PETR PAN//OUAT//FF//SHORT STORY

5.

Moc se omlouvám za to,že jsem nedávala teď poslední dobou kapitoly, ale nějak jsem na to zapomněla. Sice nevím jestli chci s touhle story ještě pokračovat, ale tak uvidíme.
Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat
@Stoesselemi za to,že jsem díky jejímu komentáři změnila názor na tenhle příběh a i když asi nebudu vydávat pravidelně,  tak se ho pokusím  dopsat...

Wendy pov.

Potom co měl Liam provedl po táboře jsem cítila, že mám asi nového kamaráda. Liam byl moc fajn, Třeba by jsme mohli být spojenci. Liam mě řekl vše co mě zajímalo od téhle Zemi nezemi. Zjistila jsem, že Země Nezemě je ostrov a také, že petrovu družinu často napadá zlý pirát Hook. " Liame nechci se tě nějak dotknout, ale dá se odsud nějak dostat? Neptám se,protože bych odtud chtěla jít pryč, ale je nějaký způsob?" Zeptala jsem se opatrně, když jsme se vraceli z prohlídky k ohni. " Noo promiň Wendy,ale to Petr Pan zakázal říkat" odpověděl Liam. Najednou jsem dostala nápad, jak odsud utéct. Pomalu jsem se otočila k Liamovi a a začala jsem předstírat, že mi je špatně. V duchu jsem se Liamovi omlouvala, ale já tady zůstat nemůžu.
"Jsi v pohodě Wendy? "" hrozně mě bolí břicho nemáte tady něco proti bolesti? " Liam se na chvilku zamyslel a chvíli na to odpověděl" hned ti něco přinesu počkej prosím tady a ani se nehni "" jasně počkám tady na tebe, ale pospěš si opravdu mě to břicho bolí". Když jsem viděla, že Liam odběhl za roh rychle jsem se zvedla a utíkala pryč co nejdál od tábora. Tady už nebudu ani minutu a nebudu už ani poslouchat Petra Pana. Co si o sobě vůbec myslí? Myslí si snad, že ho budu poslouchat? Po nějaké době mě začali už pálit plíce. Nebyla jsem vůbec zvyklá běhat a tak jsem se musela na chvilku postavit a odpočinout si. Po krátké přestávce jsem se rozhodla, že pokud se odtud chci dostat tak musím rychle běžet dál. Najednou jsem ucítila divný zápach. Byl takový slaný." Asi jsem se dostala k moři " pomyslela jsem si nadšeně. Když už jsem spatřila moře, tak jsem se s radostí rozeběhla a čím víc jsem se přibližovala k vodě o to víc jsem přidávala. Těsně na břehu vody jsem se posadila. Jenže co teď? Tohle je přece ostrov" Sakra " Řekla jsem a povzdechla si. Co asi dělá mamka a co bráchové? Nezapomněli na mě už? Dostanu se vůbec ještě domů? Pomalu jsem si lehla a zaposlouchala jsem se do zvuku moře. Plná myšlenek na domov a rodinu jsem pomalu zavírala oči. Za chvilku už jsem únavou usnula.

Petr pov.

Hned co jsem byl obhlédnout ostrov, tak jsem se rozhodl navštívit Wendy. když jsem přiletěl k táboru tak tam všichni zběsile pobíhali. " Co se tady stalo" zakřičel jsem na ně. Všichni ztichli, zatavili se a vystrašeně se na mě podívali. Pak po chvíli Liam vystoupil z řady a smutně  se na mě podíval. " Petře nezlob se, ale Wendy mi řekla, že je jí špatně, ale když jsem šel pro lék a vrátil jsem se, už tu nebyla "" Cože jsi to řekl? ! " To si snad ze mě dělá  srandu dám mu ten nejlehčí úkol, aby pohlídal tu holku a on to posere. Naštvaný jsem se na něj  podíval. " Jestli se jí něco stalo tak za to poneseš následky". Liam jenom polkl a sklopil hlavu. Naštvaně jsem vyletěl do vzduchu a pohledem pročesával okolí. Pak mě napadlo, že určitě běžela k okraji ostrova. A tak jsem letěl po okraji Země Nezemě a hledal na pláži jakoukoliv známku života. Když jsem se blížil k Východní straně Země Nezemě tak jsem jí spatřil na lodi, která tam kotvila. Musel jsem se naštvaně zanadávat, protože jsem ji uviděl v obležení pirátů. Tahle holka působí jenom problémy, ani nevím proč jsem jí sem tahal.