22

624 48 2
                                    

Chanův pohled:

Probudil mě ten nesnesitelný zvuk toho pitomého budíku. Chtěl jsem ho vypnout, ale něco nebo někdo mi v tom bránil. Ležel na mé hrudi a pořád spal. Očividně musí být úplně hluchý, ale přesto je strašně kawaii. Uwu. Docela by mě zajímalo, jak jsme se dostali do této polohy, ale mě to nevadí. Měl jsem možnost si přivonět k jeho heboučním a voňavoučkým vláskům. Připomínal mi trochu cukrovou vatu.

Po chvíly už ten budík přestal zvonit naštěstí a mé uši byly obdarovány tichem. Už je čas vstávat, ale nechci to roztomilé stvoření rušit z ze spánku.

Začal jsem ho hladit po vláskách a snažil se ho vzbudit.

,, Felixi vstávej, už bychom se měli chystat, ať nepříjdem pozdě."

Ten jen zamručel a ještě víc se zahrabat do mě hrudi. Kamo, ale už dost, jinak se z tebe rozteču.

,, Mě se nechce."

,, Já ti dám, že se tu nechce."

Začal jsem ho lechtat a on sebou mrskal, jak ryba na suchu. Vypadáto, že už asi vstane.

Po chvíly smátí a nářeků Felixe, že už nemůže jsem usoudil, že už bude konec mučení Felixe. On úplně slzel smíchy.

Mise úspěšna, Felix už konečně vstal z postele a mi nepříjdeme pozdě.

Poté co mě Felix konečně pustil do koupelny, jsem si rychle udělal hygienu a my mohli vyrazit.

Naštěstí jsme nepřišli pozdě i s menší zastávkou na snídani.

--------------------------------------------------------------

Jelikož dnes mám narozeniny, tak dnes vyjdou dvě kapitoly. Tahle, a ještě jedna.

Doufám, že se vám kapitola líbila a přeji krásný den.

Mucq💜

DRAMA za kamerou Kde žijí příběhy. Začni objevovat