PETR PAN//OUAT//FF//SHORT STORY

13.

Tak jsem tady s další kapčou;) Strašně moc chci poděkovat za krásné komentáře....též bych také ráda zmínila, že pokud zde najdete nějakou chybku, tak mi s klidem můžete napsat a já jí opravím....taky bych vám všem ráda poděkovala za 1.6 k přečtení <3 ....no nic já už vás nebudu déle zdržovat a užijte si novou kapitolku

-----------------------------------------------

Wendy pov.

I já byla před jeho osobním kouzlem bezmocná. Nebyla jsem schopna pohybu. Jeho pohled se vpíjel do toho mého a já jsem už neměla tu sílu se od něj odpoutat.

Pomalu se ke mně naklonil a já se lehce skoro neslyšně zachvěla a v tom momentu, jakoby se čas zastavil. Poznal to! Musel poznat to, že v tu chvíli bych dala nevím co za jeho polibek. Tohle poznání mě donutilo se opět cítit trapně.

Jeho obličej se přibližoval k tomu mému s pomalým tempem, až jsem si myslela, že mé srdce silně bušící v hrudi snad opravdu, už vyskočí ven. Začala jsem zavírat oči a čekala na polibek.

Jenže jediné, co on udělal, bylo, že mě rukou cvrnknul do čela a rozesmál se. Smál se a já jsem zase cítila, že rudnu. Určitě na mě poznal, že jsem úplně chtěla jeho políbení získat.

Musela jsem se, ale pousmát, protože tento jeho smích byl, tak-tak upřímný. Nikdy jsem ho ještě neviděla se chovat, takhle uvolněně. Konečně zase vypadal na toho kluka jen o pár let staršího nežli já. Jakoby omládl, protože většinou jeho chování a výraz vypadá, jakoby mu bylo nejméně šedesát.

Najednou, ale zvážněl a jeho tvář zase vypadala staře. Hluboko ve mně jsem cítila zklamání. V tuhle chvíli jsem si to ještě nechtěla přiznat, ale tím že se mnou uvolnil a daroval mi upřímný smích, si mě už pomalu ať jsem chtěla či ne, tak získával.

Poblíž nás jsme uslyšeli zašustění stromů a těžké kroky, pod kterými se lámaly větvičky. Petr se na mě otočil a naznačil mi, ať jsem zticha. Hned jsem ho uposlechla a za jeho navigace jsem se schovala v houští za ním.

Z kráčí před Petrem vylezl jeden z mužů, před kterými jsem předtím utekla. Byl to ten bez jedné nohy. Než jsem se ale nadála, tak mi někdo přitiskl ruku před pusu a rukama mi zabránil v pohybu. Pak si pamatuju ještě rychlou ránu do zátylku a nakonec mě úplně pohltila temnota....

Váš Kačík:)

-------------------

Tak co říkáte na tuhle kapču?:)