívala se strachem v očích. „Copak nevíš, že jsi jen jedna z mnoha? Copak jsis myslela, že tě tamten opravdu miluje? No, ale nemůžu ti to brát za zlé. Přeci jenom každá z vás si to myslela." ukázal na Petra, který zatínal silně pěsti, a kdyby jeho pohled mohl zabíjet, tak si ani radši nechci představovat, jak by beznoháč dopadl.

„Musím tě zklamat" ušklíbl se a líně se podíval na Cleona „Kolikátá, že vlastně je?" „Hmm. Asi čtvrtá jestli dobře počítám" zasmál se Cleon.

„C-co?" odvážila jsem se promluvit a podívala se na ně s otázkou v očích „O-o čem to tady mluvíte?" snažila jsem se mluvit, co nejvíce pevně, ale hlas se mi i přes to třásl.

Neměla jsem daleko k pláči. O čem to sakra mluví? Jak jako, že nejsem první? Co mi tady uniká? „To máš tak" zadychtil se Zllen.

„ Tvůj milej si přivedl do Země Nezemě i jiné dívky. A to ještě před tebou-" po jeho slovech se mi udělalo mdlo, ale přiměla jsem se poslouchat dál. Letmo jsem se u toho, ale taky podívala na Petra, ale on měl v obličeji mě neroznatelný výraz.

„Viděli jsme, jak se do té první zamiloval, ale to se nám nelíbilo. Říkali jsme si; Jak to, že on má právo na to být šťastný i potom, co nám zabil našeho bratra? A tak jsme ji unesly."

„Bavilo nás, jak bezmocně jsi jí hledal. Schovali jsme ji na jedno krásné místo. Na místo, které už jsi stihla poznat" zachraptěl Cleon.

„Vzpomínáš si? Vždyť jsi se s těmi všemi dívkami i osobně setkala" zachechtal se Zllen znovu s jeho šíleným hlasem.

V tu chvíli jsem zapomněla dýchat. Začalo mi pískat v uších. A pak se to stalo. Znovu a znovu jsem se začala dávit zvratky. A čím víc jsem na ty dívky začala myslet, tím víc jsem se jimi dávila.........

Váš Kačík:)

--------

Jakej je váš názorek na tuhle kapču?