V zajetí mafie |Mello x Matt|

*-49-*

Mello

Zůstal jsem ho krapet zaraženě sledovat. Dělá si srandu, nebo se k nám chce vážně přidat? Nevím, jestli by to byl zrovna dvakrát nejlepší nápad. Konec konců, když rozhodl o smrti člověka, chvilku působil, že se z toho zhroutí.

Ale na druhou stranu, poměrně rychle se vzpamatoval a ani teď nepůsobí, že by si to nějak bral. 

,,Promiň já.. neboj, nezapomněl jsem na to, kde je mé místo a... možná to byl špatný nápad. Nechci.. nechci aby se to mezi námi nějak pokazilo a tak... zapomeň na to." řekl po chvíli nejistě a konečně se pustil do jídla.

,,Promyslím si to, dobře? Ale nemysli na to, že se to mezi námi jakkoliv změní." řekl jsem mu po chvíli klidně a pokračoval ve svém jídle.

Matt

Možná jsem mu to neměl navrhovat. Konec konců, co jsem vlastně čekal? Mello sám několikrát řekl, že mě bere jen jako svou děvku. Nebere mě jako člena své mafie ani jako někoho, kdo by se na takové místo mohl dostat.

I tak je tu teď ale drobná šance, že by mi dal možnost se k němu přidat. Bylo by fajn s ním spolupracovat, mohl bych mu pomáhat a všechno by bylo fajn.

Nakonec jsme ještě nějakou dobu strávily v restauraci a potom se vydali pryč. Upřímně jsem si ze začátku myslel, že se vrátíme domů, ale Mello mě nakonec vzal do obchodu s hrami.

Mello

V obchodě jsme strávily necelé dvě hodiny a nakonec se konečně vrátily zpátky. Vážně, jak je možné, že si víc jak hodinu vybíral jednu hru?!

Nejspíš nemá cenu to moc řešit. Upřímně jsem dost velkou část strávil přemýšlením nad tím, co Matt navrhl. 

Byl poměrně užitečný co se týče hledání informací. Navíc není ani takový idiot, jako spousta lidí, kteří tu byly ještě před mým příchodem. 

Po nějaké době jsme se vrátily do mého pokoje. Matt si téměř okamžitě zapojil jednu z nových her a začal hrát, zatímco já ležel na posteli a pořád přemýšlel nad tím, co všechno by se změnilo, kdyby byl Matt součástí mého gangu a ne jen moje čubka.

,,Hej Matte." řekl jsem mu v klidu a podíval se na něj. Moc nechápu, co ho na tom tak baví, ale přemýšlet nad tím je zbytečnost. 

,,Ano?" zeptal se a krátce se na mě podíval, než svou pozornost zase vrátil zpátky ke hře.

,,Budeš mě poslouchat na slovo, je ti to jasné?" zeptal jsem ho chladně.

,,Vždyť už tě přece poslouchám." řekl s úsměvem a pozastavil hru načež se vydal k posteli, na kterou si následně sedl.

/*/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly, dnes vyjde ještě jedna