V zajetí mafie |Mello x Matt|

*-48-*

Mello

V klidu jsem jedl své jídlo a ani moc neřešil Matta, který místo toho, aby věnoval svou pozornost svému jídlu na mě jen beze slova zíral a nad čímsi přemýšlel. Ani nevím proč, ale zase jsem si vybavil Maila. Konkrétně chvíle, kdy jsme ještě byly ve Wammy's house a já si za ním chodil postěžovat. Obvykle seděl na gauči a hrál videohry, zatímco já měl hlavu položenou na jeho klíně a během svého stěžování si jsem čas od času ujedl ze své čokolády. 

Vzpomínám si na to, že obvykle jen přikyvoval a souhlasil se vším, co jsem řekl. I tak ale moc dobře vím, že poslouchal každé mé slovo. Byl to vážně úžasný přítel... Ale všechno jednou končí. Jen.. nechápu proč tu nemohl zůstat trochu dýl.. 

Místo toho se opovážil zemřít a nechat mě tu na všechno samotného. Ale já ho nepotřebuju. Nepotřebuju nikoho. Poradím si sám i bez cizí pomoci. Sakra proč mě tu nechal?! 

Slíbil mi, že se mnou zůstane. Slíbil mi, že mi bude vždycky krýt záda a pak... pak mě tu nechá ať si se vším poradím sám..

Povzdechl jsem si a radši nad tím přestal přemýšlet. Nemá důvod zabývat se minulostí. Později jsem svou pozornost přesměroval zpátky na Matta. 

,,Stalo se něco? Ani ses toho jídla nedotkl.." poznamenal jsem a položil svou ruku na tu jeho, kterou měl položenou na stole. 

,,Co? Ne, vůbec nic, jen jsem se zamyslel." řekl s úsměvem Matt a podíval se mi do očí. Je skoro děsivé, jak se mu podobá... Ale spousta lidí je jiným lidem podobná. Je to jen shoda náhod.

,,A nad čím si přemýšlel?" zeptal jsem se ho v klidu a napil se ze svého pití. 

,,Tak nějak nad vším, co se s mým životem poslední dobou děje." přiznal. 

,,Chceš si o tom promluvit?" ani nevím, proč mu to navrhuju, ale nejspíš mu to pomůže.

,,Já.. vlastně jsem rád, že jsem skončil u tebe. Celou dobu jsem se v podstatě jen tak potloukal životem a ani pořádně nevěděl, co chci... A pak ses objevil ty a... můj život se teď netočí jen kolem videoher... Chci u tebe zůstat a... a když mi to dovolíš tak... tak bych se chtěl přidat k tvé mafii..." řekl po chvíli ticha a každou další větou byl jeho hlas čím dál tím tišší.

/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly,, snad se líbila

Vím, že jsem psala, že dnes vyjdou tři kapitoly, ale upřímně teď dost přemýšlím nad prequelem, který mám v plánu tenhle měsíc napsat a tak nějak nemám moc energie na to, dnes napsat další kapitolu. Takže tohle je pro dnešek vše. Ale příští týden vyjdou zase dvě kapitoly

Mezitím mi můžete psát, jak si myslíte, že bude příběh pokračovat