V zajetí mafie |Mello x Matt|

*-26-*

Matt

Byl jsem krapet zklamaný z toho že nemůžu dostat žádné videohry ale na druhou stranu jsem byl rád že si můžu alespoň něco zahrát. A ještě větší radost mi způsobilo to že mi věří na tolik aby mě na ten počítač vůbec pustil, čekal jsem že mě zbičuje za ten sen ale vzal to dobře, až moc dobře... upřímně mám trochu strach že mě potom potrestá ještě víc.. ale větší část mě si myslí že je hodný, možná tohle ani nechce dělat..  třeba měl špatnou minulost a tak se dal na dráhu zločinu. Nebo hledá danou osobu které se chce pomstít. Možná to souvisí s tou jizvou, zajímalo by mě odkud ji má. Nebo jak dlouho ji má. Ale stejně vím že by mi to neřekl, na to mi moc málo věří... ale možná časem když budu dělat vše co chce spolu budeme mít lepší vztah... a jednou možná... ne. Je to šéf mafie co mě unesl a dělá si ze mě děvku. Copak by z tohohle mohlo vzniknout přátelství? Nebo něco víc... sakra ne! Nic víc z toho nikdy nebude... ale Mello si mě vybral.. mohl si ze mě udělat boxovací pytel nebo mě zabít..  ale on se rozhodl se mnou trávit svůj čas. Jo.. oficiálně jsem se zbláznil. Už jsem několikrát slyšel o tom Stockholmském syndromu nebo jak se to jmenuje... takový ten stav kdy se oběť zamiluje do svého únosce. Ale čekal jsem že mě se to nestane, minimálně ne po tak krátké době. Vždy jsem si myslel že to musí zabrat měsíce nebo roky.. a ne jen pár dní. Ale jsem si skoro jistý že to tak je. Zamiloval jsem se do svého únosce, do člověka o kterém skoro nic nevím, do člověka co má temnou minulost ale i přes to v něm je kousek dobra, do člověka který ke mě nic necítí, do člověka který mě má jen jako děvku... Proč mě ta myšlenka tak bolí? Ale ani zdaleka nebolí tak, jako ta myšlenka že mě nahradí... nechci aby mě nahradil... chci s ním být už navždy... no navždy možná ne, ale chci s ním být co nejdelší dobu. Miluju ho a k mé smůla si myslím že na tom už nikdo nic nezmění.