PETR PAN//OUAT//FF//SHORT STORY

6.

Moc se omlouvám, že sem tuhle kapču dávám, až takhle pozdě, ale teď mě čekají přijímačky a toho mám hodně.

Wendy pov.

Cítila jsem kolem sebe strašný zápach, a tak jsem pomalu otevřela oči, abych věděla, kde jsem. Nebyla jsem náhodou na pláži? Hned co jsem otevřela oči tak jsem si všimla, že kolem mě je plno pirátů. Počkat-cože?? Piráti?? Když jsem se znova rozhlédla v přesvědčení, že je to jen sen, tak se začali podivně chechtat.

„Uhněte!" zaburácel děsivý hlas za nimi a piráti nechali mezi sebou prostor a ke mně se dostal jeden z nich. Byl lépe oblečený s dlouhým vousem, a když jsem se podívala na jeho jednu ruku, tak jsem zatajila dech. Místo dlaně mu končila ostře vypadajícím hákem.

„K-kde to jsem" zašeptala jsem potichu, ale on mě slyšel „Jsi na naší lodi dívko" řekl pirát předemnou „Kdo jste?" vyhrkla jsem „Hook, kapitán Hook" řekl a ušklíbnul se. „J-já jsem W-Wendy" zakoktala jsem. „Co v Zemi Nezemi dělá holka? Tady bys být neměla"

"Já se taky neprosila o to být tady!"řekla jsem rychle a postavila se. „Petr Pan mě unesl z mého domova a jediné co udělal, bylo že mě zavřel do klece, jak nějakou pandu!" mluvila jsem rozzuřeně, když jsem se trochu vzpamatovala z prvotního šoku a vzpoměla si, co mi udělal.

„Přidej se k nám"promluvil po chvíli kapitán. „Proč bych to měla dělat?" zeptala jsem se na oplátku. „Protože dejmetomu-bych tě mohl dostat ze Země Nezemě, jak si přeješ" „Doopravdy?" zeptala jsem se nadějně. Možná se odsud dostanu a uvidím za chvíli zase svou rodinu. Ale můžu mu věřit? Co když je to jen past?

Z přemýšlení mě vytrhl jeho hlas „Jak si se rozhodla?" „No já-"chtěla jsem říct, že to beru, ale někdo mě chytil za pas a já se objevila pár metrů nad lodí. „C-co?" dostala jsem ze sebe vylekaně a zalapala po dechu. „O tomhle si ještě promluvíme, až budem v táboře" cítila jsem Petrův dech na mém krku a nechtěně se zachvěla.

Petr pov.

Když jsem se probudil z prvotního šoku, tak jsem sletěl blíž k lodi, abych slyšel, co říkají. Wendy stála na palubě a říkala Hookovi, co jsem jí udělal a ten hajzl jí, dokonce nabídl, ať se k nim přidá. Všiml jsem si, jak Wendy váhá, ale potom co to vypadalo, že příjme nabídku, jsem to už nevydržel.

Vylétl jsem ze svého úkrytu a uviděl překvapený výraz na tváři Hooka. Jen jsem se ušklíbl a přitáhl si Wendy za pas k sobě a vzlétl kousek nad loď. Slyšel jsem její zalapání po dechu pro sebe jsem se usmál. „O tomhle si ještě promluvíme, až budem v táboře" zašeptal jsem jí do šíje a všiml si, jak se zachvěla.

„To je, ale překvapení Hooku, kamaráde" zašklebil jsem se na něj a on se na mě jen vztekle podíval a poté promluvil „Tebe bych tu nečekal, myslel jsem si, že budeš stále zavšivený ve svém táboře" „Copak ty mě nerad vidíš? Nevzpomínáš si už, jak jsi přišel k tomu háku?" ušklíbl jsem se na něho.

Váš Kačík:)