DRAMA za kamerou

26

Dorazili jsme před hotel a já jsem vzal spícího Felixe do náruče a šel sním na pokoj, on se jen přitulil k mé hrudi a dál spal. Samo sebou, že by se to nemohla být normální cesta a neobešla se bez nějakého prudění. Fotografka, která s náma jela cestu sem nás začala fotit. Se jí ani nedivím, Felix je vážně cutka.

Ještě než jsem odešel jsem byl obeznámen srazem v 18:30.

Donesl jsem Felixe na pokoj a položil ho na postel a uložil ke spánku.

Já jsem si sedl na druhou postel a začal přemýšlet. Tenhle kluk je vzláštní, nebo spíš má na mě divný vliv. Nejsem vůbec zvyklí na nějaký bližší kontakt nebo tak, ale díky němu ho mám a je to překvapivě příjemné. Taky mám větší chuť se usmívat. On je to pravé pro mou psychiku. Né že bych na fanmeetingu neměl jako ten kontakt, ale není to vončo. Né že bych nebyl šťastný na stagy, ale tohle je něco jiného. Jiný druh štěstí. Ani to nedokážu popsat a k tomu to že znám Felixe teprve pár dní.

Začala mi pomalu těžknout víčka a já se tomu nebránil. A než jsem se nadál už jsem  si to mířil do říše snů.

Felixův pohled:

Probudil jsem se už na hotelu v měkkoučké posteli. Bylo 18:00 h. a mě už se nechtělo spát. Na vedlejší posteli spal Chan v celkem podivuhodné poloze. Asi usnul a ani si to neuvědomil. Jsem rád, že mě sem donesl, ale mohl mě probudit taky umím chodit. Ale neříkám nic o tom, že se mi to nelíbí, ale škoda, že jsem nebyl vzhůru mohl bych nasát jeho vůni. Krásně voní.

Potom mě napadlo dlouho jsem nenapsal Lise, asi bylo už načase, aby si náhodou nemyslela že její nej kámoš nemyslí.

Lix
Čau kočko, jak jde život?

Lisa
No to je dost že si napsal.
Musíš mi všechno říct jsem
strašně zvědavá. Ale nejhlavnější
je kdo to s tebou točí.

Lix
Nechce se mi psát
nechceš si zavolat?

Lisa
Klidně, já mám času
dost.

Volal jsem si s Lisou a všechno jí řekl, kromě toho kdo se mnou točí. Je to tajné, takže si pěkně počká až vyjde první díl.

,, A když mi to teda neřekneš, tak mi pošli aspoň fotku jeho."

,,, uhhh fajn tak jo. Zrovna teď spí, takže to nebude těžký."

Pomalu jsem se nakláněl k Chano a skoro jsem ho vyfotil, ale to bych nemohl být já a něco nezvorat. Uklouzla mi noha a spadl jsem přímo na Chana. A bohužel jsem ho vzbudil, ani fotku jsem nestihl udělat.

Ospale na mě koukl tím pohledem jako co to dělám a čekal, až ze mě něco vypadne. Ale co mu mám sakra říct, že jsem na něj omylem spadl, když jsem ho snažil vyfotit? Haha dobrý vtip.

,, ehhmm promiň😅"

Nic hloupějšího jsem nemohl říct vážně. Chtěl jsem co nejrychleji se zvednout, ale něčí ruce na mém pase  mi v tom zabránily. Chan se jen ušklíbl a naznačil svým pohledem na můj mobil kde byl nastavený foťák. A doprdele!

,, To jsem tak krásný když spím, že si neodolal a musel sis mě vyfotit?"

Řekl s jedním obočím nahoře. Pobaveně mě sledoval, jak začínám panikařit.

,, P-promiň-ň"

A k tomu jsem ještě nezapomněl dodat nervózní smích. Chan se jen nad tím pousmál a sám mi vzal mobil a vyfotil nás společně. Potom konečně jeho ruce opustily můj pas a já byl zase volný, čehož jsem hned využil. Vyskočil jsem na nohy a šel na balkón na čerství vzduch, ať se ještě víc neztrapním.