19.

263 11 5
                                    

Ahojky! zase se moc omlouvám, že teď žádná kapitolka nyvycházela, ale měla jsem to zase moc hektické. No ale abych vás neošidila, tak tady máte delší kapitolku než jste zvyklí;)

Chci moc poděkovat všem, co pro příběh hlasujete, ale hlavně že ho všichni čtete <3

---------

Wendy pov.

„Petře? Petře!" zakřičela jsem a snažila se vyprostit tomu chlapovi. Petr, ale nereagoval a jen ležel na zemi, tak jak ho sem ten beznoháč přitáhl a odhodil. „Nech mě bejt! Pusť mě!" začala jsem pomalu šílet a díky adrenalinu jsem se zapomněla bát o svůj život.

Právě mě zajímala pouze jediná věc a tou bylo, jestli je Petr naživu. Škubala jsem sebou víc a víc snažíce se k němu dostat. Chlap, co mě držel mě naštvaně odhodil a pak se pouze se smál mému neštěstí.

Rychle jsem se zvedla ze země na nohy a doběhla k Petrovu bezvládnému tělu. Jaká to, ale karma. Musela jsem se nad sebou ušklíbnout.

Tak tenhle kluk mě unesl, pak mě tu drží v kleci a já mu spěchám na pomoc? Jsem opravdu hloupá! No ale vždycky jsem byla, tak nějak přitahovaná vším špatným, takže si asi za to můžu sama.

Klesla jsem vedle něho na kolena a rozklepaně k němu natáhla ruku. Jemně jsem ho pohladila po tváři a už nedokázala zadržet slzy. Ty mě stékaly po lících a já začala vzlykat.

„Ne-ne"poklepala jsem ho po tváři „Vzbuď, se-prosím" začala jsem s ním třást, ale on se nepohnul ani o píď. „No ták-tohle mi nedělej!" ubrečeně jsem k němu mluvila, ale on nic.

„Petře! Petře!" začínala jsem hysterčit. „Ty idiote! Hlupáku! Koukej se vzbudit! Sakra nejsme v žádný pohádce tady tě nevysvobodí žádné kouzlo!" ale počkat, vždyť tady přece kouzla jsou a on sám je přece jedna z pohádkových postaviček mého dětství!

Nedělejte si ze mě srandu-to nemůže být pravda! Jsem hloupá, jak by to mohlo fungovat! Ale co když-? Nic za to nedám! Zkusit teď musím úplně všechno!

Pomalu jsem se k němu začala naklánět. Moje tváře už automaticky zrudly, když jsem pomyslela na to, co teď zkusím udělat za blbost. Rukou jsem mu odhrnula z tváře vlasy.

Jeho obličej byl uvolněný, vypadal, jakoby jen tak spal. Zastrčila jsem si své vlasy za ucho a přiblížila se k němu ještě blíže. Lehce jsem přitiskla své rty na ty jeho a zavřela oči.....

Váš Kačík:)

------------------------

Tak jsem zase zpět! Jak se vám kapča líbí?

PETR PAN//OUAT//FF//SHORT STORYKde žijí příběhy. Začni objevovat