Trosečníci [SasuNaru] ✓

7. Nemůže to bejt tak těžký

Zatímco se plavovlásek válel na matraci a v neklidném polospánku se převaloval ze strany na stranu, Sasuke strávil zbytek dne venku na palubě, kde si povídal se svými přáteli. Původní snahu o to, dozvědět se o okolí něco zajímavého vzdal v okamžiku, kdy Kakashi uprostřed svého monologu usnul v dovolenkovém lehátku. On se ho sice ještě několik dalších sekund snažil probrat, ale hned, co začal zařezávat tak hlasitě, za což by se nemusel stydět žádný řidič náklaďáku, to vzdal a rozešel se směrem k přídi, kde postávala trojice jeho nejlepších kamarádů. Jakmile byl až u nich, stejně jako oni se opřel o zábradlí, tak, aby nepřepadl a zahleděl se daleko před ně, kde se ve vzdálenosti mnoha desítek, možná stovek kilometrů, rozkládaly nazelenalé vrcholky dalekých ostrovů.

Na moment se sklonil, rukou si podepřel bradu a skrze pootevřené rty vydechl.

"Co tak vzdycháš, kámo?" zeptal se ho těsně vedle něj stojící bělovlásek a zvědavě se na něj zadíval.

Ne, že by mu na tom snad připadalo něco divného, přece jenom byl zvyklý, že černovlásek byl dost zádumčivý. Tady na lodi to ale přece bylo tak fantastické! Jelikož se o ně Kakashi, přesně jak všichni očekávali, vůbec nestaral, ani nezajímal, mohli si de facto dělat, co se jim zachtělo. Většinu volného času trávili tím, že posedávali u bazénu, nebo na přídi či na zádi čučeli do dáli a povídali si v takto malém počtu, ale čas od času i oni vyrazili do podpalubí do společenské místnosti, aby si s ostatními zahráli fotbálek, nebo třeba kulečník. I když je všichni považovali za šprty a namyšlené dětičky, které se uměly jen dobře narodit, občas s nimi ve škole prohodili pár vlídných slov. A tady výletě jako kdyby z nich nějaká vyšší moc sňala všechny předsudky, kvůli kterým se na ně dívali skrz prsty a normálně se s nimi bavili, jako kdyby mezi nimi nikdy nebyla žádná zlá krev nebo závist.

A to už byl pořádný důvod k dobré náladě! Proč tedy Sasuke vypadal tak utrápeně?

Tmavovlasý jen pokrčil rameny. "Jen jsem si říkal, jaký by to bylo, se na jeden z nich podívat," uvedl na pravou míru, aby Suigetsa vyvedl z jeho mylných, paranoidních představ a zlehka, takřka nepatrně, se pousmál, "Strávit tam pár dní úplně sám bez ostatních, vyčistit si hlavu a tak... To by byla přece paráda."

O vteřinu později mu na nahá ramena dopadla jemná, dívčí ruka a u ucha se mu ozval pisklavý hlas jeho kamarádky.

"Jeee Sasuke, ty jsi tááák romantický!" zamrkala a ladně pohodila jasně rudými, hustými vlasy a posunula se k němu blíž, než by se mu líbilo, aby jej na sebe upozornila, avšak stejně jako pokaždé se od něj nedočkala vůbec žádné reakce.

Světlovlásek jen protočil očima. "On to ale takhle nemyslel, blbko," odfrkl si pobaveně.

Karin zrudla vzteky na barvu zralého rajčátka, silně stiskla ruce v pěst a rázným krokem se vydala k němu, aby mu ubalila jednu dobře mířenou ránu mezi oči, když je z připravované bitky vyrušil Uchihův hlas.

"Možná bysme konečně mohli zajít za tím kapitánem a promluvit s ním, jestli by nás na chvíli nepustil ke kormidlu. Podle všeho jsou na lodi celkem tři kapitáni a střídají se po osmi hodinách, aby se udrželi ve střehu, kdyby bylo potřeba řešit nějaký problém. Když jsem procházel kolem, všiml jsem si, že akorát na směnu nastoupil ten, který na nástupu ten první den vypadal nejvíc v pohodě."

"No já nevím, Sasuke...," zamručel nejvyšší a do hlasu nechal proniknout podtón pochybností, "Podle toho, co říkal Kakashi, mi to nepřijde jako dobrý nápad."

Všichni čtyři na moment zavzpomínali na ten první den, kdy byli na cestě teprve asi hodinu. V dálce tenkrát ještě stále viděli siluetu konožského přístavu, avšak místo toho, aby společně sledovali, jak se jim stále víc a víc na celý týden vzdaluje, stáli seřazeni na přídi a poslouchali Kakashiho úvodní kázání, kde jim mimo veškerého důležitého personálu představoval všechna pravidla, mezi něž patřilo pravidlo tří N: Neserte mě, Nic neničte a Nepotopte loď.