,, Nechceš se jít projít do jednoho parku?"
,, Do jakého?
,, Je kousek odsud, zapomněl jsem jméno."
,, Můžeme."
Procházka nám neuškodí. Chan měl pravdu, park nebyl daleko a téměř nikdo tam nebyl.
,, Nechceš si sundat tu roušku? Nikdo tady není a já bych ti chtěl vidět do obličeje."
Normálně bych mu to neřekl, ale opravdu tu nikdo nebyl.
,, Jo, to asi můžu."
Sundal si roušku a obdaroval mě jedním z jeho krásných úsměvů.
,, Teď je to lepší."
Úsměv jsem mu oplatil a znovu jsme se rozešli. Šli jsme v tichosti. Nebylo to tak, že by jsme si neměli co říct, každý z nás si užíval to ticho a klid.
,, Koukej, tamhle je fontána. Stoupni si k ní, udělám ti fotku."
Rozeběhl jsem se tedy k fontáně a sedl si na její okraj. Různě jsem pózoval a dělal kraviny, div jsem nespadl do vody.
,, Pojď si udělat společnou fotku, přece nebudeš fotit jenom mě."
Usmál jsem se na Chana a poklepáním místo vedle sebe. A zanedlouho se vedle mě nacházel Chan.
,,OMG! To je Bangchan!"
Oba jsme se polekaně koukli za tím pištícím hlasem. Stáli tam dvě dívky s mobilem v rukou a natáčeli nás.
,, No tak asi úplně fotka nebude. Pojď, musíme zmizet jinak přilákáme moc pozornost."
Poklusem jsme zmizeli a znovu byli sami.
,, Co budeš dělat, až skončí natáčení? "
Vyslovil jsem otázku bez jakého kolik rozmyšlení.
,, Budu dál pokračovat v hudbě. Hudba je můj život. Když není hudba, tak nejsem ani já. A ty?"
,, A si se vrátím k nic nedělání."
,, To nemáš žádný koníček?"
,, Žádný mě teď nenapadá. Dřív jsem dělal modeling, potom jsem od toho upustil a od té doby nic."
,, A nechceš ho dělat znova?"
,, Zas tolik si nefandím, nejsem na to dost hezký a nepasuju do korejských standardů."
,, Za mé jsi moc pohledný a jsi výjimečný. Proto by jsi to měl zkusit. Tvé pihy, které zdobý tvůj krásný obličej ti neubíraji na kráse, ba naopak. Sice nemusíš pasovat do korejský standardů, ale to ničemu nevadí."
,, Myslíš?"
,, Já to dokonce vím. A už neříkej, že nejsi dostatečně hezký, jsi krásný a to je moje poslední slovo."
,, Ale-"
,, Ticho"
Docela mě to zahrálo u srdce to co právě řekl Chan. On si myslí, že jsem hezký!!! OMG! Felixi přestaň! Dal ti pouze kompliment a ty z toho máš druhé Vánoce.
Ještě jsme se nějakou dobu procházeli dokud Chana nenapadl jeden nápad. Chtěl mi ukázat jeho studio. Proto jsme jeli k němu do studia. Bylo to docela trapný poskakovat za Chanem, jak nějaký ocásek protože jsem se v té budově, kde měl studio neorientoval. Každý kdo prošel se pozdravil s Chanem a na mě hodil divný pohled.
,, Chane? Co ty tu?"
Na chodbě nás zastavil podobně věkově starý můž jako je Chan a objal se.
,, Ahoj Changbine, jen jsem sem vzal Felixe na prohlídku."
Ukázal na mě a já se hned uklonil a znervózněl.
,, Těšímě, ty budeš ten co natáčí s Chanem ten nový seriál, že jo? Už jsem viděl první díl, který vyšel dneska a musím říct, že se že mě stal fanda. Je to skvělý a ty scénky wooow."
,, Díky, hele my už budeme muset jít, protože nemáme moc času, ale když tak si písnem."
,, Tak se měj bro a ty taky Felixi."
Když odešel tak jsem se koukl na Chana s otazníkama v očích.
,, To je Changbin, sním často konzultuju svoje písně a dost mi pomáhá. Byl dost unavený, když se dozvěděl, že budu hrát v seriálu."
,, Aha"

ČTEŠ
DRAMA za kamerou
RomanceFelix se svýma kamrádama najdou náhodný konkurz na seriál. Všichni se přihlásí na konkurz bez toho aniž by věděli očem má přesně být. Dozví se ta až na konkurzu. Co se bude dít dál? Očem přesně má být seriál? Projde nikdo z nich konkurzem? Čti a doz...