Květiny Pobertů II.

18. Kapitola- 18. června!

Počasí bylo každým dnem teplejší a studenti vycházeli z hradu na pozemky. Bylo jedno, jestli se tam chodili učit nebo poflakovat.

Harry s přáteli byli výjimkou a místo toho, aby si šli užívat sluníčka, zůstali v komnatě nejvyšší potřeby, kde teď byli po většinu jejich volného času.

Právě měli jednu ze vzácných chvil, kdy si dali pauzu od učení a jen tak odpočívali.

,,Hej, neignoruj mě!" Praštila Laura Jacoba polštářem.

,,Neignoruju tě." 

,,Ale jo, mluvila jsem na tebe a ty jsi neodpovídal. To mi zní jako ignorování." Praštila ho Laura znovu.

,,Koleduješ si o válku." Odpověděl ji Jacob, v ruce už měl polštář, připravený jít do útoku.

,,A ty o prohru." 

,,Polštářová bitva!" Vykřikl Ron a začal se krýt jedním z polštářů aby ho někdo netrefil.

,,Schytáš to!" 

,,Prohraješ!" 

,,Na ně!"

A tak se z nich na nějakou chvíli staly děti. Všechny jejich problémy a starosti pro jedno odpoledne zapomenuty.

********

Konec roku se každým dnem blížil a studenti se začali stresovat.

Doba spánku se spoustě z nich zkrátila, někteří vypadali, jako by spánkový režim naprosto zapomněli.

Byli unavení a čas na učení jim každou hodinou ubýval. Hermiona byla zahrnuta všemi možnými zápisky, učebnicemi a knihami. Každou chvilkou se v nich přehrabovala a hledala jinou knihu, jen aby se stihla pořádně naučit vše, co by mohlo být v závěrečných zkouškách.

Ostatní na tom nebyli o moc lépe. Nejlíp na tom byla Samantha s Ginny, které čekaly pouze normální závěrečné zkoušky a na NKÚ nebo OVCE se učit nemusely.

Všichni z pátého ročníku právě seděli ve Velké síni, kde je čekala zkouška z dějin čar a kouzel.

Každý seděl sám, aby neměl možnost opsat odpovědi.

,,Zkouška vám začíná právě... Teď." Studenti otočili papíry s otázkami a začali vyplňovat test.

Obrovská místnost plná regálů ve kterých byly nějaké skleněné koule. Místnost byla tmavá a regály byly tak vysoké, že přes ně člověk neviděl na druhou stranu.

Řada devadesát sedm, tam byl Sirius na kolenou, vypadal, jakoby chvíli před tím bojoval, ale s kým?

,,Kde je?" Ozval se hluboký syčivý hlas.

,,To ti neřeknu." Odsekl Sirius s odporem, tak jak to uměl jenom on.

,,Tak v tom případě budeš muset zemřít." 

,,Radši to." 

,,Ano? Zemřel bys jen pro tu věštbu? Opustil bys svou rodinu, kterou jsi sotva získal? A co Harry Potter?" Říkal voldemort a tónem jako by ho to doopravdy zajímalo, jako by ho zajímalo, co by bylo s Harrym, jeho dcerami a ženou.

,,Jsi odpornej." 

,,Crucio." 

Harry ležel na podlaze ve Velké síni.

,,Harry!" přiběhla k němu Kristin, která měla lavici nejblíže k němu.

,,Harry, probuď se." Poplácala ho po tváři.