Princess || h.s au || CZ

chapter four

vstala jsem o hodinu dřív, protože jsem předpokládala, že tu Harry bude a nechtěla jsem ho naštvat. udělala jsem, co mi řekl, abych udělala; vzala si na sebe nějaké volné oblečení, i když jsem nevěděla proč. nicméně, okolo této celé věci jsem byla mírně nervózní.

v době, kdy jsem byla připravená, jsem uslyšela dvakrát zatroubit klakson, když auto zastavilo. rychle jsem si zvedla vlasy do chaotického drdolu, než jsem čapla telefon a peněženku. nevěděla jsem, jestli to potřebuju nebo ne. když jsem pospíchala ze svého pokoje, vážně rychle jsem se na sebe podívala do zrcadla.

na chodbě jsem potkala svého taťku, který se na mě jenom usmál a přikývl. udělala jsme to samé a utíkala ke dveřím, zatímco jsem uklidňovala samu sebe, než jsem otevřela dveře a vyšla ven. viděla jsem ho sedět v autě a prsty klepal o volant.

šla jsem k jeho autu, ale vystoupil a otevřel mi dveře. poděkovala jsem mu, ale on nic neřekl. zavřel za mnou dveře, došel zpátky na svou stranu a sedal si na místo řidiče.

"um, mám to," řekla jsem, předávajíc mu obálku. "udělala jsem to minulou noc."

podíval se na mě a pozvedl nade mnou obočí, než si ji vzal z mých rukou. "vážně jsi mě poslechla a udělala to co nejrychleji, jak jen to šlo, děkuju. cením si toho, opravdu. mému poslednímu partnerovi snad trvalo věcnost mi to dát."

"poslednímu partnerovi?"

znova se otočil, aby se na mě podíval. "ano, poslednímu partnerovi. vlastně, jsem jich měl hodně."

"kolik?"

"ptáš se na moc otázek, princezno," řekl, pro sebe se uchechtl, než nastartoval auto. "budeme o tom mluvit víc, až tě později vezmu na oběd."

přikývla jsem a podívala se z okna, když nastartoval a vyjel z příjezdové cesty na silnici. neuvědomila jsem si, že mě nazval princeznou, až po několika minutách. otočila jsem se, abych se na něj podívala s diskutabilní tváří. nepodíval se na mě, jen si zachoval vážnou tvář, když jel.

jízda tam, kam jsme jeli, byla tichá, protože z nějakého důvodu odmítal zapnout rádio, ale nezeptala jsem se. cítila jsem se divně být v autě potichu, takže jsem se rozhodla, že si položím hlavu na opěrku a na chvíli si zdřímnu. ale když jsem konečně začala dřímat, cítila jsem, jak auto zastavilo a Harry se mnou jemně za rameno zatřásl.

"jsme tu," řekl přísně. "nevzpomínám si, že by ses mě ptala, jestli bys mohla spát."

"oh, promiňte, sire, nevěděla jsem, že jsem se měla-"

"co jsem ti řekl o nazývání mě sirem?" zeptal se, zvedající obočí. "řekl jsem ti, abys mi říkala Harry, ale když ti dělá dobře mě oslovovat sirem, nebo jak předpokládám, můžeš pokračovat a stále mě tak oslovovat. teď pojď, nemáme na to celej den."

"proč jsme tady?" zeptala jsem se, když jsem se podívala na obchod před námi. "tohle je tetovací obchod?"

"neřekl ti o tom tvůj táta?" zeptal se. "každý dominantní a submisivní si musí udělat vhodné tetování, jedno malé samozřejmě, protože to mezi nimi ukazuje závazek. dneska si uděláme to naše, protože zbytek týdne budu zaneprázdněný."

"chápu," přikývla jsem, načež jsem se nadechla. "ale nikdy předtím jsem tetování neměla a nemáš už nějaký partnerský tetování?"

podíval se na své zápěstí, dívajíc se na mnohonásobná tetování, která tam byla. "tyhle jsou od mých posledních submisivních, nic neznamenají, ale nechci je dát pryč. jsou jako druh vzpomínek, víš? ale pojď, jdeme."

nakonec jsem vystoupila z autu a nechala se vést do obchodu, což mě přinutilo, abych byla více nervózní, než už jsem byla.

stála jsem za Harrym, zatímco mluvil k muži, který je, předpokládám, tatér, než jsem ucítila, že mě Harry vzal za ruku. nepodíval se na mě, jenom mě vzal do zadní místnosti, kde si Harry sedl a přehlížel mě.

"půjdu první, protože jsi na tuto ještě takový dítě," řekl a obrátil se na muže. "jenom nám dej klíč a zámek, jako obvykle, já budu mít zámek a ona dostane klíč, ale dej srdíčko jako klíčovou dírku, takže to bude odlišné od mých ostatních."

muž jednoduše přikývl a začal s jeho tetováním, zatímco jsem se ohlédla na Harryho zápěstí, obdivovala jsem jeho tetování. musel mít více než pět klíčů, takže mě zajímalo, proč si tentokrát chtěl udělat zámek.

stoupla jsem si, přehoupla se z pravé nohy na levou a čekala na Harryho, který bude hotový. pro tak malé tetování to snad trvalo věčnost, muž do toho musel vložit plno detailů, které upoutaly ještě více mojí pozornost.

"Harry?"

vzhlédl a nakrčil obočí. "ano?"

"proč tohle tetování vypadá jinak než ta všechny ostatní?"

pokrčil rameny a protočil očima. "no, samozřejmě je jiný, protože mám pouze klíče, ale teď mám zámek."

"vím to, sire, jen mě zajímalo, proč je tenhle tak jiný. vypadá... více čistě než vaše ostatní."

chvíli čekal, než mi odpověděl. "jenom doufám, že budeš jiná, než mý ostatní partneři. proto chci, aby tenhle vypadal jinak."

"proč jste měl před tím tolik submisivních?" nemohla jsem si pomoct, a zeptala se. "jestli vám nevadí, že se vás na to ptám, sire."

"řekl jsem ti, že o tom budeme mluvit, až tě později vezmu na oběd."

"oh, promiňte, zapomněla jsem-"

"ne, to je v pořádku. mám toho hodně, protože jsem nezůstal se svými předešlými partnery moc dlouho, protože tvrdí, že jsem hodně hrubý," řekl, pohledem upřeným na tatérovi, ujišťoval se, že neposlouchal naší konverzaci. "myslíš si, že mě dokážeš zvládnout, princezno? protože jestli ne, musíš mi to říct hned teď."