PETR PAN//OUAT//FF//SHORT STORY

21.

A tady máte další nášup;) tak vás už nebudu zdržovat:) Tentokrát z pohledu Petra.

----------------------

Petr pov.

Všude kolem mě jen temnota. Pomalu z toho začínám šílet. Chci už pryč! Nevím, kdo jsem. Nevím, kde jsem, ale jediné co vím jistě je to, že tady být už nechci.

Nenávidím tmu. Bezcílně bloudím v černočerných závějích a ani pořádně nevím, co hledám. Naposledy jsem viděl nějakou dívku, která mi skoro by se dalo říct ukazovala cestu. Jenže ta ale po nějaké chvíli zmizela a světlo vzala spolu s sebou.

Jen já tu zůstal sám, sám ve tmě. Co tu vlastně dělám? Jak dlouho tu jsem? Nevím vůbec nic. Šel jsem stále dál a ani nevím proč. Asi jsem se jen upnul na tu myšlenku, že když jsem předtím viděl tu dívku, tak tu možná nejsem sám.

Jak dlouho ale vlastně jdu? Minuty? Hodiny? Dny? Tady, jak už jsem velice brzo zjistil nelze poznat kolik času jsem, už promrhal. Není zde slyšet, ani žádný zvuk, žádný hlas, který by mi dal najevo, že tu nejsem sám.

Najednou jsem uslyšel znovu ten jemný dívčí tlumený hlas, který volal znovu srdceryvně nějaké jméno. Pomalu bylo volání slyšet čím dál víc.

Cítil jsem, jako bych najednou dostal křídla a s každým prosebným voláním vzlétnul výš a výš. Vyletěl jsem nad tu temnotu a dostal se na světlo.

Jakmile mě ozářila bílá záře, tak jsem si najednou začal vzpomínat na všechno. Země Nezemně, ostatní kluci,-Wendy. Wendy! Ten hajzl Zllen! Nevím, čím mě to uspal, ale za toho ho zabiju.

Nemohl jsem se ale prozradit. Takhle mám jedinečnou šanci je přepadnout v nestřeženou chvíli mnohem líp! Slyšel jsem Wendyniny prosby, její volání mého jména a její vzlyky, ze kterých se mi lámalo srdce.

Kéž bych jí mohl říct, že jsem v pořádku! Pak jsem slyšel rychlé kroky vedle mě. Podle vůně jsem cítil, že je to Wendy. Cítil jsem, jak mě pohladila po tváři a měl jsem nutkání otevřít oči a podívat se na ní.

Potom mě na tváři lehce zašimraly její vlasy. Když jsem, ale ucítil její rty na těch mých, tak se my rozbušilo srdce a měl jsem co dělat, abych se nemohnul i když jsem tak strašně moc chtěl! Zatracená Wendy! Tohle jí však ještě připomenu!........

Váš Kačík:)

----------------

Tak co? Líbí se vám tahle kapitolka?:)