PETR PAN//OUAT//FF//SHORT STORY

26.

Ahojky, tak tady je slibované pokračování:)

------------

Wendy pov.

V hlavě mi hučelo a celý žaludek se mi hýbal, a i přes to, že jsem vydávila vše, co jsem mohla jsem se toho dávivého pocitu nemohla zbavit.

„Všechny čekali" pokračoval znovu beznoháč a mě po tváři stekla osamělá slza strachu. J-já nechci dopadnout, jako ony. Já chci žít! Znovu jsem se podívala na Petra, ale ten se jen nevěřícně na ty dva díval a vypadal, jako kdyby stále nevěděl, která bije.

„Všechny stále opakovali, že je miluješ a přijdeš pro ně. No, ale pak když ani jedna nedostávala jídlo a pití déle, tak se stejně zlomily. Prosili, abychom je pustili. Prosili o život. Jenže ty jsi nepřišel."

Zachvěla jsem se. Taky jsem čekala a věřila, že mě zachrání. Též jsem v hlavě prosila o život. Přece nejsem šáhlá. Každý normální člověk by přece chtěl žít! Už jsem chtěla, aby to všechno skončilo. Proč tohle nemůže být jen noční můra?

S potěšením se na Petra beznoháč díval a pak promluvil i Cleon. „Ve stále tmě pomalu čekali na to, abys je zachránil. Ale kde jsi byl ty? Ty jsi je ze začátku sice hledal, ale nešlo to co? Dobře jsme je schovali. A pak jsme si řekli, že to nestačí. Proč bys měl trpět ze ztráty jen jednou? Chtěli jsme,aby jsi trpěl víckrát, jinak by to nebyla zábava." podíval se na Petra a pak nechal promluvit i Zllena.

„Přesně tak, a proto jsme vám otrávili speciálně všechnu vodu, co jste měli u sebe při záchranných výpravách. Úplně jsi na tu dívku zapomněl, přestal jsi jí hledat a ona mezitím sama v jeskyni zemřela. Netrvalo, ale dlouho a ty jsi sem přinesl dívku další a tak jsme to udělali znovu. A pak znovu. Pokaždé se chováš stejně. Stále si myslíš, že jsi ten nejlepší, ale když jde o tvou drahou polovičku, tak nic nedokážeš. Jsi jen směšný kus odpadu. Unesli jsme ti každou dívku, nechali tě trpět ze ztráty a pak tě na ni znovu nechali zapomenout, ale neboj se, však si vzpomeneš. Vzpomeneš si na každou z nich, na každou bolest z té ztráty. Pocítíš to, jako by to bylo včera." zasmál se a kývl na bratra, který od někud vytáhl lahvičku s průzračnou tekutinou.

Přesunul se s ní před Petra a ušklíbl se. Jednou rukou ho donutil otevřít pusu a tou druhou mu tam tekutinu vlil. Petr neměl šanci se bránit. Byl svázaný a nemohl se pohnout přes silné provazy a něco udělat.

Najednou začal v agónii zavírat oči. Pak mu po tváři stekla slza a on se vyjeveně díval před sebe. Ten výjev vypadal děsivě. Po chvíli se jeho zorné přesunulo na mě a z jeho pohledu naplněného směsí bolesti, strachu, smutku a beznaděje zabolelo u srdce. Ještě jsem ho neviděla, takhle zlomeného...........

---------------

Tak, co? Jak si myslíte, že to skončí? Happy a nebo sad end?