Noci se Snapem

5.

Harry se probral a rozhlížel kolem sebe. Byl sám. Nevěděl jestli má být rád nebo ne. Pokaždé, když byl s ním, se choval jako někdo jiný. Nepoznával sám sebe. Bylo to tak zvláštní. Jakoby se odprostil od své osoby a jen si užíval přítomnost. Jenže jakmile se probral z orgasmického zamlžení mysli, uvědomění toho co právě udělal nebo si nechal dělat bylo jakoby narazil hlavou do zdi. Nehledě na to, že se cítil strašně kvůli Ginny, která za nic nemohla.

Mátožně vstal a všiml si vzkazu na posteli. Stálo v něm.
Pokud mne budeš chtít vidět, budu u sebe v komnatách. S.

Harrymu se všechno sevřelo. Uvědomil si co to znamená. Musel se dnes rozhodnout. Snape nebo Ginny? Nejhorší bylo, že na to měl jen málo času. Ginny se k němu brzy přiřítí, aby spolu došli na snídani do Velké síně.
Udělalo se mu nevolno, tak tak stihl doběhnout na toaletu. Když odtamtud odcházel na vratkých nohou, musel začít uvažovat. Představoval si svůj život nejdřív s Ginny a pak se Snapem. S Ginny převažovalily ty lepší věci. Co se stane pokud to nevyjde? Budou nešťastní oba a celá její rodina se k němu otočí zády. Jenže když to skončí a bude se Snapem, budou ho nenávidět určitě. V životě mu tohle nikdo z nich neodpustí. A Harry teď neměl nikoho jiného. Svou mudlovskou rodinu už nepočítal. Nevídal se s nimi. S těžkými srdcem musel uznat, že i když byl sex se Snapem naprosto úžasný a dokonalý, nemohl se rovnat tomu co mu může Ginny a její rodina nabídnout. Rozhodl se tedy, že dnes odejde s Ginny a na tuhle celou záležitost zapomene.

Jeho přítelkyně ho vyzvedla o deset minut později. Ve Velké síni bylo rušno. Harry děkoval bohu, že Snape tu nebyl. Harry tušil, že by před ním nedokázal předstírat.

***

Byl večer a Severus seděl ve svých komnatách a tupě zíral do plamenů. Čas od času si lokl ze sklenky se zlatavou tekutinou. Potter nepřišel. Očekával to, ale i přesto si dovolil na chvilku doufat. Merlinžel osud tomu chtěl jinak. Zamračil se a mrskl se sklenkou do okně.

Zatracený Potter!

***

Když se všichni Weasleyovi přemístili spolu s Harrym do Doupěte, Molly okamžitě začala organizovat kdo kde bude spát. Ginny chtěla Harryho u sebe ale rodiče byli samozřejmě kategoricky proti. Tak Harry skončil v pokoji po dvojčatech. Bylo mu z toho trochu divně, když si vzpomněl, že Fred už nežije. Ale nemohl si vybírat. Nikde jinde nebylo místo. K Ronovi se oba dva už nevešli.
Vybalil si jen pár věcí. Moc se mu nelíbilo, že tu musel být, ale ještě neměl vlastní bydlení. Musel si co nejdřív něco najít. Měl sice Weasleyovi rád, ale všeho moc škodí a rád by měl svůj prostor.

***

Uběhl měsíc a během toho se Harry velmi intenzivně snažil nemyslet na to, co se stalo v Bradavicích. Rozhodl se to v sobě pohřbít a již se tím nikdy nezabývat. Nikomu se nesvěřil, ublížil by tím akorát ostatním a to nechtěl. Vědomě se nutil do hovoru a líbání s Ginny. Po čase už to šlo naštěstí samo a lehčeji.

Jednu večer pozval Harry Ginny do restaurace a tam ji požádal o ruku. Nadšeně souhlasila. V Doupěti byli všichni velmi nadšení a šťastní. Harry se konečně cítil o něco líp. Věděl, že se rozhodl dobře. O týden později oznámili zasnoubení Ron s Hermionou.

Seděli společně na dece a opakovali se. Ron s Hermionou už se sbalili a šli domů protože Ron měl opět hlad.
" Víš Harry myslím, že bychom mohli posunout náš vztah," zašeptala mu Ginny do ucha. Harry se napjal.
" Co tím myslíš?" zeptal se nervózně.
" Ale no tak... Co asi," zubila se Ginny.
" Ginny já nevím. Myslím, že bychom měli ještě počkat. Tady to není vhodné kvůli tvoji rodině a asi by bylo nejlepší počkat až na svatbu," vymlouval se Harry.
" Myslela jsem si, že budeš rád," zamračila se.
" Promiň, když já se na to ještě necítím," řekl Harry a Ginny si povzdechla. V hlavě se jí už ale rodil plán, jak dosáhnout svého.
" Chtěl bych se zítra stavit u Gringottů, půjdeš se mnou?" napadlo Harryho.
" Co tam?" zeptala se.
"Potřebuju zjistit kolik mám vlastně v trezoru a podle toho se rozhodnout,"
" O čem to mluvíš?"
" Chtěl bych koupit dům, ale nevím jestli na to vůbec mám," sdělil jí své plány.
" Pro nás?" zazářili ji oči.
" Zatím jen pro mě a ty se nastěhujes až po svatbě. Pochybuju, že by ti to rodiče dovolili dřív," krotil Harry její nadšení.
" Hmm to máš pravdu," zamračila se.

***

V bance Harry zjistil, že peníze, které Harry sdělil, by vystačily aspoň na čtyři domy. Spokojeně společně odcházeli a zamířili do realitní kanceláře. Podívat se na nabídku domů v kouzelnických vesnicích. Čarodějka v kanceláři Kouzelný dům jich měla v nabídce hned několik. Domluvili se rovnou na nějaké prohlídky na další týden.
"Já se tak těším," řekla Ginny nadšeně.
" Já taky," přikývl Harry.
" Zajdem na oběd?" navrhla. Harry přikývl a šli si sednout. Ginny vybírala zrovna z menu, co by si dala, když Harry oknem zahlédl černý vlající plášť a ztuhl.  Začal zprudka dýchat a nevěděl, co má dělat. Muže jdoucího po Příčné ulici by si s nikým nespletl. Byl to ON. Severus Snape. Harry na něj vytřeštěně zíral. Ještěže Ginny byla zaměstnaná vybíráním oběda. Muž se najednou zadíval jeho směrem. Obočí mu vylétlo překvapením vzhůru. Zřejmě ho tu také neočekával. Chvíli se na sebe dívali, ani jeden nemrkal. A pak ho Ginny vyrušila, když ho drcla loktem.
" Co si dáš? Já se nemůžu rozhodnout."

Harry přerušil oční kontakt, aby se na ní podíval a pak do menu a řekl první co uviděl
"Eee nevím, asi steak,"
" Jo, to je dobrej nápad," přikývla a šla hledat v menu přílohy. Harry mrknul z okna ven, ale muž už tam nestál.

Zdálo se mi to jenom?

***

Zatracený Potter, musí jít na Příčnou, zrovna když jdu po dlouhé době vyřídit reklamaci přísad do lékárny. A samozřejmě, že si mě musel všimnout a chovat se přihlouple. Ještěže si Weasleyová ničeho nevšimla. Na druhou stranu můj problém to není, když si chce Potter kazit život. Mohl se rozhodnout před měsícem. Vybral si jí. Jeho volba!

Ne že by to Severuse vůbec neštvalo. Ačkoli tvrdil, že je zvyklý být spíše sám. Přítomnost Harryho mu chyběla. Prožili společně jen pár chvil, ale zdálo se to mnohem důležitější než cokoli co kdy zažil. Tedy až na NÍ.

Zakázal si na Lily myslet. Bylo to už tolik let a on to cítil pořád se stejnou intenzitou. Co na tom, že to nikdy neopětovala a navíc již není mezi živými, hlavně jeho vinou. Věděl, že ji bude milovat navždy. Možná si na jeden prchavý moment připustil, že by nyní mohl cítit něco podobného k jejímu synovi, ale to už je teď stejně jedno. Vybral si. Opustil ho. Chtěl být s ní. Harryho srdce nikdy nebude jeho.

Sevřel ruce v pěst a zhluboka se nadechl, aby se uklidnil. Poté se rázným krokem rozešel k lékárně, kde hodlal seřvat majitele, že je naprosto neschopný idiot.