Noci se Snapem

28.

"Ahoj Harry," pozdravila Celeste nesměle, když se druhý den v poledne objevila u něj doma v krbu.
" Celeste," vydechl Harry úlevně. Bál se, že už ji neuvidí, potom jak od něj včera utekla. Dívku z toho píchlo u srdce. To co se mu chystala sdělit jí bolelo, ale nešlo to jinak.
" Harry, jen jsem ti přišla říct, že  končím."
" Cože? To nejde přeci. Bez tebe to nezvládnu," vykřikl Harry a po tvářích mu kanuly slzy.
" Nemůžu tu už s tebou být, neudržela jsem profesionální přístup a zapletla jsem do toho city a to je špatně. Prosím, věř mi, není to na truc. Musím se dát do pořádku. Přeju tobě a Lily jen to nejlepší. Snad najdeš štěstí v takové podobě jaké hledáš. Zasloužíš si to," řekla Celeste v očích slzy. Objala ho a pak šla dát pusu Lily a odešla. Harry se zhroutil. Nevěděl, co má dělat. První co ho napadlo, bylo poslat patrona Severusovi. Muž se zrovna chystal na oběd, když k němu přiklusal Harryho jelen.

Co se pro Merlina stalo?

Vyběhl ze svých komnat a zastavil se až u Harryho v obýváku, kde ho spatřil plačícího na podlaze. Vrhl se na kolena a zběžně jej prohlédl. Neviděl ovšem žádné zranění. Vzal mladíka do náruče a konejsil jej.

" Co se stalo?" zeptal se.
" Celeste... Odešla. Nechala mě v tom. Já to sám nezvládnu," vzlykal Harry.
"Tak narychlo? Zvláštní. Co se stalo?" nechápal to Severus.
" Včera mě políbila a já ji odstrčil a vysvětlil jí jak to se mnou je. Neřekla ani slovo a přemístila se pryč. A dneska mi přišla říct, že končí. Že prej si neudržela profesionální přístup nebo co... Jak to zvládnu sám?"
" Harry, ty zvládneš všechno co si umíníš. Nemám o tebe ani Lily obavy. Navíc nejsi na to přeci sám. Máš Weasleyovi a já jsem tu také," řek Severus jemně.
Palcem utíral Harrymu slzy a díval se mu do očí a v ten moment se rozhodl. Harry potřeboval podporu hned. Už se nehodlal držet zpátky. Sehnul se k němu a spojil konečně jejich rty. Harry zavzdychal do polibku a přitáhl se k muži ještě těsněji než předtím.
"Severusi," zašeptal Harry, když se jejich rty rozpojily.
"Zlobíš se, Harry?" zeptal se ho muž. Mladík zavrtěl hlavou.
" Myslel jsem, že to necítíš stejně jako já," řekl Harry.
" Nechtěl jsem tě nikam tlačit."
"Děkuju ti. Já se tak bál, že bych přišel o tvé přátelství, že bych to asi nikdy sám nezkusil," přiznal Harry.
" Věř, že bych už dlouho čekat nevydržel," přiznal se Severus a Harry se zazubil a poté znovu přitiskl svá ústa na Severusovo. Bylo to tak opojné. Ani ve snu by ho nenapadlo, že Severus má tak hebké rty, když jindy jsou stisknuty v přísné lince.
Ze vzájemného poznávání jejich úst je vyrušila Lily, která se dožadovala oběda. Harry pokrčil rameny, se smíchem vstal, kouzlem připravil mléko a vytáhl tu ječící příšerku. Jakmile dostala svou lahvičku, okamžitě utichla a sála jak o život.
" Musím jít, za chvíli budu mít vyučování. Uvidíme se na večeři?"
" No asi budu dnes jíst jenom doma," zavrtěl Harry hlavou.
" Pak tedy dorazím sem," řekl Severus. Prohlížel si svého milého, jak krmí dceru. Poté se k němu schýbl a políbil ho cudně na rty. Harry zavzdychal a zavřel přitom oči.
" Měj se Harry," řekl Severus pak pohladil Lily po hlavičce a řekl jí jemně: "A ty nezlob svého otce."
Harry se na něj šťastně usmál a vyprovázel ho pohledem dokud Severus nezmizel za dveřmi bytu.

***

Harry poslal do Doupěte po své nové sově vzkaz, že bude potřebovat občas pomoct, protože Celeste skončila. Molly dorazila vzápětí krbem. Hrnula se k vnučce a líbala ji na tváře a hrála si s ní dokud se Lily nesmála, jak chechtací pytlík.

" Prosím tě, řekni mi, co to do Celeste najednou vjelo, že ze dne na den skončila?" zeptala se Molly.
" No... Vlastně za to můžu já... Ona si asi dělala naděje a já jsem jí bohužel nechtěně urazil," svěsil Harry hlavu.
" O čem to mluvíš Harry?" nechápala Molly.
" Včera jsem ji odmítl."
" Oh..." zamračila se Molly.
" Já vím, že je brzy..." zašeptal Harry a sledoval, co na to Molly řekne.
" Harry, chápu že je těžké být na dítě sám, ale nemusíš se upínat má první holku, která kolem tebe projde..."
" Ehmm... Asi bych vám měl něco říct... Už nějakou chvíli na sobě pociťuju změny.... A tím, že chodím i na psychoterapii, jsem si uvědomil, jak to vlastně mám."
Molly na něj nechápavě hleděla.
" Zjistil jsem, že se mi líbí muži," zašeptal Harry celý rudý. Molly zbledla. Toto rozhodně nečekala
" Oh.... Aha... Tedy Harry..." nevěděla co na to hned říct.
" Asi jsem vám to neměl říkat," dal si Harry hlavu do dlaní. Molly k němu přišla a objala ho.
" Jistěže měl, hlupáčku. Jsme rodina, komu jinému bys to měl říct?" řekla po chvíli když se vzpamatovala. Harry na ženu vykulil oči.
"Vy se nezlobíte?"
" Proč? Nemůžeš za to. Možná ti to nikdy nikdo neřekl, ale kouzelníci tohle tolik neřeší,"
"Spíš se divím, že to neřešíte vy..." pokl nervózně Harry.
" Kvůli Ginny?"
"Jo."
" Ginny by jistě nechtěla, aby ses trápil Harry. Jsem si jistá, že nakonec potkáš toho pravého, který bude mít rád i naší Lily,"
" A co kdybych ho už potkal..."
" Chceš říct?" pozvedla obočí překvapeně.
" Ne... Jen... na něj myslím. Je to špatné?" zeptal se Harry v očích výčitky a bolest.
" Jen ty musíš vědět, jak moc tě ta ztráta ještě bolí a jestli už si zasloužíš být znovu šťastný," zašeptala Molly v očích slzy. Bylo to těžké přiznat, ale ona mu nemohla kázat, jak žít.
" Vy jste tak hodná... Nevim, co bych si počal, kdybych vás neměl," vzlykl Harry.
" To já také. Jen mi slib, že budu moct Lily stále navštěvovat,"
" Samozřejmě!" vyhrkl Harry.
" To jsem ráda, nepřežila bych to kdybych ji nevídala."
" Prosím necháte si to ještě pro sebe? Chtěl bych to říct ostatním sám."
" Samozřejmě Harry," řekla žena a objala ho. Poté se s ním rozloučila a letaxem odcestovala.

***

Severus na večeři dorazil celkem brzy. Harry zadal skřítkům, co mají přinést a sledoval muže, jak si sedá k němu.
"Pověz mi, jaký jsi měl den?" vyzval ho Severus.
" Byla tu paní Weasleyová. Vyptávala se, co se stalo s Celeste, tak jsem ji pověděl pravdu."
" Jak to vzala?" zajímal se Severus.
" Ta žena je vážně úžasná... Dokonce, když jsem ji řekl, že si na někoho myslím, popřála mi štěstí," vyprávěl Harry nadšeně.
"Pravděpodobně změní názor, až zjistí, že jde o mne," zamračil se Harry.
" Možná ne... Ale prozatím bych to ještě nechal jen mezi námi."
" Stydíš se za mě?" zamračil se Severus.
" Ne! To vůbec ne! Jen je to ještě fakt brzy. To že je paní Weasleyová schovývavá, neznamená, že budou úplně všichni kolem."
" Pravda... Vím, že chceš kolem sebe své přátele."
" Ani jsou moje rodina. A co ty jaký jsi měl den?"
" Vcelku dobrý.  Vlastně mám pro tebe jeden úkol,"
" Pro mně?" divil se Harry.
" Ano, slíbil jsi mi před pár týdny laskavost ne?" pozvedl Severus jedno obočí.
" No jo vlastně," usmál se Harry.
" Předposlední den, než všichni odjedou, dohlídneš na dva studenty z Mrzimoru, kteří si dnes vysloužili školní trest."
" Teda chudáci, takhle na poslední chvíli." zasmál se Harry.
"Zasloužili do to. Koupili si u Taškáře bomby hnojůvky a házeli s nimi po chodbě v druhém patře. Já žel bohu nemohu být na dvou místech zároveň. Od včera vařím několik lektvarů pro nemocnici a musím dnes být v laboratoři. Úplně jsem zapomněl."
" Tys zapomněl? Nemožné," dobíral si ho Harry. Severus ho propaloval temným pohledem.
" Možná mi dnes, bůhví proč, okupoval mysl jeden malý, drzý Nebelvír."
"Oh," zrudl Harry a pak se zazubil. Severus se k němu nahnul a zlehka jej políbil.
" A co by měli dělat?" zeptal se Harry po chvíli.
" Nic, co by mohli zkazit. Jen čistit kotlíky a lahvičky na lektvary."
" Jak dlouho?"
" Postačí hodina,"
" A v kolik?"
" Přijdou ve čtyři,"
" Dobře to zvládnu i s Lily v kočárku," zubil s Harry
" Druhou laskavost si nechám na jindy," řekl Severus s propaloval Harryho takovým pohledem, ktery ho nenechal na pochybách, co má Severus na mysli...