Dalších několik dní bylo pro oba naprosto perfektních. I když se vůbec na ničem nedomlouvali, jelikož vycítili, že ani nemusí, se mezi nimi naprosto všechno změnilo. Těžko říct, zda to bylo všechno kvůli tomu, že plavovlásek se nad slovy svého spolužáka opravdu zamyslel, až mu po časem začala vrtat hlavou a uznal, že za špatný vztah mezi nimi a za všechny ty nadávky a urážky mohl v podstatě on, nebo tím, že spolu upustili páru, jak tomu rád říkával Sasuke, ale nijak to neřešili. Důležité bylo, že spolu po všech těch letech konečně vycházeli a že jim srdce v blízkosti toho druhého zběsile bušilo, jako kdyby chtělo vyskočit z hrudi a že se jejich tváře červenaly.
Za celou tu dobu dokonale spolupracovali a dokázali odvést velký kus práce. Podařilo se jim ještě trochu zútulnit jejich malou jeskyni, kde spávali či trávili čas, pokud se zrovna zhoršilo počasí. Co ale bylo nejdůležitější, bylo vylepšení jejich loveckých schopností z absolutního minima na pokročilé začátečníky. Nic přebornického to sice nebylo, ale když spojili síly, podařilo se jim konečně ulovit první rybu, která jim jako doplnění jídelníčku, který se skládal především z nasbíraných krabů a několika jedlých bobulí, přišla vhod.
A i když si stále uvědomovali, že jsou každou chvíli ve smrtelném nebezpečí, nějakým zvláštním způsobem si to spolu užívali. Když byly obrovské pařáky, jen se spolu váleli u vody a povídali si a za dlouhých večerů buď koukali na hvězdy, nebo se tulili v jeskyni předělané na provizorní hotelový pokoj. Vypadalo to skoro, jako kdyby spolu chodili už dlouhá léta, ale zároveň oba pociťovali nové náznaky čerstvé zamilovanosti, jíž jim byla oběma dost dobře známá. Doufali jen, že tentokrát jim jejich románek, jenž snad časem přeroste v něco hlubšího, nikdo nezkazí.
Čas plynul vlastním líným tempem, ale nakonec se stalo, že o něm oba dva úplně ztratili pojem. Byli na ostrově týden? Nebo tři? A hledal je vůbec někdo, nebo je prohlásili za mrtvé a víc nikoho jejich život nezajímal? Sasuke sice stále dokola a dokola opakoval, že Itachi by udělal všechno proto, aby ho našel, ale on tomu věřil stále méně a méně. Navíc mu připadalo, že když o tom černovlásek mluvil, měl v očích takový podivný lesk, kvůli němuž vypadal, že se mu domů snad ani nechce a že by si z fleku dokázal zbytek života představit přímo tady, jen ve dvou.
Ne, že by něco takového Narutovi vadilo, ale on byl povahově trochu jiný než Uchiha. Netrávil dlouhé hodiny čtením o různých fantastických dobrodružstvích a knihy rozhodně nebyly jeho nejlepšími přáteli. Moc dobře věděl, že Sasuke měl svojí partu kamarádů velice rád, ale on sám měl známých a přátel mnohem víc. K životu potřeboval adrenalin, zábavu a smích, dobré jídlo a měkkou postel, a ne celoživotní cpaní se krabím masem. Nemohl si pomoct, ale i když to tady mezi nimi bylo naprosto fantastické, strašně moc si přál, aby je někdo už konečně zachránil.
Svým způsobem měl trochu strach, jaké to bude, až se se Sasukem dostanou domů, navíc, když tam bude Neji, o němž momentálně neměl tušení, co si má myslet. Stále v hloubi duše cítil, že ho má rád, ale na druhou stranu se na něj opravdu dost zlobil. Teď, když tu stál ve stínu listů banánových palem a z dálky koukal na Sasukeho, jak se pouze ve spodním prádle snaží ulovit něco k večeři, nahý do půli těla, a pozoroval jeho opálenou pokožku, na kterou pražily paprsky slunce, si nedokázal představit, že by jeho srdce mělo tlouct pro nikoho jiného. Sledoval jeho napínající se svaly i soustředěný výraz ve tváři, očima přejížděl přes jeho měkké polštářky, které chutnaly naprosto fantasticky a v okamžiku, kdy si vybavil, jak v ruce držel jeho horký, po uvolnění toužící penis a jaké to bylo, když mu nadrženě sténal do ucha, nemohl si pomoct, aby chtěl jen a jen jeho.
Představa, jak se vždycky ledově klidný Uchiha s arogantním výrazem ve tváři napíná a vzdychá právě kvůli němu, mu přišla naprosto opojná. Byl doslova a do písmene v jeho moci a to ho děsně bralo. Od té doby, co mu takhle slastně zpíval do ouška, měl sto chutí ho ohnout přes nejbližší kámen, nebo kmen stromu a ukázat mu, že i sladce vypadající modroocí blonďáci mají dost kuráže, aby někoho pořádně protáhli.
Nad tou myšlenkou se mu ústa stáhla do potěšeného perverzního úsměvu. Odpíchl se od stromu a vyrazil přímo dolů k vodě za ním, aby mu pomohl a možná, se s ním i trochu pomazlil. Nemohl si pomoct, ale to, nad čím přemítal, ho docela nažhavilo. Přidal do kroku, aby si pospíšil a dorazil ke břehu zrovna ve chvíli, kdy Sasuke s úsměvem na rtech vylézal z chladné vody.
"Hele, co jsem nám ulovil," mrkl na něj a zvedl ruku se dvěma rybami, zatím největším úlovkem, jaký se jim zatím podařil, a chtěl ještě něco říct, ale druhý chlapec se na něj nalepil tak rychle a prudce, až překvapeně vyhekl a nedopatřením upustil dnešní večeři na rozpálené kameny. "Uzumaki, co to-"
V ten okamžik mu blondýn vjel do vlasů, chytil si ho za temeno hlavy a přitáhl si ho blíž do dravého a vášnivého polibku. Zatímco laskal a zoubky oždiboval jeho vyprahlé rty, vlastním, horkým a rozpáleným tělem se nalepil na jeho, ještě stále chladné z vody, a celý se roztřásl, jak chladivé, ale zároveň vzrušující to bylo. Pootevřel rty a tiše vzdychl, jazykem tvrdě přejel po těch Sasukeho a zatímco se svou horkou pokožkou otíral o tu jeho, urputně si vyžadoval přístup do jeho úst, aby si ho mohl podmanil.
Trvalo jen setinu sekundy, než mu Uchiha podlehl. Blondýn pronikl jazykem do jeho horké jeskyňky a drancoval ji, jako kdyby mu patřila. Přejížděl mu po zubech, škádlil špičku jeho jazyka a bojoval s ním o nadvládu, než se od něj v jeden okamžik zcela náhle odtrhl, klekl si před něj, až se mu do kolen zapíchly drobné ostré kamínky. Neřešil to, rovnou zvedl ruce, ukazováčky mu zahákl za lem spodního prádla, stáhl jej dolů a odhalil světu jeho penis zpola nalitý krví.
"C-co to do tebe vjelo?" zamrkal nechápavě Sasuke a tváře mu zrudly. Sledoval, jak plavovlásek zírá na jeho přirození a musel se kousnout do rtu, aby neměl chuť se k němu ještě víc přiblížit a otřít mu ho o obličej.
Naruto se zazubil. "Slíbil jsem ti přece, že ti ho vykouřím," zavrkal, než ho dlaní chytl u kořene a začal ho honit, aby ho pořádně postavil. Potěšeně se ušklíbl, když zaslechl Sasukeho šokované zalapání po dechu, ale nevěnoval mu pozornost. Místo toho hleděl na jeho narůžovělý žalud, vypadající jako jemná a sametová jahůdka, kterou měl chuť ochutnat.
A opravdu ochutnal.
V okamžiku, kdy tmavovlasý konečně dosáhl plné délky, na nic nečekal a strčil si jej do úst až po kořen, připraven mu ukázat nejlepší kuřbu v životě. Jazykem se nalepil na spodní stranu jeho macaté klády, koule mu stiskl v pravačce a téměř okamžitě po něm začal ústy klouzat nejlépe a nejrychleji, jak uměl. Rejdil na něm jako smyslů zbavený, až mu z koutků úst tekly nahromaděné sliny a dlaní hnětl přeplněná a stahující se varlata, opatrně, ale pevně si s nimi hrál jako s těmi nejlepšími míčky na světě a zatímco se čas od času zastavil, aby jej vypustil z pusy a špičkou jazyka jej poškádlil v otvůrku uprostřed žaludu, poslouchal jeho hlasité steny.
Jo, přesně tohle od něj chtěl slyšet!
Znovu si jej zastrčil pomalu až do krku a začal po něm kmitat, než zpomalil a začal silně sát. V ten okamžik ucítil, jak se jeho koule ještě více stáhly k tělu a jeho penis sebou zacukal ve znamení, že bude velice brzy stříkat. V ten moment jej nechal znovu s mlaskotem vyjet a chytil jej do pravačky, aby ho mohl v rychlém tempu vyhonit.
"Ahghh," zasténal Sasuke, rozklepal se po celém těle a v několika posledních přírazech se mu udělal přímo na prsa.
Když se po několika vteřinách konečně vzpamatoval, jen vykulil oči a chystal se něco říct, ale blondýn ho jen znovu umlčel polibkem a vyrazil si jeho sperma z těla vydrhnout.
Momentálně mezi nimi opravdu panovala dokonalá idylka. Naruto ale i tak doufal, že to nebylo jen pouhé ticho před pořádnou a ničivou bouří.
ČTEŠ
Trosečníci [SasuNaru] ✓
Fiksi PenggemarUzumaki Naruto a Uchiha Sasuke jsou největšími rivaly v celé konožské střední škole. Každou chvíli se navzájem popichují, hecují, nebo rovnou mlátí hlava nehlava, a rozhodně nejsou schopni spolu pět minut v klidu a bez hádek vydržet na jednom místě...